Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Přehled judikatury trochu jinak - Příčinná souvislost v pracovním právu

19.5.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2017.11.04
Přehled judikatury trochu jinak – Příčinná souvislost v pracovním právu

Ing. Karel Janoušek

Judikát
Příčinná souvislost hraje i v pracovním právu důležitou roli. Tak třeba aby mohl dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď z pracovního poměru dle ustanovení § 52 písm. c) ZP, musí být zaměstnanec nadbytečný právě a jenom v příčinné souvislosti s rozhodnutím zaměstnavatele o organizační změně. Na odstupné ve výši nejméně 12násobku průměrného měsíčního výdělku dle ustanovení § 67 odst. 2 ZP má zaměstnanec právo pouze tehdy, došlo-li k rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo dohodou pro jeho dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti k práci (dle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává), příčinou tohoto nepříznivého zdravotního stavu zaměstnance byl pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo ohrožení touto nemocí a zaměstnavatel se zcela nezprostil odpovědnosti za újmu.

Velký je význam příčinné souvislosti v oblasti náhrady škody. Nedávno řešil Nejvyšší soud speciální situaci, do které se dostává řada zaměstnavatelů a svádí v ní nelehký „boj” se zdravotní pojišťovnou. O co šlo v tomto případě? Zaměstnanci vykonávajícímu práci tesaře se stal pracovní úraz. Ačkoliv měl od zaměstnavatele přiděleny osobní ochranné pracovní prostředky a byl pravidelně školen v oblasti BOZP, na konci pracovní doby, když měl přibít na střeše poslední krokev, z vlastní vůle nepoužil jisticí lano, uklouzl a spadl z velké výšky. Jak to tak bývá, přišla kontrola z oblastního inspektorátu práce a uložila zaměstnavateli pokutu za správní delikt spočívající mj. v tom, že u zaměstnance před uzavřením pracovního poměru nezajistil provedení vstupní lékařské prohlídky.

Tím to však neskončilo. Na základě protokolu o kontrole se zaměstnavateli ozvala příslušná zdravotní pojišťovna a s odkazem na ustanovení § 55 odst. 1 ZVZP požadovala úhradu nákladů na léčení poškozeného zaměstnance, které zaplatila ze zdravotního pojištění za provedené zdravotní služby. Její argumentace byla prostá – na zaměstnance, který se nepodrobil před uzavřením pracovního poměru vstupní lékařské prohlídce, je třeba nahlížet ze zákona jako na zdravotně nezpůsobilého, zaměstnavatel ho tím pádem ve smyslu ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) ZP neměl ani připustit k výkonu práce a tím, že připustil, vlastně umožnil zaměstnanci spadnout z výšky, což je jasný vztah příčiny a následku (jako že kdyby zaměstnanec práci nevykonával, ze střechy by nespadl).

Na tuto argumentaci