Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Plátce daně ze závislé činnosti

6.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.19
Plátce daně ze závislé činnosti

Jaroslava Pfeilerová

Pokud příjem ze závislé činnosti podléhá v ČR zdanění, je potřebné posoudit, kdo z tohoto příjmu v ČR odvádí daň. Jednotliví plátci daně jsou podle konkrétních případů uvedeni v následující tabulce.

Plátce daně
Tuzemský zaměstnavatel (právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo bydlištěm v ČR), který zaměstnává daňové nerezidenty na základě pracovněprávního vztahu.
Ekonomický zaměstnavatel (tuzemský uživatel zahraniční pracovní síly) v případě tzv. mezinárodního pronájmu pracovní síly podle § 6 odst. 2 ZDP. S výjimkou případů, kdy je zaměstnání zprostředkováno prostřednictvím organizační složky, jejímž zřizovatelem je rezident ze státu na území EHP nebo členského státu EU.
Daňový nerezident ČR (§ 38c ZDP), který na území ČR nemá stálou provozovnu, ale zaměstnává zde své zaměstnance déle než 183 dnů ve stanoveném období.
Daňový nerezident ČR (§ 38c ZDP), který na území ČR stálou provozovnu např. z titulu vzniku pevného místa (kancelář, dílna apod.) nebo provozováním stavebně montážních projektů.
Fyzická osoba – daňový nerezident, kterému vznikla službová stálá provozovna na základě časového testu V tomto případě je daň ze závislé činnosti přiznána na základě podaného daňového přiznání fyzickou osobou.

Tuzemský zaměstnavatel zdaňuje daňové nerezidenty stejným způsobem jako ostatní zaměstnance (daňové rezidenty) s výjimkou postupu při uplatnění nezdanitelných částí základu daně, některých slev na dani a daňového zvýhodnění.

Slevy a daňové zvýhodnění u daňových nerezidentů

Společnost Alfa, s. r. o., zaměstnávala cizí státní příslušníky, kteří byli ve vztahu k ČR daňovými nerezidenty. Mzdová účetní společnosti si byla vědoma skutečnosti, že zahraničním zaměstnancům s podepsaným Prohlášením k dani může odčítat z vypočtené zálohy na daň pouze měsíční slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč a slevu na studenta, pokud doloží potvrzení o studiu.

Nezdanitelné části základu daně, ostatní slevy a daňové zvýhodnění na vyživované dítě mohou být nerezidentem uplatněny jen při splnění podmínky, že nejméně 90 % jeho příjmů plyne ze zdrojů na území ČR. Výše těchto příjmů musí být písemně potvrzena zahraničním správcem daně. Zákon o daních z příjmů stanoví také podmínku, že zahraniční osoba, která nezdanitelné části, slevy na dani a daňové zvýhodnění chce uplatnit, musí být daňovým rezidentem některého ze státu EU nebo EHP. Prověření těchto podmínek přesahuje možnosti zaměstnavatele, z toho důvodu lze tyto položky zohlednit až v rámci daňového přiznání, kdy oprávněnost jejich uplatnění posoudí správce daně.

Rekapitulace podmínek při uplatňování nezdanitelných částí základu daně, slev na dani a daňového zvýhodnění daňovým nerezidentem

Nezdanitelné části základu daně Podmínka „90% příjmů v ČR” a daňové rezidentství EU, EHP Uplatnění pouze v daňovém přiznání Uplatnění u zaměstnavatele
Poskytnuté dary Ano Ano Ne
Životní pojištění Ano Ano Ne
Penzijní připojištění Ano Ano Ne
Úroky ze stavebního spoření a hypotečního úvěru Ano Ano Ne
Slevy na dani a daňové zvýhodnění Podmínka „90% příjmů v ČR” a daňové rezidentství EU, EHP Uplatnění pouze v daňovém přiznání Uplatnění u zaměstnavatele
Sleva na poplatníka Ne Ano Ano
Sleva na druhého z manželů bez příjmů Ano Ano Ne
Základní sleva na invaliditu Ano Ano Ne
Rozšířená sleva na invaliditu Ano Ano Ne
Sleva na průkaz ZTP/P Ano Ano Ne
Sleva pro studenta Ne Ano Ano
Daňové zvýhodnění na dítě Ano Ano Ne
Sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení Ano Ano Ne

Ekonomický zaměstnavatel (tuzemský uživatel zahraniční pracovní síly) v případě tzv. mezinárodního pronájmu pracovní síly podle § 6 odst. 2 ZDP

Mezinárodní pronájem pracovní síly je uskutečňován na základě smluvního vztahu za účelem dosažení zisku mezi zahraničním pronajímatelem a tuzemským uživatelem pracovní síly. Na základě této smlouvy vykonávají zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele práce ve prospěch české firmy. Za zahraniční zaměstnance odpovídá, jejich práci řídí a kontroluje tuzemský uživatel pracovní síly. Z daňového pohledu se tuzemský uživatel zahraniční pracovní síly stává ekonomickým zaměstnavatelem s povinnostmi plátce daně z příjmů ze závislé činnosti.

Není přitom důležité, že tuzemská společnost pracovníkům žádné příjmy nevyplácí a v mnohých případech ani nezná jejich přesnou výši. Příjmy nerezidentům většinou vyplácí jejich skutečný zahraniční zaměstnavatel.

Zahraniční společnost, která tuzemským firmám pronajímá své zaměstnance (obvykle pracovní agentury), musí mít k této činnosti povolení Úřadu práce ČR. Zákon o daních z příjmů také stanoví povinnost odvést daň ze závislé činnosti minimálně z 60 % fakturované částky. Částka připadající na příjem zaměstnanců může být i vyšší než 60 %, rozhodující je ujednání v konkrétní smlouvě.

S účinností od 1. 1. 2015 se český uživatel pracovní síly stane plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti u pronajatých zaměstnanců, pokud mu tito byli pronajati zahraniční agenturou práce se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost. V těchto případech má ve vztahu k těmto pronajatým zaměstnancům povinnosti plátce daně zmíněná organizační složka zahraniční agentury práce, která je formálně právním zaměstnavatelem pronajímaných zaměstnanců. Organizační složka bude v ČR odvádět daň ze závislé činnosti ze skutečných příjmů pronajatých zaměstnanců.

Slovenská agentura práce si v ČR zřídila organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení