Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Pracovněprávní vztahy a osoby s příjmy ze závislé činnosti

28.3.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.2
Pracovněprávní vztahy a osoby s příjmy ze závislé činnosti

Ing. Antonín Daněk

.

Pojem Vysvětlení Poznámka, tip, doporučení
Pracovní smlouva V návaznosti na výši hrubého příjmu, zúčtovaného zaměstnanci na základě pracovní smlouvy, nepřihlíží zaměstnavatel k rozhodné částce 2.500 Kč (což se týká například dohod o pracovní činnosti) nebo 10.000 Kč u dohody o provedení práce. V případě pracovní smlouvy se pojistné odvádí vždy, tedy z jakékoli částky zúčtovaného příjmu. Tento vztah se z pohledu zdravotního pojištění považuje za zaměstnání, neboť zaměstnanci plynou příjmy ze závislé činnosti. Pojistné by se odvádělo ze skutečné výše zúčtovaného příjmu (tedy i nižšího než minimální vyměřovací základ) za předpokladu, že tento zaměstnanec: Pokud se na zaměstnance nevztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. (například jde o osoby, za které je plátcem pojistného stát), odvádí se pojistné ze skutečné výše dosaženého příjmu.
  • má současně příjmy z jiného zaměstnání, ve kterém je odváděno pojistné nejméně z částky minimálního vyměřovacího základu 11.000 Kč, případně je v součtu příjmů této částky dosaženo nebo

  • je současně OSVČ a platí v roce 2017 měsíční zálohy nejméně v částce 1.906 Kč,

  • nemusí při odvodu pojistného dodržet zákonné minimum.

Jestliže by nebyla splněna žádná z těchto podmínek, prováděl by zaměstnavatel v případě příjmu nižšího než 11.000 Kč dopočet do minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.
Dohoda o pracovní činnosti Specifické postavení dohody o pracovní činnosti spočívá ve skutečnosti, že ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. (bod 5) se osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti (popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) považuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance pouze tehdy, pokud dosáhne příjmu alespoň ve výši částky, která je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění, neboli dosáhne v kalendářním měsíci roku 2017 „započitatelného příjmu” (vyměřovacího základu) nejméně 2.500 Kč. Pokud příjem (případně úhrn příjmů) nedosáhne částky 2.500 Kč, pak zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny nepřihlašuje. V případě trvající dohody a poklesu příjmu pod 2.500 Kč musí být zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášen, i kdyby se třeba jednalo o osobu, za kterou platí pojistné stát.
Dohoda o provedení práce Od 1. 1. 2012 platí ve zdravotním pojištění, že dle ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. (bod 3) se pro účely zdravotního pojištění považuje za zaměstnance osoba činná na základě dohody o provedení práce, která v kalendářním měsíci dosáhla příjmu vyššího než 10.000 Kč. Při splnění této podmínky přihlašuje zaměstnavatel tohoto zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny a odvádí za něj pojistné podle zákona. Obdobně jako u dohod o pracovní činnosti se s účinností od 1. 1. 2015 pro účel vzniku zaměstnání ve zdravotním pojištění sčítají příjmy z více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Osoby pracující na základě dohody o provedení práce se do 31. 12. 2011 nepovažovaly ve zdravotním pojištění za zaměstnance, z jakékoli výše zúčtovaného příjmu nevyplývala pro zaměstnavatele povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.
Členové statutárních orgánů, funkcionáři, členové spolků či zájmových sdružení apod. Všechny tyto osoby se stávají ve zdravotním pojištění zaměstnanci za podmínky, že jim plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti, zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. (dále jen ZDP). Může se jednat například o odměny členů statutárních orgánů právnických osob (například placení členové správních a dozorčích rad akciových společností nebo výborů společenství vlastníků bytových jednotek) nebo o odměny mající charakter funkčních požitků z titulu výkonu funkce v orgánech obcí, ve spolcích a v zájmových sdruženích apod., což je specifikováno v § 6 odst. 1 písm. c) ZDP (bod 1), resp. v § 6 odst. 10 ZDP. Plynou-li členům statutárních orgánů (občanům s trvalým pobytem na území České republiky nebo i s bydlištěm mimo ČR) příjmy z členství v těchto orgánech, stávají se tyto osoby pro účely zdravotního pojištění zaměstnanci, zaměstnavatel je přihlašuje u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance a odvádí za ně pojistné.

