Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Přehled judikatury trochu jinak - Odměny a stanovení průměrného výdělku

12.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2017.08.07
Přehled judikatury trochu jinak – Odměny a stanovení průměrného výdělku

JUDr. Petr Bukovjan

Judikát
Ten, kdo pracuje v pracovněprávních vztazích s průměrným výdělkem, to ustanovení dobře zná. Na mysli mám ustanovení § 358 ZP, dle kterého byla-li zaměstnanci v rozhodném období zúčtována k výplatě mzda nebo plat nebo jejich část, která je poskytována za delší období, než je kalendářní čtvrtletí, určí se pro účely zjištění průměrného výdělku její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí; zbývající část (části) této mzdy nebo platu se zahrne do hrubé mzdy nebo platu při zjištění průměrného výdělku v dalším období (dalších obdobích). Počet dalších období se přitom určí podle celkové doby, za kterou se mzda nebo plat poskytuje. Do hrubé mzdy nebo platu se pro účely zjištění průměrného výdělku zahrne v rozhodném období poměrná část mzdy nebo platu podle věty první odpovídající odpracované době. Případů takových plnění je v praxi celá řada – roční bonus, pololetní odměna, čtvrtletní prémie apod. Samozřejmě, vždy jako plnění za výkon práce.

Skutkový stav tohoto případu byl jednoduchý. Zaměstnanec dostal výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost v důsledku rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně. Protože pracovní místo bylo už zrušeno, dostávalo se mu během výpovědní doby náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku pro překážku v práci na straně zaměstnavatele dle ustanovení § 208 ZP a v souvislosti se skončením pracovního poměru mu vzniklo právo na odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Rozhodné období pro výpočet průměrného výdělku bylo jasné (duben až červen 2012), odpracovaná doba také, spor se vedl o tom, co všechno zahrnout do zúčtované hrubé mzdy. Zaměstnanec měl za to, že mu měl zaměstnavatel zohlednit i poměrnou část odměny za hospodářský rok (od října 2010 do září 2011), která mu byla vyplacena v říjnu roku 2011. To zaměstnavatel odmítl a podpořil ho v tomto názoru rovněž krajský soud. Argumentoval mj. tím, že šlo o odměnu za práci vykonanou v jiném období, než ze kterého se počítá průměrný výdělek.

Nejvyšší soud se ale zaměstnance zastal. Především poznamenal s odkazem na ustanovení § 358 ZP, že zásada, že pro účely zjištění průměrného výdělku je třeba zahrnout do základu pro výpočet průměrného výdělku

 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: