Přehled judikatury trochu jinak - Odchodné a dobré mravy

Je to vysoký, příjemný a občas s nádechem zlata... Pokud netušíte, na mysli mám "finanční padák" (nebo chcete-li, tak "odchodné"), který pomáhá zaměstnanci zvládnout lépe manévry po jeho odvolání z vedoucího pracovního místa nebo vzdání se téhož ve smyslu ustanovení § 73 ZP a § 73a ZP. Nejvyšší soud se už dříve vyslovil, že na něčem takovém se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout mohou, že to není nic, co by se příčilo obsahu nebo účelu pracovněprávních předpisů. Čím ovšem některé zvedl ze židle, byl jeho závěr v jednom konkrétním případě, kdy se mělo několikamilionové částky na odchodném dostat personálnímu řediteli společnosti vlastněné státem. Věc byla o to pikantnější, že s návrhem na podstatné zvýšení odchodného pro tyto případy přišel personální ředitel sám (a to přesto, že společnost vykazovala dlouhodobě ztrátu), že podmínkou vzniku nároku na ně bylo odvolání nebo vzdání se vedoucího pracovního místa nejdříve po 12 měsících ve funkci a že dotyčný pán se vzdal své funkce přesně 13 dnů po uplynutí tohoto období. Náhoda, nebo úmysl? Nejvyšší soud tehdy dovodil, že nejde o zneužití výkonu práva a že požadavek zaměstnance na zaplacení onoho odchodného není v rozporu s dobrými mravy.