Komentář:

Podřazení funkčních požitků režimu příjmů ze závislé činnosti

S účinností od 1. 1. 2014 došlo k poměrně zásadní terminologické změně (v nadpise § 6 zákona č. 586/1992 Sb. byla slova „a funkční požitky” zrušena) včetně přijetí koncepčně nového pojetí, kdy příjmy ze závislé činnosti jsou:

a) plnění v podobě

1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,

2. funkčního požitku,

b) příjmy za práci

1. člena družstva,

2. společníka společnosti s ručením omezeným,

3. komanditisty komanditní společnosti,

c) odměny

1. člena orgánu právnické osoby,

2. likvidátora.

d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.


Z nové formulace je patrné podřazení funkčních požitků režimu příjmů ze závislé činnosti. To znamená, že příjmem ze závislé činnosti se rozumějí i plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce, resp. funkční požitky. Na režim funkčních požitků se tak použijí veškerá ustanovení o příjmech ze závislé činnosti, pokud zákon nestanoví jinak. Ustanovení zákona o daních z příjmů, případně jiného právního předpisu, pojednávající o příjmech ze závislé činnosti, se vztahují i na příjmy poskytované v souvislosti s výkonem funkce. Funkční požitky tedy již nejsou postaveny na roveň příjmům ze závislé činnosti, nicméně jejich specifikace zůstává i nadále v § 6 odst. 10 ZDP. Tato změna se tak de facto promítá do celého právního řádu, zdravotní pojištění nevyjímaje.

Plnění oznamovací povinnosti u dohod

Přihlašování a odhlašování zaměstnanců není ve zdravotním pojištění vázáno na (ne)účast zaměstnance na nemocenském pojištění, ale zdravotní pojištění má v této záležitosti svoji specifickou právní úpravu. Od 1. 1. 2008 se postupuje u zaměstnanců pracujících na dohodu o pracovní činnosti a od 1. 1. 2012 u zaměstnanců pracujících na dohodu o provedení práce podle ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při zaměstnání formou některé z těchto dohod:

  • přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci,

  • odhlašuje zaměstnance dnem skončení zaměstnání, za který se považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.

V případě trvání některé z těchto dohod a poklesu částky zúčtovaného příjmu pod rozhodnou hranici musí být zaměstnaná osoba na příslušný kalendářní měsíc (případně měsíce) jako zaměstnanec odhlášena.

Řešení pojistného vztahu

Jestliže zaměstnavatel sjedná se zaměstnancem některou z dohod, kdy výše zúčtovaného příjmu nezakládá účast na zdravotním pojištění, není povinen řešit pojistný vztah tohoto zaměstnance. Pokud takový zaměstnanec:

  • není alespoň po část daného měsíce účasten zdravotního pojištění jako zaměstnanec jiného zaměstnavatele s příjmy ze závislé činnosti podléhajícími povinnosti placení pojistného nebo

  • není v tomto měsíci osobou samostatně výdělečně činnou anebo

  • není u zdravotní pojišťovny veden jako osoba, za kterou platí pojistné stát (např. uchazeč o zaměstnání, poživatel některého z důchodů apod.),

musí se v zákonné osmidenní lhůtě sám zaregistrovat u zdravotní pojišťovny jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů a platit od ledna 2017 měsíčně pojistné ve výši 1.485 Kč.

Zaměstnavatel takového zaměstnance nepřihlašuje u jeho zdravotní pojišťovny a rovněž není povinen činit žádné další úkony, svůj pojistný vztah si pro daný měsíc /-e musí řešit sám pojištěnec.

Členové statutárního orgánu a souběh zaměstnání podle Nařízení

Situace je složitější tehdy, jedná-li se o posuzování souběžných příjmů ze zaměstnání ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009 vůči osobám ze států Evropské unie, z Norska, Islandu, Lichtenštejnska nebo ze Švýcarska. Jestliže má osoba s bydlištěm v některé z těchto zemí (kromě příjmů z titulu členství ve statutárním orgánu u zaměstnavatele se sídlem na území ČR) současně příjmy ze zaměstnání v jiném členském státě EU, případně v Norsku, Lichtenštejnsku, na Islandě nebo ve Švýcarsku, musí českému zaměstnavateli předložit formulář A1, deklarující skutečnost, že zaměstnanec nadále podléhá právním předpisům této země, tedy