Případová studie - Důsledky neplatného rozvázání pracovního poměru

     S účinností od 1. 1. 2007 bylo zrušeno moderační právo soudu. Znamená to, že soud nekrátí dobu od neplatného skončení pracovního poměru do doby rozhodnutí soudem, jak tomu bylo do 31. 12. 2006, kdy na žádost zaměstnavatele mohl zkrátit dobu náhrady až na 6 měsíců, pokud neplatné rozvázání pracovního poměru trvalo více než 6 měsíců. Kdykoliv však může být v případě sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru uzavřena dohoda o skončení pracovního poměru podle § 49 ZP. V dohodě je možné sjednat datum skončení pracovního poměru a výši náhrady.

     Dojde-li k neplatnému rozvázání pracovního poměru, může se na výši náhrady zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout nebo v případě žaloby vyčká na rozhodnutí soudu. V obou případech jsou povinnosti zaměstnavatele z hlediska likvidace náhrady stejné, jen výše náhrady se zpravidla liší.

Zaměstnavatel dal neplatnou výpověď z pracovního poměru k 30. 6. 2008 a oznámil zdravotní pojišťovně a okresní správě sociálního zabezpečení ukončení zaměstnání. Též vystavil evidenční list důchodového pojištění s ukončením pojištění k 30. 6. 2008. Soud vynesl rozsudek, že pracovní poměr skončil neplatně a že pracovní poměr trvá dosud.

Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout, že pracovní poměr skončí dohodou k určitému dni, například k 30. 4. 2009. Pokud k dohodě nedojde, bude pracovní poměr trvat nadále a od doby, kdy zaměstnavatel zaměstnanci začne přidělovat práci podle pracovní smlouvy, bude zaměstnanci poskytovat všechny mzdové náležitosti buď podle mzdového výměru, nebo podle sjednané výše mzdy, byla-li mzda sjednána. Za dobu od neplatného skončení pracovního poměru do doby platného skončení pracovního poměru, respektive za dobu od neplatného skončení pracovního poměru do doby, kdy zaměstnanci bude přidělována práce, bude zaměstnanci náležet náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

     Předpokládejme, že průměrný hodinový výdělek k datu neplatného skončení pracovního poměru, tedy k 30. 6. 2008, činil 125,56 Kč a zaměstnanec pracoval v rámci 37,5 hodinové týdenní pracovní doby. Zjištěný průměrný hodinový výdělek je stanoven z rozhodného období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí, tedy první čtvrtletí roku 2008. Ačkoliv je tento průměrný výdělek platný pro výpočet náhrady mzdy a další pracovněprávní nároky pouze ve druhém čtvrtletí 2008, použije se zpravidla tento průměrný výdělek i pro výpočet náhrady mzdy v dalších obdobích s tím, že pro další období se již považuje za pravděpodobný výdělek.

     Výpočet průměrného měsíčního výdělku pro pracovněprávní účely:

125,56 x 4,348 x 37,5 = 20 472,56 Kč, po zaokrouhlení 20 473 Kč.

     Výpočet náhrady mzdy za dobu neplatného rozvázání pracovního poměru:

doba od 1. 7. 2008 do 30. 4. 2010 = 10 měsíců, 20 473 x 10 = 204 730 Kč.

     Zaměstnavatel vyplatil náhradu mzdy najednou v měsíci dubnu 2009. Náhrada mzdy podléhá zdanění a odvodu zdravotního i sociálního zabezpečení.

     Poplatník je stále zaměstnancem a může tedy u zaměstnavatele podepsat „Prohlášení poplatníka“, pokud ho nepodepsal u jiného plátce příjmu. Předpokládejme, že zaměstnanec neměl jiného plátce příjmu a prokázal, že má ve společné domácnosti dvě nezletilé děti, které neuplatňuje druhý z rodičů. V takovém případě se uplatní i všechny slevy, které poplatník prokáže.

     V případě, že by měl zaměstnanec podepsáno „Prohlášení“ jinde, bude se příjem zdaňovat zálohovou daní ve výši 15 % bez uplatnění všech slev a daňového zvýhodnění.

     Výpočet zdravotního pojištění za zaměstnavatele:

204 730 x 13,5 % = 27 638,55 Kč, po zaokrouhlení 27 639 Kč,
27 639 : 3 = 9 213 Kč,
27 639 - 9 213 = 18 426 Kč.

     Výpočet nemocenského pojištění za zaměstnavatele:

204 730 x 25 % = 51 182,50 Kč, zaokr. 51 183 Kč.

     Výpočet nemocenského pojištění za zaměstnance:

204 730 x 6,5% = 13 307,45 Kč, zaokr. 13 308 Kč.

     V souladu s § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, musí zaměstnavatel zaplatit celou výši pojistného z minimálního vyměřovacího základu, není-li minimální vyměřovací základ dosažen z důvodu překážek na straně zaměstnavatele. Vzhledem k tomu, že se jedná o fiktivní částku vyměřovacího základu, nemá tato výše pojistného, kterou hradí zaměstnavatel, vliv na výši daňového základu, a tedy na výpočet zálohové daně, respektive srážkové daně.

     Z hlediska zdravotního pojištění je nutné zaměstnance znovu přihlásit k pojištění do 8 dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o této skutečnosti dozvěděl, s použitím kódu „P“ k datu 1. 7. 2008, aby došlo k pokračování zaměstnání. Dále je nutné doplatit zdravotní pojištění za dobu od neplatného skončení pracovního poměru do platného ukončení, respektive od neplatného skončení pracovního poměru do kalendářního dne, který předchází dni, kdy zaměstnanec opět nastoupil do práce, za níž pobíral mzdu. Celou tuto dobu je nutné posoudit z hlediska dodržování minimálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Nejedná-li se o pojištěnce státu, pro které neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu, je třeba doplatit dlužné pojistné. V našem případě byla náhrada mzdy zúčtována v měsíci dubnu 2009, a proto bude dlužné pojistné na zdravotní pojištění vypočteno za měsíce červenec 2008 až …