Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Podpůrčí doba u nemocenského

1.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.9.13 Podpůrčí doba u nemocenského

Ing. Růžena Klímová

Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne; podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud se dále nestanoví jinak.

Priklad

Příklad 1

Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu od pondělí do pátku a směny jsou v rozsahu 8 hodin. Ke dni vzniku pracovní neschopnosti, která začala od 2. 5. kalendářního roku (sobota), má vyčerpáno z podpůrčí doby již 375 kalendářních dnů. Tato pracovní neschopnost bude trvat až do 15. 8. kalendářního roku.

Do vyčerpání podpůrčí doby zbývá pouze 5 kalendářních dnů. Podpůrčí doba bude trvat nejdéle do 6. 5. kalendářního roku. Náhrada mzdy při DPN se poskytuje po ukončení karenční doby, v daném případě od čtvrtého pracovního dne. Za dny 4. 5. (pondělí), 5. 5. (úterý), 6. 5. (středa) nedostane nic (tzv. karenční doba – nejvýše 24 neodpracovaných hodin). Tím však bude vyčerpána celá podpůrčí doba a zaměstnanci nevznikne nárok na náhradu mzdy ani v dalších dnech, a také mu nevznikne nárok na nemocenské.

Priklad

Příklad 2

Zaměstnanec byl dočasně práce neschopen od 1. 4. 2017. V období předchozích 380 kalendářních dnů před 1. 4. 2017 nebyl práce neschopen. Po celou dobu byl nemocensky pojištěn (jeho pracovní poměr trvá od roku 2012).

Podpůrčí doba začíná 15. 4. 2017 a končí 380. dnem trvání DPN.



Vznikl-li nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, započítávají se do podpůrčí doby délky předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti; tento zápočet se provede i v případě, že předchozí dočasná pracovní neschopnost byla uznána pro jinou pojištěnou činnost. Předchozí období dočasných pracovních neschopností se započítávají do podpůrčí doby, i když při nich nemocenské nenáleželo. Tento postup se nepoužije v případě, kdy pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti.

Priklad

Příklad 3

Zaměstnanec má pracovní poměr na dobu neurčitou od 1. 1. 2006. DPN měl od 1. 7. 2017. V období 380 kalendářních dnů před vznikem této DPN byl nemocen v době od 1. 8. do 30. 9. 2016.

Doba předchozí dočasné pracovní neschopnosti se nezapočte do podpůrčí doby, protože od skončení této DPN do vzniku nové DPN uplynula doba alespoň 190 kalendářních dnů, kdy byl zaměstnanec účasten nemocenského pojištění. Od 15. 7. 2017 plyne podpůrčí doba v rozsahu 380 kalendářních dnů.

Priklad

Příklad 4

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání dne 1. 1. 2016. Byl nemocen od 2. 2. do 15. 2. 2016, pak od 1. 8. do 31. 8. 2016 a od 1. 12. 2016 do 31. 1. 2017. Pak onemocněl dne 1. 6. 2017. V období 380 kalendářních dnů před touto dočasnou pracovní neschopností byl nemocen 62 kalendářních dnů, které připadly na období 190 kalendářních dnů před vznikem této DPN.

Je proto nutné provést zápočet všech nemocí, které připadly na období 380 kalendářních dnů před vznikem této DPN. Započtou se dny nemoci od 15. 8. do 31. 8. 2016 – 17 kalendářních dnů a pracovní neschopnost od 15. 12. 2016 do 31. 1. 2017 – 48 kalendářních dnů, tj. 65 dnů celkem. Bude-li od 1. 6. 2017 nemocen dlouhodobě, může být nemocen 301 dnů (380 – 65 – 14). Je odečteno i 14 kalendářních dnů – doba od 1. 6. do 14. 6. 2017, kdy dostává náhradu mzdy při DPN.



Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost dnem, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, posouvá se počátek DPN na následující kalendářní den a podpůrčí doba pak začíná 15. kalendářním dnem od počátku DPN.

Priklad

Příklad 5

Zaměstnanec byl uznán práce neschopným od pondělí, kdy odpracoval celou svou směnu.

Zaměstnavatel posunul počátek DPN na úterý. V praxi se objevuje problém v tom, že o této skutečnosti se OSSZ nedozví, pokud trvá DPN nejvýše 14 dnů. Vznikají pak rozdíly v počtu vyloučených dob a je nutné OSSZ doložit, proč daný rozdíl vznikl, aby si svou evidenci opravila.



Podpůrčí doba u poživatelů starobních důchodů a invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně

Nemocenské se poživateli starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončilo zaměstnání. Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů. Byla-li podpůrčí doba vyčerpána v jednom kalendářním roce, nevzniká nárok na výplatu nemocenského od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokračuje-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa v tomto následujícím kalendářním roce.

U poživatelů invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně a starobních důchodů platí pro náhradu mzdy nebo odměny při DPN obecná podpůrčí doba, tj. 380 kalendářních dnů. Pro nemocenské se však jedná o 70 kalendářních dnů poskytování dávky.

Priklad

Příklad 6

Pracující důchodce má uzavřen pracovní poměr od 1. 3. do 30. 11. kalendářního roku se stanovenou mzdou ve výši 15 000 Kč měsíčně. Ode dne vzniku pracovního poměru do konce září bude několikrát nemocen tak, že vyčerpá 60 kalendářních dnů z podpůrčí doby. V říjnu bude nemocen od 2.