6.8.1 Plnění oznamovací povinnosti ve zdravotním pojištění
Ing. Antonín Daněk
Zaměstnavatel plní oznamovací povinnost danou zákonem (viz Oznamovací povinnost zaměstnavatele ) na formulářích vydávaných zdravotní pojišťovnou, tyto formuláře jsou pro jednotlivé zdravotní pojišťovny obdobné.
Hromadné oznámení zaměstnavatele
Pro oznamování jednotlivých skutečností (změn) je používán formulář Hromadné oznámení zaměstnavatele. Místo formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele je možné jednotlivé údaje předávat elektronicky v datovém rozhraní určeném pro tento účel. (Datové rozhraní VZP je popsáno v brožuře Metodika pro pořizování dokladů VZP – příjmová část. Tato publikace je k dispozici na úřadovnách VZP a na internetových stránkách VZP.)
Prostřednictvím formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele zaměstnavatel oznamuje zejména nástup zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání a dále skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem. Ke zjednodušení jsou pro oznamované skutečnosti stanoveny kódy (viz Poučení k formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele).
Přihlášení se k platbě pojistného za zaměstnance, odhlášení se od platby pojistného za zaměstnance:
Skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem:
Opravy:
Použití kódů
Hlášení pomocí kódů P, C, A, E, O, Q probíhá nezávisle na hlášeních o platbě pojistného státem s použitím kódů M, D, I, G, L, N, V, případně U, H, J, F, T, K, W (nelze tedy hlásit např. nástup studenta či důchodce do zaměstnání jen kódem „D”, resp. „G”).
Poznámka: Pod zkratkou „EU” jsou míněny státy Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska (což jsou státy Evropského hospodářského prostoru) a Švýcarska.
Příklad – pracovní poměr a den nástupu do zaměstnání:
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní smlouvu od úterý 1. května, přičemž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání ve středu dne 2. května.
V souladu s ustanovením § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 ZP se v případě pracovního poměru považuje za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den, který je takto uveden v pracovní smlouvě. Jelikož lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu, považuje se pro účely zdravotního pojištění za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den vzniku pracovního poměru, uvedený v pracovní smlouvě. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti přihlásí zaměstnavatel tohoto zaměstnance v rámci osmidenní lhůty u jeho zdravotní pojišťovny k datu 1. 5.
Poznámka: Trvá-li pracovní poměr a bude-li v jeho průběhu současně u téhož zaměstnavatele uzavřena na určitou dobu některá z dohod, nemá tato okolnost vliv na plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem, přičemž v této souvislosti nerozhoduje, zda je nebo není u této dohody dosaženo příjmu zakládajícího povinnost platit pojistné. Každý (typově odlišný) pracovněprávní vztah se posuzuje samostatně a osoba je jako zaměstnanec trvale přihlášena z titulu běžícího pracovního poměru.
Příklad – DPČ a den nástupu do zaměstnání:
Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti od 1. 4., kdy zaměstnanec začal pracovat v pondělí 2. 4.
V případě tohoto pracovněprávního vztahu (jakož i u dohody o provedení práce) je zapotřebí vycházet z ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) ZVZP. Dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání je den, ve kterém zaměstnanec začal poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti vykonávat sjednanou práci. Dnem skončení zaměstnání je u těchto dohod den, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána. Podmínkou pro přihlášení zaměstnance ke dni 2. 4. je výše příjmu v měsíci dubnu alespoň 2 500 Kč, jinak by byla osoba jako zaměstnanec přihlášena k prvnímu dni toho kalendářního měsíce, ve kterém bude příjem činit alespoň 2 500 Kč.
Odhlášení v průběhu zaměstnání
Je-li osoba zaměstnána na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a nastane situace, kdy v rozhodném období kalendářního měsíce:
-
poklesne příjem na dohodu o pracovní činnosti pod 2 500 Kč nebo
-
u dohody o provedení práce bude zúčtováno maximálně 10 000 Kč,
musí být tato osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena. Pokud zaměstnavatel takto nepostupuje, může způsobit problém i zaměstnanci – kdyby totiž došlo k takovému odhlášení až s časovým odstupem, může se pojištěnec ocitnout v situaci, kdy nebude mít v daném měsíci řešen svůj pojistný vztah. V takovém případě bude zpětně zaregistrován u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů s povinností dodatečné úhrady měsíčního pojistného ve výši pojistného vypočteného z vyměřovacího základu na úrovni minimální mzdy včetně penále.
Příklad – konec jednoho pracovněprávního vztahu a začátek nového:
Dohoda o pracovní činnosti byla sjednána do 31. 3. Ode dne 1. 4. byla uzavřena nová dohoda o pracovní činnosti s tím, že zaměstnanec nastoupil do práce dne 3. 4.
Při komunikaci se zdravotní pojišťovnou sdělí…
