dnes je 19.4.2024
Input:

Přehled hlavních práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů v pracovněprávních vztazích

26.1.2016, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 22 minut

2.6
Přehled hlavních práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů v pracovněprávních vztazích

JUDr. Vladimír Treybal

Nedostatečná znalost práv a povinností stran zúčastněných na pracovněprávních vztazích, tedy zaměstnanců na jedné straně a zaměstnavatelů na straně druhé, vede v praxi ke sporům nebo – v horším případě – k jednáním v rozporu se zákonem. Pokud k tomu nemá docházet, je nutno mít přehled alespoň o základních předpisech upravujících práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích. Těmi jsou především:

  1. zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále jen „ZP”),
  2. zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. (dále jen „ZZ”),
  3. vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti,
  4. nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci,
  5. nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen „NOZ”) v případech, kdy konkrétní otázku zákoník práce neupravuje.


Všechny předpisy je nutno používat v platném znění; v této souvislosti upozorňujeme zejména na novelu zákona o zaměstnanosti (zákon č. 136/2014 Sb.), která vstoupila v účinnost dnem 1. ledna 2015 a novelu zákoníku práce účinnou od 1. října 2015 (zákon č. 205/2015 Sb.).

Tato novela přinesla změny zvláště do oblasti náhrady škody – nově majetkové a nemajetkové újmy (část jedenáctá ZP), která se týká i náhrad v oblasti jiné než fyzické škody. I když pojem „nemajetková újma” není ani v ZP, ani v občanském zákoníku vysvětlen, jde zřejmě převážně o újmu na zdraví, např. v důsledku pracovního úrazu. O tom svědčí i skutečnost, že v uvedené novele ZP je stať týkající se pracovních úrazů a nemocí z povolání nově zapracována do části týkající se náhrady škody, zatímco do 1. 10. 2015 byla obsažena v přechodných ustanoveních.

Práva a povinností v této oblasti jsou v dalším textu uvedena v samostatné stati. Protože zaměstnanců i zaměstnavatelů se nejčastěji dotýká úprava odpovědnosti za schodek na hodnotách svěřených zaměstnanci k vyúčtování a za ztrátu svěřených věcí, tedy tzv. „kvalifikované hmotné odpovědnosti,” je jí věnováno nejvíce pozornosti. Tento pojem není sice v souladu s oficiální terminologií zákoníku práce, avšak je to termín po léta používaný a vžitý zejména v obchodě a veřejném stravování. Pro pořádek uvádíme též oficiální znění tak, jak je obsaženo v novele zákoníku práce (§ 252 odst. 1 ZP) – „dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování” a pro tento poněkud složitý název se v dalších ustanoveních ZP používá tzv. legislativní zkratka „dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty”.

Nová úprava tohoto institutu, obsažená v § 252 až 264 ZP, nepřinesla mnoho věcných změn, ale převážně zpřesňující a formulační úpravy, kterým je však nutno věnovat pozornost. Zachovává zejména důležitou zásadu, na jejímž základě nenese důkazní břemeno žalobce, kterým je v případě vymáhání úhrady takto vzniklého schodku zaměstnavatel, ale žalovaný, kterým je zaměstnanec.

Povinnosti zaměstnavatele týkající se náhrady škody vzniklé zaměstnanci pracovním úrazem nebo nemocí z povolání upravují ustanovení § 269 až § 271u ZP a jsou uvedeny v závěru této části.

K usnadnění orientace ve výše uvedených předpisech uvádíme odkazy na jednotlivá ustanovení právních předpisů, která upravují práva a povinnosti obou stran v konkrétní problematice, a to před vznikem pracovněprávního vztahu, po jeho vzniku, v jeho průběhu a při jeho zániku. Pokud si tedy jedna nebo druhá strana nebude jista konkrétním právem nebo povinností v kterékoli fázi pracovněprávního vztahu, nalezne dále pro řešení svého problému odkaz na odpovídající ustanovení (paragraf). Přitom je důležitá znalost alespoň základních pojmů používaných v pracovněprávních vztazích, a to:

Zaměstnanec je fyzická osoba, která se zaváže k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu (§ 6 ZP).

Zaměstnavatel je osoba (fyzická nebo právnická), pro kterou se zaměstnanec zavázal k výkonu závislé práce (§ 7 ZP).

Závislá práce je práce vykonávaná zaměstnancem výlučně v základním pracovněprávním vztahu, tedy ve vztahu podřízenosti k zaměstnavateli a jeho jménem, na jeho pracovišti (není-li dohodnuto jiné místo), na jeho odpovědnost a náklady, a to za odměnu (§ 2 ZP).

Základním pracovněprávním vztahem je pracovní poměr a dohoda o práci konané mimo pracovní poměr, tj. dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce (§ 3 ZP).


!

Zdůrazňujeme, že nejde o zcela vyčerpávající výčet všech práv a povinností a upozorňujeme, že dále uváděná práva a povinnosti v jednotlivých sloupcích vedle sebe nemusí mít vzájemnou návaznost.

Před vznikem pracovněprávního vztahu

Zaměstnavatel

Při získávání zaměstnanců

Má právo: Má povinnost:
vybrat si vhodného uchazeče o zaměstnání z hlediska svých potřeb (§ 30 odst. 1 ZP), zajistit rovné podmínky všem uchazečům (§ 16 odst. 1 ZP, § 4 ZZ),
určit formu výběru (pohovor, konkurz apod.), dodržovat zákaz diskriminace (§ 4 ZZ, § 16 odst. 2 ZP a antidiskriminační zákon č. 198/2009 Sb.),
vyžádat si pomoc příslušné pobočky úřadu práce při získávání zaměstnanců (§ 34 ZZ), oznámit pobočce úřadu práce volné pracovní místo, na které hodlá přijmout zahraničního zaměstnance (§ 86 ZZ).
může hlásit pobočce úřadu práce volná pracovní místa (§ 37 ZZ), aby snáze získal nové zaměstnance.  

Před započetím práce

Má právo: Má povinnost:
vyžadovat na uchazeči údaje, které souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy (§ 30 odst. 2 ZP, § 12 odst. 2 ZZ), seznámit uchazeče s podmínkami výkonu práce, s předpisy upravujícími její výkon a se způsobem odměňování (§ 31 ZP),
odstoupit od již uzavřené smlouvy, nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce (§ 34 odst. 3 ZP). zajistit ve stanovených případech před uzavřením pracovního poměru vstupní lékařskou prohlídku (§ 32 ZP a § 59 zákona č. 373/2011 Sb.),
   zamezit výkon nelegální práce – § 5 písm. e) ZZ.

Zaměstnanec

Při hledání zaměstnání

Má právo: Má povinnost:
zvolit si svobodně své zaměstnání a jeho výkon kdekoli na území ČR nebo i v zahraničí (§ 11 ZZ), poskytovat úřadu práce údaje související se zařazením do evidence zájemců nebo uchazečů o zaměstnání (§ 25 odst. 3, § 27 odst. 2 ZZ).
žádat o zprostředkování zaměstnání na úřadu práce jako zájemce nebo uchazeč o zaměstnání (§ 22 až 25 ZZ),  
obrátit se se žádostí o zaměstnání a zprostředkování práce na agenturu práce (§ 58 ZZ).  

Před započetím práce

Má právo: Má povinnost:
odmítnout zaměstnavateli poskytnutí údajů, které nesouvisejí s uzavřením pracovní smlouvy (§ 30 odst. 2 ZP), poskytnout zaměstnavateli osobní údaje související s uzavřením pracovní smlouvy (§ 30 odst. 2 ZP),
bránit se diskriminačnímu jednání zaměstnavatele (§ 4 ZZ, § 16 odst. 2 ZP a antidiskriminační zákon č. 198/2009 Sb.), podrobit se ve stanovených případech vstupní lékařské prohlídce (§ 32 ZP a § 59 zákona č. 373/2011 Sb.).
rozhodnout se o přijetí zaměstnání za daných podmínek, popřípadě odstoupit od již uzavřené smlouvy, pokud ještě nezačal pracovat (§ 34 odst. 4 ZP).  

Při vzniku pracovněprávního vztahu

Zaměstnavatel

Ještě před vznikem pracovněprávního vztahu

Má právo: Má povinnost:
rozhodnout o formě základního pracovněprávního vztahu (§ 3 ZP), a to v souladu s podmínkami uvedenými v ZP, sepsat pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti písemně a jedno vyhotovení předat zaměstnanci (§ 34 a 77 ZP).
odstoupit od pracovní smlouvy, dokud zaměstnanec nenastoupil do práce (§ 34 odst. 4 ZP),  
rozhodnout o charakteru pracovního poměru, tj. na dobu neurčitou nebo určitou (§ 39 ZP).  

Při uzavření pracovněprávního vztahu

Má právo: Má povinnost:
uzavřít se zaměstnancem pracovní smlouvu (§ 33 ZP) nebo dohodu o provedení práce (§ 75 ZP) nebo dohodu o pracovní činnosti (§ 76 ZP), seznámit zaměstnance:
  • - s právy a povinnostmi, které pro něj z pracovní smlouvy vyplývají, s pracovními podmínkami a se způsobem odměňování (§ 31 ZP),
  • - s rozvrhem týdenní pracovní doby a se stanovením počátku a konce pracovních směn (§ 81 ZP),
  • - se stanovením a dobou trvání přestávky na jídlo a oddech (§ 88 ZP).
sjednat v pracovní smlouvě
  • - zkušební dobu (§ 35 ZP),
  • - možnost vysílání zaměstnance na pracovní cesty (§ 42 ZP),
  • - práci přesčas nad limit 150 hodin ročně (§ 93 odst. 3 ZP).
vydat zaměstnanci písemný mzdový (§ 113 odst. 4 ZP) nebo platový (§ 136 ZP) výměr, pokud nejsou mzda nebo plat sjednány v pracovní nebo jiné smlouvě.
  zařadit zaměstnance se zdravotním postižením do své evidenci těchto osob (§ 80 ZZ),
  oznámit okresní správě sociálního zabezpečení nástup zaměstnance do zaměstnání (přihlásit zaměstnance k nemocenskému pojištění) a v takovém případě se nevyžaduje mít kopii pracovněprávního vztahu na pracovišti zaměstnance. V ostatních případech, kdy není zaměstnanec přihlášen k účasti na NP, je nutné mít kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu (§ 136 odst. 1 ZZ),
  přihlásit zaměstnance ke zdravotnímu pojištěni (§ 10 zákona č. 48/1997 Sb.).

Zaměstnanec

Před uzavřením vztahu

Má právo: Má povinnost:
odmítnout v pracovní smlouvě ustanovení, se kterými nesouhlasí (např. možnost vysílání na pracovní cesty), poskytnout zaměstnavateli údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy (§ 30 odst. 2 ZP).
na informaci o obsahu pracovního poměru (§ 37 ZP),  
odstoupit od pracovní smlouvy, dokud nezačal pracovat (§ 34 odst. 4 ZP),  
požadovat, aby do dohody o pracovní činnosti byla zahrnuta další jeho práva, např. na dovolenou (§ 77 odst. 3 ZP).  

Při uzavření vztahu

Má právo: Má povinnost:
na jedno platné vyhotovení pracovní smlouvy (§ 33 ZP), dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti (§ 77 odst. 1 ZP), uzavřít pracovní smlouvu nebo dohodu podle sjednaných podmínek,
na informace o svých právech a povinnostech vyplývajících z pracovní smlouvy (§ 31 ZP). nastoupit v den sjednaný v pracovní smlouvě (§ 36 ZP) nebo v dohodě o pracovní činnosti (§ 76 odst. 4 ZP) do práce,
  ode dne vzniku pracovního poměru konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru (§ 38 odst. 1 písm. b) ZP),
  započít s plněním úkolu sjednaného v dohodě o provedení práce (§ 75 ZP).

Za trvání pracovněprávního vztahu

Zaměstnavatel

Při řízení, kontrole a úpravy práv zaměstnanců

Má právo: Má povinnost:
odvolat vedoucího zaměstnance z výkonu funkce (§ 73, 73a ZP), zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci (§ 16 ZP, antidiskriminační zákon),
rozvrhovat pracovní dobu a stanovit začátek a konec pracovních směn (§ 81 až 85 ZP), přidělovat zaměstnanci v pracovním poměru práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (§ 34b ZP),
kontrolovat, zda v prvních čtrnácti dnech pracovní neschopnosti zaměstnanec dodržuje léčebný režim (§ 192 odst. 6 ZP), převést zaměstnance na jinou práci jen v zákonem stanovených případech (§ 41 ZP) nebo na základě dohody o změně pracovní smlouvy,
stanovit vyšší výměru dovolené než činí základní nárok (§ 213 ZP), zařadit zaměstnance na původní práci ve stanovených případech (§ 44 a 47 ZP),
určit zaměstnanci nástup dovolené v rámci rozvrhu dovolených (§ 217 ZP), dodržovat omezení stanovená pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 75 a 76 ZP),
krátit ve stanovených případech zaměstnanci dovolenou (§ 223 ZP), vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby (§ 84 ZP), poskytnout zaměstnanci přestávky v práci (§ 88 a 89 ZP), nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami (§ 90 a 90a ZP) a nepřetržitý odpočinek v týdnu (§ 92 ZP),
  dodržovat podmínky stanovené pro noční práci (§ 94 ZP),
udělit zaměstnanci písemný souhlas s jeho jinou výdělečnou činností, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele a také jej odebrat (§ 304 ZP). vést evidenci o pracovní době, začátku směny, práci přesčas, noční době a pracovní pohotovosti každého zaměstnance (§ 96 ZP),
Po dohodě se zaměstnancem zajistit zaměstnancům bezpečnost a ochranu zdraví při práci a dodržovat k tomu potřebná opatření (§ 101 až 105 ZP) včetně vytváření potřebných pracovních podmínek (§ 224 odst. 1 ZP),
vyslat jej na pracovní cestu (§ 42 ZP), omluvit zaměstnancovu nepřítomnost v práci ve stanovených případech (§ 191 ZP),
přeložit jej do jiného místa než bylo sjednáno v pracovní smlouvě (§ 43 ZP), poskytnout zaměstnanci pracovní volno ve stanovených případech (§ 199 odst. 1 ZP, nařízení vlády č. 590/2006 Sb.),
dočasně jej přidělit k výkonu práce k jinému zaměstnavateli (§ 43a ZP), určovat zaměstnancům dobu čerpání dovolené podle písemného rozvrhu (§ 217 ZP) tak, aby byla vyčerpána do konce kalendářního roku (§ 218 ZP),
požadovat na něm práci přesčas nad rámec zákonného limitu (§ 93 odst. 3 ZP), zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů zaměstnanců (§ 226 ZP),
požadovat na něm pracovní pohotovost (§ 95 ZP), zajišťovat odborný rozvoj zaměstnanců (§ 227 až 230 ZP),
uzavřít s ním kvalifikační dohodu (§ 234 ZP), umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování (§ 236 ZP).
sjednat s ním konkurenční doložku (§ 310 ZP),  
dohodnout s ním výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele (§ 317 ZP),  
dohodnout se zaměstnancem kratší pracovní dobu (§ 80 ZP).  

