3.11.1 Poplatník bez učiněného Prohlášení k dani z příjmů
Ing. Olga Krchovová
V roce 2018 dochází ke změně v uplatňování srážkové daně u zaměstnanců bez učiněného Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.
Příjmy ze závislé činnosti jsou zdaněny srážkovou daní v případě, že se jedná o příjmy
- plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo
- v úhrnné výši nepřesahují u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč.
Základ daně tvoří příjem zaměstnance zvýšený o zdravotní a sociální pojištění za zaměstnavatele, v případě souběhu příjmů podle bodu a) a b) se zdaňuje (a zaokrouhluje) každý typ příjmu samostatně.
Příjmy, které přesahují uvedené limity, se zdaňují zálohovou daní, může tedy docházet k souběhu dvou typů daně u jednoho zaměstnance.
Předchozí úprava: Od roku 2014 do roku 2017, pokud poplatník nepodepsal Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, musel zaměstnavatel uplatnit zálohu daně bez ohledu na výši zdanitelného příjmu. Srážková daň se uplatnila jen u zaměstnance, který nepodepsal Prohlášení poplatníka daně z příjmů, pracoval na základě dohody o provedení práce a odměna v kalendářním měsíci nepřekročila u jednoho zaměstnavatele v souhrnu 10 000 Kč, a to bez ohledu na ostatní příjmy zdaněné zálohovou daní.
Příklad 1 – pracovní poměr s příjmem 4 500 Kč
Poplatník má uzavřen pracovní poměr a jeho měsíční příjem činí 4 500 Kč. Prohlášení poplatníka daně z příjmů nemá učiněno. Zaměstnavateli doložil potvrzení o úhradě zdravotního pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu od druhého zaměstnavatele.
Příklad 2 – DPP s odměnou do 10 000 Kč
Zaměstnanec pracuje na dohodu o provedení práce s odměnou ve výši 8 000 Kč a nemá učiněno Prohlášení poplatníka daně z příjmů.
Příklad 3 – DPP s odměnou nad 10 000 Kč
Zaměstnanec pracuje na dohodu o provedení práce a neučinil Prohlášení poplatníka daně z příjmů. Není pojištěncem státu. Měsíční odměna činí 15 000 Kč.
Příklad 4 – pracovní poměr s příjmem zakládajícím účast na NP
Zaměstnanec má smluvní mzdu ve výši 4 000 Kč s úvazkem 10 hodin týdně. U plátce neučinil Prohlášení poplatníka daně z příjmů. Doložil potvrzení, že u jiného plátce se zdravotní pojištění hradí alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Příklad 5 – DPČ s nízkým příjmem nezakládajícím účast na NP
Poplatník pracuje v rámci dohody o pracovní činnosti s pevně sjednanou odměnou 2 200 Kč za měsíc a rozsahem výkonu práce 5 hodin týdně. Neučinil Prohlášení poplatníka daně z příjmů.
Příklad 6 – dvojí základ daně u zaměstnance
Zaměstnanec neučinil Prohlášení poplatníka daně z příjmů a pracuje na základě pracovního poměru se stanovenou mzdou ve výši 4 000 Kč. U téhož plátce pracuje i na dohodu o provedení práce s odměnou ve výši 8 000 Kč. Je pojištěncem státu (doložil potvrzení o pobírání invalidního důchodu).
U příjmu z pracovního poměru bude uplatněna záloha daně:
U příjmu z DPP bude uplatněna srážková daň:
.
Příklad 7 – souběh DPČ a DPP u zaměstnance
Zaměstnanec neučinil Prohlášení poplatníka daně z příjmů a pracuje na základě dohody o pracovní činnosti (DPČ) se stanovenou odměnou ve výši 2 400 Kč. U téhož plátce pracuje i na dohodu o provedení práce (DPP) s odměnou ve výši 10 000 Kč. Je pojištěncem státu (doložil rozhodnutí o přiznání starobního důchodu).
A) Odměny byly vyplaceny ve sjednané výši.
B) Odměna z DPČ byla navýšena o 100 Kč na částku 2 500 Kč.
C) Odměna z DPČ byla navýšena o 150 Kč na částku 2 550 Kč.
D) Odměna z DPP byla navýšena o 500 Kč na částku 10 500 Kč.
E) Odměna z DPP byla navýšena o 1 000 Kč (na 11 000 Kč), odměna z DPČ byla navýšena o 600 Kč (na 3 000 Kč).
A) Odměny byly vyplaceny ve sjednané výši.
Čistá odměna celkem za měsíc= 8 500 + 2 040 = 10 540 Kč
B) Odměna z DPČ byla navýšena o 100 Kč na částku 2 500 Kč.
