Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Péče o děti ve zdravotním pojištění

14.7.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2017.15.04
Péče o děti ve zdravotním pojištění

Ing. Antonín Daněk

Budeme-li ve zdravotním pojištění posuzovat problematiku péče o děti a souvisejícího (ne)placení pojistného včetně přímé vazby na platbu pojistného státem, pak musíme primárně rozlišit:

  • období mateřské a rodičovské dovolené včetně pobírání rodičovského příspěvku a související (resp. případně navazující),

  • celodenní osobní a řádnou péči alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.

1. PLATBA POJISTNÉHO STÁTEM

Ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZP”), je stát prostřednictvím státního rozpočtu České republiky plátcem pojistného za příjemce rodičovského příspěvku, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění. Pokud je osoba (muž nebo žena) zařazena u své zdravotní pojišťovny alespoň po část kalendářního měsíce v některé z těchto kategorií, má v příslušném měsíci z pohledu zdravotního pojištění vyřešen svůj pojistný vztah.

RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ A RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK

Zákoník práce hovoří v ustanovení § 196 ZP o tom, že k prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let. I když rodičovskou dovolenou mohou podle § 198 odst. 1 ZP čerpat zaměstnankyně a zaměstnanec současně (a tedy pečovat o dítě v jejím průběhu), náleží rodičovský příspěvek jen jednomu z nich. Výše rodičovského příspěvku je závislá na době, po kterou bude rodič příspěvek čerpat.

JAK VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ?

Za osobu pobírající rodičovský příspěvek je stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění vždy, to znamená, že nerozhoduje časové období, po které je tento příspěvek pobírán. Pokud žena již nepobírá rodičovský příspěvek, ale nadále je na rodičovské dovolené, platí za ni pojistné stát. Odlišně byla tato situace posuzována u mužů, neboť do 31. 3. 2012 byl podle § 7 odst. 1 písm. d) ZVZP stát plátcem pojistného mj. za ženy na mateřské a rodičovské dovolené. Tato patrná zákonná disproporce byla odstraněna k datu 1. 4. 2012, od kterého je stát plátcem pojistného za ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené.

OZNAMOVÁNÍ VZNIKU POVINNOSTI PRO PLATBU POJISTNÉHO STÁTEM

Pokud je žena zaměstnána, oznamuje její nástup na mateřskou dovolenou (tedy zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát) zaměstnavatel, v ostatních případech je její povinností sdělit zdravotní pojišťovně tuto změnu osobně. Vždy je nutno respektovat zákonnou osmidenní lhůtu pro splnění této povinnosti. Za každou takovou osobu obdrží zdravotní pojišťovna od 1. 1. 2017 měsíčně platbu pojistného ve výši 920 Kč (13,5 % z částky 6 814 Kč). Nesplnění této oznamovací povinnosti je porušením zákona a zdravotní pojišťovna může uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč a pojištěnci až do výše 10 000 Kč. V důsledku nenahlášení této změny totiž přichází zdravotní pojišťovna opakovaně (a nenávratně) o již zmíněné platby pojistného od státu.

POVINNOST ZÁKONNÉHO ZÁSTUPCE

Při narození dítěte se právo na výběr zdravotní pojišťovny nepoužije. Narození pojištěnce je jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen oznámit do osmi dnů ode dne narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození; není-li matka dítěte zdravotně pojištěna podle tohoto zákona, oznámí zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník dítěte jeho narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěn otec dítěte v den jeho narození. To znamená, že v případech, kdy je pojištěncem pouze otec dítěte, a nikoliv matka, se určí příslušnost zdravotní pojišťovny podle otce. Rovněž nesplnění této povinnosti je pod sankcí, neboť za narozené dítě platí pojistné na zdravotní pojištění taktéž stát. Po ukončení mateřské a rodičovské dovolené může být žena nadále zařazena u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, kde hradí pojistné stát, a to jako příjemce rodičovského příspěvku. Tato kategorie se pak ukončí po jeho odejmutí (resp. zánikem nároku).

VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO PLACENÍ POJISTNÉHO ZAMĚSTNAVATELEM

V případě, že jsou ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené zaměstnány, vztahují se na ně při placení pojistného na zdravotní pojištění obecné podmínky jako na ostatní skupiny osob, za které je plátcem pojistného stát. To znamená, že po datu 1. 8. 2004 již zaměstnavatelé u těchto osob sice nemohou uplatnit odpočet od dosaženého hrubého příjmu (s výjimkou uvedenou v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPZP”) – zaměstnavatelé zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, přičemž odpočet lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu), nicméně vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto případě skutečný příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.

OZNAMOVACÍ POVINNOST ZAMĚSTNAVATELE

Na následujících příkladech si vysvětlíme postup zaměstnavatele při plnění oznamovací povinnosti u mateřské a rodičovské dovolené:

  • Pokud žena nastupuje na mateřskou dovolenou a pracovní poměr neukončí, oznámí zaměstnavatel pouze nástup na mateřskou dovolenou kódem „M”.

  • Jestliže žena současně s nástupem na mateřskou dovolenou rozváže pracovní poměr, uvede zaměstnavatel na jednom řádku kód „M” a na druhém řádku kód „O”.

  • V případě, kdy žena ukončí mateřskou nebo rodičovskou dovolenou a zůstane nadále zaměstnancem, oznámí zaměstnavatel pouze kódem „U” ukončení povinnosti státu platit pojistné. Dojde-li však současně s ukončením mateřské dovolené, rodičovské dovolené nebo s ukončením pobírání rodičovského příspěvku i k ukončení pracovního poměru, použije zaměstnavatel na jednom řádku kód „U” a na dalším řádku kód „O”.

  • Čerpá-li žena po ukončení řádné mateřské dovolené bez přerušení rodičovskou dovolenou, případně po ukončení rodičovské dovolené je jí bez přerušení vyplácen rodičovský příspěvek, nemusí zaměstnavatel v této souvislosti oznámení provádět – musí být splněna základní podmínka, tedy aby tato osoba byla zařazena ve „státní kategorii” nepřetržitě. Zaměstnavatel oznámí kódem „U” až ukončení pobírání rodičovského příspěvku.

  • Nastoupí-li žena v průběhu rodičovské dovolené do zaměstnání u jiného zaměstnavatele, než který oznámil její odchod na mateřskou dovolenou (kódem „M”), oznámí tuto skutečnost zaměstnavatel zdravotní pojišťovně kódem „P” současně s kódem „M”.

VÝKON SAMOSTATNÉ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI

Pokud žena na mateřské nebo osoba na rodičovské dovolené začne podnikat jako OSVČ (a to třeba i jako spolupracující osoba), přihlásí se v rámci zákonné osmidenní lhůty u zdravotní pojišťovny. Zvýhodnění takto podnikajících osob spočívá v následujících skutečnostech:

  • v roce zahájení samostatné výdělečné činnosti nejsou povinny platit zálohy na pojistné,

  • vyměřovacím základem za rozhodné období kalendářního roku je 50 % skutečně dosažených příjmů po odpočtu výdajů bez povinnosti respektovat minimální vyměřovací základ, platný pro OSVČ,

  • možnost platit v příštím roce (od měsíce podání Přehledu) zálohy i v nižší částce, než je stanovené minimum, to znamená, že výše zálohy může být třeba 600 Kč.

OSOBY BEZ ZDANITELNÝCH PŘÍJMŮ

Na základě poznatků z praxe zjišťuji, že občas dochází k nesprávnému pochopení nároku na zařazení do kategorie „stát”. Jedná se o situace, kdy se tyto osoby domnívají, že mají ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah vyřešen tím způsobem, že za ně platí pojistné stát. Například ženy v domácnosti, které:

  • nejsou zaměstnány, nebo

  • nepodnikají jako osoby samostatně výdělečně činné, nebo

  • nejsou jinak zařazeny v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát (např. jako poživatelé některého z důchodů, uchazeči o zaměstnání aj.), anebo

  • nesplňují