Trocha roztěkanosti, anebo naopak bdělá pozornost? Z každodenního života známe dobře obojí.
Liška běžela lesem. Neslyšela zvuky zápasících zvířat, ani lovce hledající kořist. "Jak je tu krásně," pomyslela si.
Po chvíli přiběhla k divočákovi, který si usilovně brousil kly o strom. Liška se zastavila a pozorovala ho. "Jsi ty ale hlupák," poznamenala. "Proč si ostříš kly? Nemáš to vůbec zapotřebí. Dnes je v lese úplný mír. Ani lovců se nemusíš bát."
"Možná máš pravdu," zachrochtal divočák, ale brousit kly si nepřestával. "Ale něco ti povím: Když se ocitnu v nebezpečí, musím být připravený. Protože pak už nebudu mít čas nabrousit si kly."