Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Oznamovací povinnost zaměstnavatele z pohledu zdravotního pojištění

6.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.12
Oznamovací povinnost zaměstnavatele z pohledu zdravotního pojištění

Ing. Antonín Daněk

.

Pojem Vysvětlení Poznámka, tip, doporučení
Nástup zaměstnance do zaměstnání Podle zákoníku práce se v případě pracovního poměru považuje za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den, který je uveden v pracovní smlouvě. Jelikož lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu, považuje se pro účely zdravotního pojištění za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den vzniku pracovního poměru, uvedený v pracovní smlouvě.Jestliže zaměstnanec nastoupí do zaměstnání:
  • 1. dne v měsíci a

  • pracuje po celý tento kalendářní měsíc a

  • vztahuje se na něj (a tedy i na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu,

musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné nejméně z vyměřovacího základu   11.000 Kč.

Bude-li se v roce 2017 jednat o zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti (s příjmem alespoň 2.500 Kč) nebo dohody o provedení práce (s příjmem přesahujícím 10.000 Kč), popřípadě více u každé z těchto dohod u jednoho zaměstnavatele, pak dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání je den, ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci a za den skončení zaměstnání se považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.
Oznamování „státních” kategorií
Oznamování skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem v zákonné osmidenní lhůtě patří mezi důležité povinnosti zaměstnavatele. K tomuto účelu slouží formulář „Hromadné oznámení zaměstnavatele”, kdy zaměstnavatelé například oznamují kódem:

M – nástup ženy na mateřskou dovolenou

U – ukončení mateřské nebo rodičovské dovolené nebo ukončení pobírání rodičovského příspěvku

P a současně G – nástup studenta do zaměstnání o prázdninách mezi jednotlivými ročníky studia (např. na brigádu)

D – přiznání důchodu aj.

Neoznámením skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem přichází zdravotní pojišťovna o pravidelnou měsíční platbu pojistného za tuto osobu ve výši 920 Kč (od 1. 1. 2017). Obdobně, neodhlášením příslušné kategorie čerpá zdravotní pojišťovna toto pojistné neoprávněně.
Nemoc a ukončení zaměstnání Pokud zaměstnanec pobírá dávky nemocenského pojištění a ukončí zaměstnání v době nemoci, případně v době nemoci bude mít nadále uzavřen pouze takový pracovněprávní vztah, ze kterého účast na zdravotním pojištění neplyne (například dohoda o provedení práce s příjmem nepřesahujícím 10.000 korun), použije zaměstnavatel na jednom řádku kód O, kterým oznámí ukončení zaměstnání a na dalším řádku použije kód N.
Může rovněž nastat situace, kdy jsou zaměstnanci vypláceny nemocenské dávky na základě onemocnění v ochranné lhůtě. Pro tento případ je též vhodné použít kódy N (počátek vyplácení dávek nemocenského pojištění) a K (ukončení vyplácení těchto dávek). Uvedené skutečnosti oznamuje zaměstnavatel tehdy, jsou-li mu známy.
Počátek nemoci zaměstnance v ochranné lhůtě není totožný se zahájením pobírání dávek nemocenského pojištění.

Z tohoto důvodu zaměstnavatel může použít kód N až od 15. kalendářního dne nemoci a kód K k datu ukončení pobírání těchto dávek.

Komentář:

Oznamovací povinnost zaměstnavatele

V případě nemoci, resp. onemocnění bývalého zaměstnance v ochranné lhůtě (a souvisejícího pobírání dávek nemocenského pojištění), nedefinuje stávající právní úprava jednoznačně povinnost zaměstnavatele tyto skutečnosti zdravotní pojišťovně sdělovat. Pokud zaměstnavatel toto oznámení neprovede, nemá zdravotní pojišťovna právní oporu, neboli faktickou možnost plátce pojistného – zaměstnavatele sankčně postihnout, neboť ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb. obecně hovoří o tom, že zaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné (a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytnul pracovní volno bez náhrady příjmu), jsou-li mu tyto skutečnosti známy. V takových případech je však „řešen” zaměstnanec bývalý, nikoliv stávající, tedy pojištěnec, který již není zaměstnancem. Nicméně je vhodné a žádoucí, aby zaměstnavatel výše uvedená oznámení učinil, neboť nemoc může tomuto pojištěnci zapříčinit nesplnění jeho zákonné povinnosti, ve smyslu ustanovení § 10 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb. je pojištěnec povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do osmi dnů skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem.

Ukončení zaměstnání a zdravotní pojištění

Pojištěnci, kteří v důsledku ukončení zaměstnání přestali být (v tomto případě konkrétně z hlediska zdravotního pojištění) zaměstnanci, mají podle právních předpisů platných ve zdravotním pojištění bezproblémově řešen svůj pojistný vztah ještě v tom měsíci, ve kterém došlo k rozvázání pracovního poměru (zániku účasti na zdravotním pojištění). Jestliže byl pracovněprávní vztah ukončen například k datu 10. 2., má pojištěnec za této situace ve

 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: