Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Pracovnělékařské služby (§ 53-60)

13.5.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.1.2.3
Pracovnělékařské služby (§ 53-60)

JUDr. Anna Janáková

Pracovnělékařské služby jsou zdravotní služby, které mají preventivní charakter. Jejich cílem je ochrana zdraví zaměstnanců při práci a ochrana osob připravujících se na výkon povolání (žáků a studentů při praktickém vyučování a praktické přípravě).

Specifikum PLS

Pracovnělékařské služby nejsou samostatným druhem zdravotní péče. Svým účelem naplňují tyto druhy zdravotní péče, a to preventivní, diagnostické, posudkové a konzultační služby. Specifikum pracovnělékařské služby spočívá v tom, že je poskytována pacientům, kteří jsou zaměstnanci, uchazeči o zaměstnání, popř. žáci a studenti při praktickém vyučování a praktické přípravě, a na základě písemné smlouvy (se stanovenými výjimkami) mezi poskytovatelem zdravotních služeb a zaměstnavatelem.

Součástí pracovnělékařských služeb podle ZSZS jsou:

  1. hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví,

  2. provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci,

  3. poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací,

  4. školení v poskytování první pomoci a

  5. pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby.

Přehled činností, které jsou obsahem jednotlivých PLS shora uvedených, stanoví vyhláška č. 47/2013 Sb. Pokud se týče pravidelného dohledu, stanoví frekvenci:

  • nejméně jedenkrát za kalendářní rok,

  • jedenkrát za 2 kalendářní roky, jde-li o práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jiným právním předpisem.

Poskytovatel PLS

Poskytovatelem pracovnělékařských služeb může být fyzická nebo právnická osoba, jen pokud má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona č. 372/2011 Sb., a to v oboru všeobecné praktické lékařství nebo pracovní lékařství. Zákonodárce počítá s tím, že praktický lékař, poskytující PLS, absolvuje akreditovaný kurz zaměřený na pracovnělékařské služby, nicméně tuto povinnost zákon výslovně neukládá.

Zákon ale ukládá zaměstnavateli povinnost, že jde-li o práce, které jsou zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví do kategorie první, druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté anebo je součástí práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, musí uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem PLS.

ZSZS připouští výjimky, kdy k zajištění PLS není třeba uzavírat smlouvu o poskytování PLS. Jedná se o tyto případy:

  1. Pokud je Vězeňská služba zaměstnavatelem, pak poskytuje PLS zaměstnancům a osobám ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence zařazeným do práce ve svých zdravotnických zařízeních (ust. § 69 odst. 2 ZSZS); poskytuje tedy PLS svými zaměstnanci.

  2. Zaměstnavatel, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství, může podle ZSZS ve znění novely č. 47/2013 Sb. pro výkon práce na svých pracovištích poskytovat PLS prostřednictvím:

    1. lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru pracovní lékařství nebo se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství a

    2. dalších zdravotnických pracovníků podílejících se na poskytování pracovnělékařských služeb,

    se kterými uzavřel pracovněprávní nebo obdobný vztah.

  3. ZSZS dává v ust. § 54 odst. 2 písm. b) zaměstnavateli možnost, pokud jde o práce pouze kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u poskytovatele v oboru všeobecného praktického lékařství, který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání. Ostatní PLS (jako hodnocení vlivu pracovní činnosti a pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby) však zaměstnavatel musí zajistit prostřednictvím poskytovatele, s nímž uzavřel smlouvu o poskytování PLS.

Smlouva o poskytování PLS

Smlouva o poskytování PLS není upravena jako samostatný smluvní typ. Při uzavírání této smlouvy budou smluvní strany vycházet zejména z ust. § 51 a § 491, popřípadě z ust. § 724 a následujících občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (platí do 31. 12. 2013). S účinností od 1. ledna 2014 bude platit nový občanský zákoník, který byl již vyhlášen ve Sbírce zákonů jako zákon č. 89/2012 Sb. a který nahradí dosavadní občanský zákoník. Tento nový kodex soukromého práva reguluje v ust. § 2636 až 2651 smlouvu o péči o zdraví, kterou bude možné využít pro uzavírání smlouvy o poskytování PLS. Smluvní strany jsou označeny jako poskytovatel (zdravotních služeb), příkazce (např. zaměstnavatel); je-li ošetřována jiná osoba než příkazce, označuje se tato třetí osoba jako ošetřovaný (zaměstnanec, uchazeč o zaměstnání).

Zaměstnavatel může pro výkon práce na svých pracovištích uzavřít písemnou smlouvu o poskytování PLS s více poskytovateli těchto služeb, zejména je-li to vzhledem k počtu zaměstnanců nebo umístění jednotlivých pracovišť účelné.

Volba lékaře

Obecně nové předpisy zachovávají pacientovi právo zvolit si poskytovatele oprávněného k poskytnutí zdravotních služeb a zvolit si zdravotnické zařízení; to se však nevztahuje na poskytování PLS, podobně jako doposud u závodní preventivní péče. Zaměstnavatel rozhodne sám, s kým uzavře smlouvu o poskytování PLS. Zaměstnanec je povinen se podrobit PLS u toho poskytovatele, se kterým zaměstnavatel uzavřel písemnou smlouvu, pokud se nejedná o výjimku podle ust. § 54 odst. 2 písm. b) ZSZS.

Povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel podle ZSZS v souvislosti s PLS má tyto povinnosti:

  1. vůči zaměstnancům poskytovatele pracovnělékařských služeb:

    • umožnit jim vstup na všechna svá pracoviště,

    • sdělit jim informace potřebné k hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví na pracovišti,

    • předložit jim technickou dokumentaci strojů a zařízení,

    • sdělit jim informace rozhodné pro ochranu zdraví při práci;

  2. vůči svému zaměstnanci:
    • při jeho zařazování k práci postupovat podle závěrů lékařských posudků o jejich zdravotní způsobilosti,

    • při jeho odeslání k pracovnělékařské prohlídce jej vybavit žádostí obsahující údaje o druhu práce, režimu práce a pracovních podmínkách, ke kterým je posouzení zaměstnance požadováno,

    • odeslat ho na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, pokud o to zaměstnanec požádal.

Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen každému zaměstnanci sdělit, u kterého poskytovatele PLS mu budou poskytnuty PLS. Zaměstnavatel je dále povinen informovat odborovou organizaci a zástupce pro oblast BOZP anebo přímo zaměstnance o výběru a poskytování PLS.

Povinnosti zaměstnance

Zaměstnanec je povinen se podle ZSZS podrobit:

  • pracovnělékařským službám u poskytovatele PLS, se kterým zaměstnavatel uzavřel písemnou smlouvu, popřípadě za zákonem stanovených podmínek pracovnělékařským prohlídkám a posuzování zdravotní způsobilosti u svého registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecného lékařství;

  • zdravotním službám indikovaným poskytovatelem PLS pro hodnocení zdravotního stavu (poskytovatele dalších zdravotních služeb určí zaměstnanci poskytovatel PLS); další zdravotní služby jsou součástí pracovnělékařských služeb;

  • pracovnělékařským službám nařízeným podle jiného právního předpisu (například podle zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví).

Samotná povinnost zaměstnance podrobit se preventivním prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním je zaměstnanci uložena Zákoníkem práce.

Zaměstnanec je podle ZSZS povinen sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb:

  • jméno a adresu registrujícího poskytovatele a dalších poskytovatelů, kteří ho přijali do péče,

  • na jeho žádost nebo z vlastního podnětu všechny jemu známé nebo podezřelé skutečnosti související s ochranou zdraví při práci.

Povinnosti poskytovatele PLS

ZSZS ukládá poskytovateli PLS řadu povinností, a to:

  1. informační vůči zaměstnanci a zaměstnavateli (ohledně možného vlivu pracovních podmínek na zdraví zaměstnance a zaměstnanců);

  2. provádět pravidelný dohled na pracoviště zaměstnavatele a nad pracemi vykonávanými zaměstnanci;

  3. spolupracovat se zaměstnavatelem, zaměstnanci a jejich zástupci, s bezpečnostními techniky a kontrolními orgány v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;

  4. oznamovat zaměstnavateli zjištěné závažné nebo opakující se skutečnosti negativně ovlivňující bezpečnost a ochranu zdraví při práci, a to neprodleně;

  5. podávat podněty kontrolním orgánům v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, k zjednání nápravy nad dodržováním povinností v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v případě, že zjistí, že zaměstnavatel nepostupuje v souladu s lékařskými posudky nebo přes opakované upozornění neplní povinnosti na úseku BOZP stanovené právními předpisy;

  6. vést dokumentaci o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele; poskytovatel je povinen vést dokumentaci o PLS prováděných pro zaměstnavatele odděleně od zdravotnické dokumentace o jeho zaměstnancích. Pokud tentýž poskytovatel poskytuje zaměstnanci PLS a zároveň je jeho registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb v oboru praktické lékařství, pak je poskytovatel povinen vést zdravotnickou dokumentaci o PLS odděleně od ostatní zdravotnické dokumentace.

Poskytovatel PLS je oprávněn požadovat po zaměstnavateli zajištění měření, popřípadě expertizy, za účelem analýzy pracovních podmínek, pracovního prostředí a odezvy organismu zaměstnanců včetně výsledků kategorizace zdravotních rizik, pokud má podezření, že došlo k takové změně pracovních podmínek, která negativně ovlivňuje nebo by mohla ovlivnit zdraví zaměstnanců. Zaměstnavatel je povinen tato měření nebo expertizy zajistit. Jestliže s požadavkem poskytovatele PLS nesouhlasí, může požádat o stanovisko příslušný orgán ochrany veřejného zdraví – ve své žádosti nesouhlas se zajištěním měření nebo expertiz podle požadavku poskytovatele pracovnělékařských služeb odůvodní. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví přezkoumá důvod žádosti zaměstnavatele a své stanovisko písemně sdělí do 15 dnů od obdržení žádosti