Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti

7.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2
Příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti

Jaroslava Pfeilerová

Pojem Vysvětlení Poznámka, tip, doporučení
Příjmy z titulu cestovních náhrad Pokud zaměstnavatel vyšle svého zaměstnance na pracovní cestu, je mu povinen poskytnout cestovní náhrady.

Podmínky pro poskytnutí cestovních náhrad vymezuje zákoník práce. Od roku 2007 je problematika cestovních náhrad řešena samostatně pro podnikatelskou a pro nepodnikatelskou sféru.

Důležitá je skutečnost, že zaměstnavatel v nepodnikatelské sféře nemůže poskytovat náhrady nad rámec zákoníku práce.

Naopak pro zaměstnavatele v podnikatelské sféře zákoník práce stanoví pouze minimální náhrady, které zaměstnanec musí dostat, ale není zakázáno poskytování vyšších náhrad. S nadlimitním plněním se však zaměstnavatel musí daňově vypořádat.

Pro daňové účely je důležité, aby náhrady byly vypláceny v souvislosti s výkonem práce zaměstnance, ze které plyne příjem ze závislé činnosti.
Daňové posouzení
Na straně zaměstnance:
Cestovní náhrady do limitu stanoveného pro zaměstnance v nepodnikatelské sféře nejsou pro zaměstnance předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti.
Poskytne-li však zaměstnavatel náhrady cestovních výdajů vyšší než stanoví zákoník práce, jedná se na straně zaměstnance o zdanitelný příjem podle § 6 odst. 1 ZDP, který současně vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod zákonného pojistného.

Na straně zaměstnavatele:
V souladu s § 24 odst. 2 písm. zh) ZDP jsou poskytnuté cestovní náhrady daňově účinným nákladem.
Zaměstnavatel v nepodnikatelské sféře nemůže poskytovat cestovní náhrady nad rámec zákoníku práce.
Zaměstnavatel v podnikatelské sféře může uplatnit i vyšší náhrady a v plné výši je může daňově uplatnit.
Povinná plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce stanovené právním předpisem Do příjmů, které nejsou předmětem daně ze závislé činnosti, bylo s účinností od 1. 1. 2014 zařazeno nové ustanovení, které sice nezpůsobilo žádné změny, ale přinese plátcům daně větší jistotu. Nové ust. § 6 odst. 7 písm. e) ZDP potvrzuje, že předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti nejsou povinná plnění zaměstnavatele ve prospěch zaměstnance v podobě např. poskytnutí pracovních pomůcek, ochranných oděvů, zajištění povinných pracovně lékařských služeb, hygienické zabezpečení pracovišť, povinné očkování apod.
Plnění poskytnutá zaměstnancům v oblasti BOZP Jde o následující plnění poskytnutá zaměstnancům:
  • pracovní oděvy a obuv,

  • mycí, čisticí a dezinfekční prostředky,

  • ochranné nápoje,

  • pracovní oblečení určené zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání.

Poskytnutí těchto ochranných prostředků nařizují zvláštní právní předpisy (např. nařízení vlády č. 361/2007 Sb.).

Mimo tato povinná plnění lze do těchto osvobozených příjmů zaměstnance zahrnout i některá dobrovolná plnění, např. poskytnutí stejnokrojů.

Pokud zaměstnavatel nezajistí sám ve své režii údržbu ochranného oblečení, obuvi a stejnokrojů, může uhradit zaměstnanci, který údržbu těchto oděvů zajišťuje, související náhrady paušální částkou podle § 6 odst. 8 ZDP. Pro zaměstnavatele se jedná o daňově účinný náklad a pro zaměstnance o příjem, který není předmětem daně.
Záloha na výdaje, které zaměstnanec provede jménem zaměstnavatele Jde o finanční částky, které zaměstnanec přijímá zálohově s určením na konkrétní výdaj, který má uhradit za zaměstnavatele. Stejně bude daňově posuzován případ, kdy zaměstnavatel zaměstnanci uhradí výdaj, jenž vydal za něj. Tímto způsobem však nelze posoudit všechny výdaje. Pokud by se jednalo o výdaje, které nesouvisí s podnikáním zaměstnavatele, nebo úhradu tohoto výdaje zaměstnanci nenařizuje žádný právní předpis, šlo by o zdanitelný příjem zaměstnance a u zaměstnavatele o daňově neúčinný náklad.
Náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce. Tyto náhrady související s výkonem práce nejsou z hlediska zaměstnance předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti. Pro zaměstnavatele se jedná o daňově účinný náklad. Podmínka pro poskytnutí tohoto plnění, které zaměstnavatel zahrne do daňově účinných nákladů a u zaměstnance se jedná o nezdanitelný příjem je, aby zaměstnavatel předmětné plnění sjednal v kolektivní smlouvě nebo stanovil vnitřním předpisem, případně písemně individuálně stanovil výši a způsob poskytnutí těchto náhrad.

Komentář:

§ 6 odst. 7 ZDP taxativně vymezuje příjmy, které nejsou předmětem daně ze závislé činnosti. Pokud však určitý příjem není do tohoto výčtu zahrnut, ještě to neznamená, že bude dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podléhat. Důvodem je to, že příjem, který je předmětem daně ze závislé činnosti (protože není zahrnut v ust. § 6 odst. 7 ZDP), může být od daně z příjmů osvobozen podle ust. § 6 odst. 9 ZDP.

Úhrada lékařského vyšetření

Může zaměstnavatel, který vyslal svého zaměstnance k závodní lékařce za účelem provedení povinné lékařské prohlídky, proplatit příslušnou částku na základě dokladu vystaveného lékařem zaměstnanci, který ji uhradil lékaři?

Ano, může. Z hlediska zaměstnance není přijatá úhrada předmětem daně a pro zaměstnavatele se jedná o daňově účinný náklad.

Cestovní náhrady nad rámec zákoníku práce

Společnost Alfa, a. s., vyslala svého zaměstnance na pracovní cestu. Zaměstnanec má podepsané Prohlášení poplatníka. Cestovní náhrady vyčíslené podle zákoníku práce by měly činit 1 400 Kč. Může zaměstnavatel zohlednit složitější podmínky, za kterých byla pracovní cesta vykonána, a poskytnout zaměstnanci cestovní náhrady ve výši 2 900 Kč?

Ano, s tím, že nadlimitní částka 1 500 Kč (2 900 – 1 400) je zdanitelným příjmem zaměstnance.

Text Částka v Kč
Příjem zaměstnance za kalendářní měsíc 38 500
Cestovní náhrady nad limit 1 500
Celkem zdanitelné příjmy 40 000
Pojistné placené zaměstnancem 11 % 4 400
Pojistné placené zaměstnavatelem 13 600
Základ daně 53 600
Sazba daně 15 % 8 040
Sleva na dani 2 070
Daňová povinnost 5 970

Záloha na drobné firemní výdaje

Zaměstnavatel pověřil zaměstnance, aby v rámci pracovní cesty jeho jménem zakoupil konkrétní materiál a na tyto výdaje mu předem poskytl zálohu.

Zaměstnanec podle pokynů zaměstnavatele nakoupil příslušný materiál. Výdaje hradil z poskytnuté zálohy, kterou zaměstnavateli vyúčtoval odděleně od cestovních náhrad. Přijetí zálohy není pro zaměstnance předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti. Skutečnost, že příslušný náklad lze zaměstnavatelem daňově uplatnit, bude posouzena samostatně

 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: