dnes je 29.3.2024

Input:

Plátce pojistného - zaměstnavatel

26.1.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 10 minut

6.5.2 Plátce pojistného – zaměstnavatel

Ing. Antonín Daněk

Zaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která je plátcem příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP, zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR. Pro zaměstnavatele ze zemí EU, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska nebo ze Spojeného království, nemusí mít podmínka sídla nebo trvalého pobytu praktický význam. Mohou se stát zaměstnavatelem i bez splnění této podmínky.

Sídlem zaměstnavatele se rozumí:

  • u právnické osoby sídlo právnické osoby nebo sídlo organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku nebo v jiném zákonem stanoveném rejstříku nebo je uvedena v evidenci příslušného orgánu v ČR,

  • u fyzické osoby místo jejího trvalého pobytu,

  • u zahraniční fyzické osoby místo jejího podnikání,

  • u zaměstnavatele ze zemí EU jejich zahraniční sídlo.

Zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance [ § 5 písm. a) ZVZP ], ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP.

Pojem zaměstnanec definuje ustanovení § 5 písm. a) ZVZP. Tato definice se může v mnoha případech lišit od pojmu zaměstnanec ve smyslu zákoníku práce. Odlišně je pojem zaměstnanec uváděn i pro nemocenské nebo důchodové pojištění.

Vznik a zánik zaměstnání

Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP, mimo zákonné výjimky. Je-li osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem (resp. vznikne-li ve zdravotním pojištění zaměstnání), pak zaměstnavatel:

  • přihlašuje u zdravotní pojišťovny osobu jako zaměstnance, pokud již přihlášena není, a

  • odvádí pojistné podle zákona, tedy:

    • alespoň z minimálního vyměřovacího základu, případně z jeho poměrné části, nebo

    • z částky nižší než povinné minimum – v takovém případě však musí mít zaměstnavatel vždy k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje, a ten předloží i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

Zaměstnancem českého zaměstnavatele (a zároveň účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění, například s právem volby zdravotní pojišťovny) se při splnění zákonných podmínek stává i:

  • osoba ze státu Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska nebo také ze Spojeného království, postupující podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009,

  • cizinec z tzv. třetí země, tedy mimo státy výše uvedené.

Zaměstnání vzniká:

  1. u pracovní smlouvy (obdobně i u odměn členů statutárních orgánů) při jakékoli výši zúčtovaného příjmu. V tomto směru je v podstatě jedinou výjimkou situace, kdy zaměstnání nevzniká u člena družstva, který bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo práci (i funkci), je za tuto práci družstvem odměňován a nedosáhl tzv. započitatelného příjmu 4 000 Kč;
  2. u dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) při příjmu alespoň 4 000 Kč;
  3. u dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.

Upozorňuji, že od 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Zdůrazňuji, že pokud se jedná u téhož zaměstnavatele o stejný typ dohody, pak se sčítají všechny příjmy, bez ohledu na jejich výši.

Pro účely plnění oznamovací povinnosti je pro jednotlivé případy zaměstnání stanoven den, který se považuje za den nástupu zaměstnance do zaměstnání (den vzniku povinnosti zaměstnavatele hradit pojistné za zaměstnance), a také den, kterým skončilo zaměstnání (den zániku povinnosti zaměstnavatele hradit pojistné za zaměstnance).

U pracovního poměru se za den vzniku zaměstnání považuje den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce. Za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru. Následující tabulka shrnuje specifické skupiny osob a vymezuje období, ve kterém je zaměstnavatel povinen platit část pojistného za své zaměstnance.

   Den nástupu zaměstnance do zaměstnání  Den ukončení zaměstnání  
a) pracovní poměr vč. pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů   den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce   den skončení pracovního poměru   
b) služební poměr   den, ve kterém zaměstnanec nastoupil k výkonu služby; jde-li o státního zaměstnance, pak den nástupu služby   den skončení služebního poměru   
c) členové družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni   den započetí práce pro družstvo   den skončení členství v družstvu   
d) zaměstnanci činní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr   den, ve kterém poprvé po uzavření dohody zaměstnanec začal vykonávat sjednanou práci   den, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána   
e) soudci   den nástupu soudce do funkce   den skončení výkonu funkce soudce   
f) členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva   den, od něhož členu náleží odměna za výkon funkce vyplácená členům   den, od něhož odměna nenáleží. Plní-li dosavadní starosta nebo primátor úkoly po uplynutí volebního období až do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva a je mu vyplácena odměna za výkon funkce, považuje se za zaměstnance ještě po dobu, po kterou mu náleží tato odměna; to platí obdobně pro hejtmana kraje a primátora hlavního města Prahy   
g) poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu České republiky a poslanci Evropského parlamentu zvolení na území ČR   den zvolení   den uplynutí volebního období, popřípadě den zániku mandátu   
h) členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv   den nástupu do funkce   den skončení výkonu funkce   
Nahrávám...
Nahrávám...