dnes je 15.9.2019
Input:

Placení záloh z příjmů ze závislé činnosti

21.5.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.6.1 Placení záloh z příjmů ze závislé činnosti

Bc. Marcela Srněnská

Podle § 38h odst. 1 ZDP plátce daně vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen „záloha”) ze základu pro výpočet zálohy. Tato záloha se spravuje jako daň podle daňového řádu.

Zálohy na daň, které sráží plátce daně z příjmů ze závislé činnosti, spadají do kategorie peněžitých plnění, které daňový řád označuje jako daň, tzn. spravují se jako daň podle daňového řádu (ačkoliv z daňového řádu tato skutečnost jednoznačně nevyplývá).

Základ pro výpočet zálohy

Podle § 38h odst. 1 ZDP je základem pro výpočet zálohy úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období (s výjimkou příjmů zdanitelných daní vybíranou srážkou podle § 36 a příjmů, které nejsou předmětem daně):

  1. snížený o částky, které jsou od daně osvobozeny, a
  2. zvýšený o pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a o pojistné na veřejné zdravotní pojištění (dále jen povinné pojistné).

Povinné pojistné

Podle § 6 odst. 12 ZDP základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel (dále jen „povinné pojistné”); částka odpovídající povinnému pojistnému se při výpočtu základu daně připočte k příjmu ze závislé činnosti i u zaměstnance, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá. Povinné pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Zaměstnancem, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá, je-li prokázáno, že se na něho zcela nebo částečně vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, které se řídí právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než Česká republika nebo Švýcarské konfederace. V takovém případě jsou základem daně příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto povinné zahraniční pojištění a tyto zahraniční příspěvky se považují pro účely daní z příjmů za povinné pojistné. Při výpočtu základu daně se při stanovení částky povinného pojistného nepřihlíží ke slevám nebo k mimořádným slevám na pojistném u zaměstnavatele a ani k jiným částkám, o které si zaměstnavatel snižuje odvody povinného pojistného.

Dohody o provedení práce

Příjem na základě dohody o provedení práce, který je zúčtován v kalendářním měsíci a přesáhne částku 10 000 Kč, podléhá od roku 2012 povinnému pojistnému, v tomto případě pak základem daně je příjem zvýšený o toto povinné pojistné.

Stanovení základu daně u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti, u kterých zaměstnavatel nemá povinnost platit povinné tuzemské sociální a zdravotní pojistné:

Příjem ze zdrojů v zahraničí

ZDP v § 6 odst. 13 stanoví, že jedná-li se o příjem plynoucí ze zdrojů v zahraničí, je u daňového rezidenta základem daně jeho příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, zvýšený o povinné pojistné podle odstavce 12 a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí. Je-li činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, vykonávaná ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je u daňového rezidenta základem daně jeho příjem ze závislé činnosti vykonávané v tomto státě, zvýšený o povinné pojistné podle odstavce 12; tento příjem lze snížit o daň zaplacenou z tohoto příjmu ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, a to pouze v rozsahu, ve kterém nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f v bezprostředně předchozím zdaňovacím období. Přitom se musí jednat o nezapočtenou daň z příjmů, které se zahrnují do základu daně.

Fyzické osoby, které jsou daňovými rezidenty některého z členských států EU, EHP nebo Švýcarské konfederace, podléhají povinnosti prokázat příslušnost k zahraničním právním předpisům sociálního zabezpečení a také skutečnost, že pojistné bylo placeno v jiné výši. V těchto případech je od 1. 1. 2019 základ daně tvořen příjmy a skutečně zaplaceným pojistným v zahraničí.

Podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, včetně prováděcího Nařízení č. 987/2009, se skutečnost, že poplatník spadá do zahraničního systému veřejnosprávního, potvrzuje zejména formulářem A 1: Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení. Z uvedeného vyplývá, že pokud zaměstnanec prokáže zaměstnavateli, že je povinen být účasten povinného pojištění ve výše specifikovaných zemích, zahrne zaměstnavatel místo částky 33,8 % částku pojištění prokázanou zaměstnancem.

Pokud zaměstnanec neprokáže, že v zahraničí platí jinou (menší) částku na povinném pojištění, zaměstnavatel zvýší příjmy ze závislé činnosti o částku obvyklou v tuzemsku, tj. 33,8 %.

Je potřeba zkoumat, zda se z konkrétního druhu příjmů ze závislé činnosti platí nebo neplatí povinné pojistné podle tuzemských zákonů o sociálním a zdravotním pojištění.

To znamená, pokud se například z příjmů plynoucích zaměstnanci na základě pracovněprávního vztahu uzavřeného podle zákoníku práce platí povinné pojistné podle tuzemských zákonů o sociálním a zdravotním pojištění, je třeba tyto příjmy při stanovení základu daně zvýšit o povinné pojistné (tuzemské), tj. o 34 %. To platí i v případě, že zaměstnavatel nemá povinnost z příjmů takového zaměstnance toto povinné pojistné (tuzemské) platit a není podstatné, z jakých důvodů tomu tak je.

Obdobně je nutno postupovat například při dosažení maximálního vyměřovacího základu pro výpočet sociálního pojištění, kdy dochází při dosažení určité výše ročního zdanitelného příjmu u zaměstnance k tzv. zastropování pojistného. Od tohoto okamžiku se příjem zaměstnance o příslušné povinné pojistné při stanovení základu daně již nezvyšuje, a to rovněž ani u zaměstnance, u kterého povinnost platit tuzemské povinné pojistné zaměstnavatel nemá (opět nejsou podstatné důvody).

Stanovení zálohy na daň z příjmů

Výše zálohy

Podle § 38h odst. 2 ZDP záloha ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru, za kalendářní měsíc činí 15 %. Zálohy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Podle § 38h odst. 5 ZDP