Dohoda o provedení práce - měsíční příjem do 10 000 Kč

Příklad:

Zaměstnavatel zaměstnal studenta na dohodu o provedení práce s odměnou ve výši 20 000 Kč. Student nepodepsal Prohlášení poplatníka. Zaměstnavatel mu srazil zálohu na dani a tu odvedl příslušnému finančnímu úřadu. Tento student nemá žádné další příjmy. Může student podat daňové přiznání za minulý rok a požádat finanční úřad o vrácení této daně?

Po uplynutí zdaňovacího období může student podat daňové přiznání, do kterého na základě potvrzení zaměstnavatele uvede příjem ze závislé činnosti ve výši 20 000 Kč a také plátcem sraženou daň. Již při uplatnění slevy na poplatníka studentovi vznikne přeplatek na dani, který mu správce daně na základě žádosti vrátí.

Příklad:

Společnost a student vysoké školy uzavřeli dohodu o provedení práce, ve které sjednali měsíční odměnu ve výši 5 000 Kč. Vzhledem k tomu, že student nepodepsal tiskopis Prohlášení, zaměstnavatel z jeho příjmu odvedl srážkovou daň ve výši 15 %. Může student po uplynutí zdaňovacího období podat daňové přiznání?

S účinností od roku 2014 může student po uplynutí zdaňovacího období podat daňové přiznání a v něm vypořádat svoji celoroční daňovou povinnost. Od takto vypočtené daně lze odečíst srážkovou daň odvedenou z dohody o provedení práce.

Příklad:

Zaměstnavatel zaměstnal studenta na dohodu o pracovní činnosti se sjednanou odměnou ve výši 10 000 Kč měsíčně. Jak bude postupovat při zdanění tohoto příjmu?

Částka ve výši 10 000 Kč se zvýší o povinné pojistné placené zaměstnavatelem, tj. o částku 34 % z 10 000, tedy o 3 400 Kč, a z výsledné částky 13 400 Kč se srazí daň podle § 36 odst. 2 ZDP ve výši 15 %, tj. 2 010 Kč.

Příklad:

Pan Novák, který je daňovým rezidentem ČR, obdržel odměnu člena statutárního orgánu právnické osoby [§ 6 odst. 1 písm. c) bod 1 ZDP] ve výši 4 000 Kč. Jak se příjem zdaní, když společník nepodepsal Prohlášení k dani?

Z odměny člena statutárního orgánu ve výši 4 000 Kč musí zaměstnavatel, tedy…