Při odměňování zaměstnanců

Má právo: Má povinnost:
rozhodnout o způsobu odměňování (§ 113 ZP pro mzdu, § 122 pro plat) a vydat k tomu vnitřní předpis nebo dohodnout jej v kolektivní smlouvě (§ 23 odst. 1 ZP), poskytovat zaměstnanci mzdu (plat) nebo odměnu z dohody a dodržovat přitom zákonem stanovené podmínky (§ 109 až 121 ZP pro mzdu, § 122 až 137 ZP pro plat, § 138 ZP pro odměnu z dohody),
sjednat výši odměny za práce konané mimo pracovní poměr (§ 109 odst. 5 ZP), poskytovat zaměstnanci náhradu mzdy v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti (§ 192 ZP),
dohodnout v kolektivní smlouvě výši poskytované náhrady mzdy v případě, že nemůže zaměstnancům přidělovat práci – tzv. částečná nezaměstnanost (§ 209 ZP), nepůsobí-li u něho odborová organizace, vydat k tomu vnitřní předpis, poskytovat zaměstnanci náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce (§ 151 a 190 odst. 1 ZP) včetně náhrad při pracovní cestě (§ 152 ZP),
rozhodnout o poskytnutí zvláštní odměny (§ 224 odst. 2 ZP), zajistit podmínky pro určování rozsahu práce a výkonových norem (§ 300 ZP),
provádět srážky z příjmu zaměstnance ve stanovených případech (§ 146 až 150 ZP). provádět exekuční srážky ze mzdy zaměstnance (§ 276 až § 302 zákona č. 99/1963 Sb.), respektive insolvenční srážku dle rozhodnutí insolvenčního soudu.

Při náhradě majetkové a nemajetkové újmy (škody)

Má právo: Má povinnost:
provádět kontrolu věcí vnášených zaměstnancem do areálu zaměstnavatele (§ 248 odst. 2 ZP), zajišťovat zaměstnancům řádné podmínky pro výkon práce a odstraňovat zjištěné závady (§ 248 odst. 1 ZP),
určit výši škody, kterou má zaměstnanec hradit (§ 262 ZP), nebo podíly jednotlivých zaměstnanců v kolektivu na jeho úhradě (§ 260 ZP), a oznámit jim písemně jejich výši. Je-li požadovaná škoda vyšší než 1 000 Kč, projednat ji s odborovou organizací, pokud u něho působí (§ 263 odst. 3 ZP), nahradit zaměstnanci škodu, kterou mu způsobil (§ 265 ZP),
vyzvat zaměstnance k uzavření dohody o odpovědnosti za schodek (§ 252 ZP) nebo ztrátu svěřených věcí (§ 255 ZP), považuje-li to za vhodné a nutné, a vyvodit důsledky vůči těm, kteří to odmítnou, např. přeřazením na jiné pracoviště nebo práci, v krajním případě i výpovědí z některého z důvodů uvedených v § 52 ZP [buď podle písm. c), tedy nadbytečnost, nemá-li uvedenou možnost, nebo podle písm. f), když zaměstnanec nesplňuje požadavky pro výkon práce bez zavinění zaměstnavatele], nahradit zaměstnanci škodu na odložených věcech (§ 267 a § 268 ZP),
uzavřít se zaměstnancem písemnou dohodu o uznání škody a o způsobu její náhrady (§ 263 odst. 2 ZP), provést inventarizaci prostředků, které zaměstnancům na základě dohody svěřuje k vyúčtování, zajistit její průkaznou evidenci a seznámit s ní zaměstnance, se kterými hodlá uzavřít dohodu o odpovědnosti za schodek. Tato evidence je součástí dohody (§ 254 ZP),
…
Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře
      Nahrávám...