dnes je 19.6.2019
Input:

Příklady výpočtu pojistného na zdravotní pojištění

16.5.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.7 Příklady výpočtu pojistného na zdravotní pojištění

Ing. Antonín Daněk

Při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance je zapotřebí přihlédnout například ke zdaňovaným příjmům, k příjmům zúčtovaným po skončení zaměstnání, k návaznosti na „státní kategorie”, přičemž specifickou záležitostí je vždy změna zdravotní pojišťovny. Tyto tematické oblasti si přiblížíme v následujících příkladech.

Příklad

Příklad – postup výpočtu a zaokrouhlování:

Hrubá mzda zaměstnance činí 20 000 Kč. Se zaměstnavatelem má uzavřenou smlouvu o používání motorového vozidla i k soukromým účelům. Vstupní cena vozidla činí 652 000 Kč.

Celková částka pojistného ve výši 13,5 % z úhrnu příjmů se zaokrouhluje na celou korunu směrem nahoru. Tato částka se odvede zdravotní pojišťovně. Zaměstnavatel je povinen určit 2/3 z této částky, které uhradí ze svých prostředků, a 1/3 pojistného, kterou strhne zaměstnanci ze mzdy. Zákon však nestanoví způsob zaokrouhlování při výpočtu třetin. Nejpoužívanější je postup, kdy zaměstnavatel zaokrouhlí 1/3 z celkové částky pojistného (hrazenou zaměstnancem) na celou korunu směrem nahoru a sám pak zaplatí rozdíl mezi takto vzniklou částkou a celkovou výší pojistného.

Hrubá měsíční mzda  20 000 Kč  
1 % vstupní ceny vozidla  6 520 Kč  
Vyměřovací základ  26 520 Kč  
Pojistné hrazené zaměstnancem  26 520 Kč x 13,5 % = 3 580,2 Kč, 
po zaokrouhlení 3 581 Kč,

3 581 / 3 = 1 193, 666 Kč, 
po zaokrouhlení 1 194 Kč 
 
Pojistné hrazené zaměstnavatelem  3 581 – 1 194 = 2 387 Kč  

Chybou je, pokud zaměstnavatel vypočítá pojistné ve výši 4,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance, tuto částku zaokrouhlí na celou korunu nahoru a současně vypočítá pojistné ve výši 9 % z vyměřovacího základu zaměstnance a tuto částku rovněž zaokrouhlí směrem nahoru. Tím pak dochází k rozdílům (resp. může dojít) oproti výše uvedenému postupu v neprospěch zaměstnavatele, který odvádí zdravotní pojišťovně nepatrně vyšší částku pojistného, než jak stanovuje zákon.

Příklad

Příklad – příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání:

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr. Zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci i po skončení pracovního poměru částky např. v souladu s § 310 ZP (konkurenční doložka) nebo mu zúčtuje odměnu apod.

Do vyměřovacího základu zaměstnance, který ukončil zaměstnání, se dle § 3 odst. 3 ZPVZP zahrnují také příjmy zúčtované mu po skončení zaměstnání. Z těchto příjmů se odvádí pojistné na zdravotní pojištění, pokud nejde o výjimky podle § 3 odst. 2 ZPVZP. Zaměstnance v tomto případě zaměstnavatel znovu nepřihlašuje (jde o bývalého zaměstnance, který je u příslušné zdravotní pojišťovny ke dni skončení zaměstnání odhlášen), ale pojistné odvádí a tuto skutečnost zohlední zaměstnavatel i na přehledu pro zdravotní pojišťovnu. Bývalý zaměstnanec přitom musí mít zajištěnu platbu pojistného z jiného titulu: pojistné platí u jiného zaměstnavatele, jako OSVČ či osoba bez zdanitelných příjmů, nebo pojistné neplatí v situaci, kdy je za něj plátcem pojistného stát.

Příklad

Příklad – rodičovský příspěvek:

Zaměstnankyni skončila výplata peněžité pomoci v mateřství a bezprostředně na to si požádala o výplatu rodičovského příspěvku. Současně s pobíráním rodičovského příspěvku nastupuje řádnou dovolenou. Po skončení řádné dovolené bude ve firmě pracovat na zkrácený úvazek.

Po celou dobu, kdy trvá výplata peněžité pomoci v mateřství (mateřská dovolená) nebo rodičovského příspěvku (rodičovská dovolená), je za zaměstnankyni plátcem pojistného stát. Zaměstnavatel je povinen o této skutečnosti provést oznámení (použijí se kódy „M” a „U”). Při bezprostřední návaznosti těchto skutečností neoznamuje zaměstnavatel žádnou změnu.