dnes je 12.12.2019
Input:

Podmínky pro poskytování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti

28.1.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.8.1 Podmínky pro poskytování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti

Ing. Růžena Klímová, Ing. Olga Krchovová

Náhrada mzdy nebo platu podle § 192 ZP přísluší zaměstnanci ve výši 60 % průměrného výdělku. Pro účely stanovení náhrady mzdy nebo platu se zjištěný průměrný výdělek upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Má-li zaměstnanec za pracovní den, v němž mu vzniklo nebo zaniklo právo na náhradu mzdy nebo platu, také právo na mzdu nebo plat za část pracovní doby, přísluší mu za tento den jen poměrný díl náhrady mzdy nebo platu připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží mzda nebo plat.

Podmínky pro poskytování náhrady mzdy:

  1. zaměstnání trvá,
  2. zaměstnání založilo účast na nemocenské pojištění,
  3. není překročena podpůrčí doba pro nárok na nemocenské (§ 26 ZNP).
Priklad

Příklad 1

Zaměstnanec ukončí pracovní poměr k 30. 6. kalendářního roku. V rámci ochranné lhůty bude uznán práce neschopným od 5. 7. kalendářního roku.

Nárok na náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (DPN) nevzniká, protože zaměstnání skončilo. Pokud bude DPN trvat déle než 14 kalendářních dnů, pak od 15. kalendářního dne mu vznikne nárok na nemocenské.

Priklad

Příklad 2

Zaměstnanec má uzavřenou dohodu o pracovní činnosti na dobu neurčitou se sjednanou výší odměny 2 900 Kč měsíčně. V jednotlivých měsících zúčtované odměny dosáhnou částky jen 2 900 Kč nebo nižší.

Takový zaměstnanec není účasten nemocenského pojištění a nebude mít v případě pracovní neschopnosti nárok na náhradu odměny při DPN. Jedná se o zaměstnání malého rozsahu podle § 7 ZNP.

Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, kdy zaměstnanec vykonává zaměstnání, avšak sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc je nižší než rozhodný příjem, nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec. Pro rok 2019 činí rozhodný příjem 3 000 Kč měsíčně. Pokud však v některém měsíci zúčtovaný příjem dosáhne částky alespoň výše rozhodného příjmu, bude zaměstnanec v tomto měsíci účasten nemocenského pojištění a bude mít v případě dočasné pracovní neschopnosti nárok na náhradu mzdy při DPN.

Od 1. ledna 2018 náleží nemocenské i peněžitá pomoc v mateřství též v případě, jestliže za trvání zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce vznikne dočasná pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa nebo dojde k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec není účasten pojištění, ale byl účasten pojištění při výkonu zaměstnání malého rozsahu nebo na základě dohody o provedení práce alespoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně před kalendářním měsícem, v němž vznikla sociální událost.

Priklad

Příklad 3

Zaměstnankyně má pracovní poměr na zkrácený úvazek a sjednaná mzda činí 2 800 Kč. Od počátku roku měla vždy jen zúčtovaný příjem 2 800 Kč, avšak v dubnu jí zaměstnavatel zúčtoval též odměnu a celková výše mzdy dosáhla částky 4 000 Kč. Současně však zaměstnankyně byla uznána práce neschopnou od 29. 4. do 31. 5. kalendářního roku. Dne 29. 4. neodpracovala nic ze své směny.

Počátek 14denního období začíná dnem 29. 4. a trvá do 12. 5. Pro účely poskytování náhrady mzdy je nutné znát její harmonogram směn na příslušné období. Předpokládejme, že zaměstnankyně pracuje pravidelně 2 dny v týdnu v rozsahu 3 hodiny denně. Na celé období 14 dnů jí připadnou pouze 4 směny, přičemž za první tři dny náhradu mzdy neobdrží. Za čtvrtý a další pracovní den jí náleží náhrada mzdy za 3 hodiny denně. Celkem obdrží náhradu mzdy za 3 hodiny. Tím bude celý její nárok z hlediska náhrady mzdy při DPN vyčerpán. Od 13. 5. jí bude náležet nemocenské.

V legislativním procesu je novela zákoníku práce, jejímž účelem je zrušit institut „karenční doby”, po kterou se v případě dočasné pracovní neschopnosti neposkytuje osobě v zaměstnaneckém nebo služebním poměru náhrada mzdy