Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Ostatní osvobozené příjmy

10.7.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.5.7 Ostatní osvobozené příjmy

Jaroslava Pfeilerová

Bezplatné nebo zlevněné jízdenky

§ 6 odst. 9 písm. e) ZDP

Od daně jsou osvobozena zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek. Osvobození se týká pouze nepeněžní formy plnění.

Toto daňové osvobození je uplatnitelné pouze za předpokladu, že se bude jednat o zaměstnavatele provozujícího veřejnou dopravu osob, přičemž se vztahuje jen na vlastní zaměstnance zaměstnavatele a jejich rodinné příslušníky, pokud bude zachována nepeněžní forma plnění. Toto osvobození se nevztahuje na žádná další zvýhodňující plnění související s dopravou poskytovanou zaměstnancům.

Rodinní příslušníci

Plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance podle § 6 odst. 9 písm. d) a e) ZDP může zaměstnavatel pro daňové účely založit nejen na principu příbuzenského vztahu nebo na manželském svazku, ale i např. na faktickém soužití anebo na partnerském soužití v souladu se zákonem č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, neposkytuje-li zaměstnavatel plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance podle zvláštního právního předpisu (např. podle vyhlášky o fondu kulturních a sociálních potřeb).

Příjmy daňových nerezidetnů

§ 6 odst. 9 písm. f) ZDP

Osvobozeny jsou také příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích. Mimo tuzemské daňové zákony je pro účely zdanění nezbytné vycházet také z příslušného článku mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, který zdaňování příjmů ze zaměstnání řeší (obvykle článek 14 nebo článek 15 příslušné smlouvy).

Osvobození se nevztahuje na příjmy daňových nerezidentů z činnosti umělců, sportovců, artistů a spoluúčinkujících osob vystupujících na veřejnosti a na příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně (§ 22 odst. 2).

Způsob počítání dnů

Do časového období souvisejícího s vykonáváním činnosti nerezidenta na území České republiky se zahrnují nejen všechny dny fyzické přítomnosti daňového nerezidenta na území České republiky včetně dnů příjezdů a odjezdů (všechny započaté dny pobytu v České republice), ale i dny, které zahraniční rezident případně stráví mimo Českou republiku, jako jsou soboty a neděle, státní svátky, dovolené a služební cesty přímo spojené se zaměstnáním nerezidenta na území České republiky, po kterých bylo v jeho zaměstnání na území České republiky pokračováno.

V mnohých případech nelze daňové rezidentství na základě bydliště a doby pobytu jednoznačně určit. Pokud není s příslušným státem uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, může fyzické osobě vzniknout dvojí daňové rezidentství a z toho důvodu také neomezená daňová povinnost ve více státech. ČR však smlouvu o zamezení dvojího zdanění uzavřela s celou řadou státu. V případě osoby ze smluvního státu bude s využitím příslušného článku (obvykle článku 4) daňové rezidentství (tedy neomezená daňová povinnost) určeno pouze v jednom státě.

Sportovci a umělci

Příjmy z osobně vykonávané činnosti sportovců a umělců – daňových nerezidentů na území České republiky podléhají v České republice vždy zdanění podle § 36 odst. 1 písm. a) ZDP, tj. uplatní se zvláštní sazba daně ve výši 15 %, a to bez ohledu na to, po jaké období je tato činnost na území České republiky vykonávána a zda sportovci či umělci v souvislosti s výkonem takových činností vykonávají závislou činnost či nikoliv, a rovněž tak bez ohledu na to, komu takové příjmy plynou [§ 22 odst. 1 písm. f) bod 2. ZDP]. Tím je umožněno uplatňovat ustanovení mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění, podle kterých mohou být umělci a sportovci rovněž zdaňováni ve státě, kde svou činnost vykonávají, a to bez ohledu na ustanovení článků upravujících zdaňování příjmů ze závislé činnosti, popř. příjmů z nezávislého povolání.

V případě, že nerezident (sportovec nebo umělec) bude ze státu mimo EU, se kterým ČR neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění nebo smlouvu o výměně informací, bude jeho příjem zdaněn sazbou daně ve výši 35 %.

Ustanovení § 36 odst. 8 ZDP umožňuje daňovým nerezidentům členských států EU a EHP podat po uplynutí zdaňovacího období daňové přiznání, ve kterém si uplatní související náklady, odpočty a slevy, na které jim vznikne nárok. Daň sražená plátcem bude započtena na daň vypočtenou v daňovém přiznání. V těchto případech často vznikají přeplatky, které správce daně na žádost nerezidenta vrátí.

Příjmy příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů

§ 6 odst. 9 písm. h) a ch) ZDP

Od daně z příjmů jsou dále osvobozeny:

  • peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a naturální náležitosti poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle zvláštních předpisů, zvláštní požitky poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu a náhrada majetkové újmy podle zvláštního právního předpisu,

  • náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů.

Hodnota přechodného ubytování

§ 6 odst. 9 písm. i) ZDP

Od daně z příjmů je osvobozena hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to do výše 3 500 Kč měsíčně.

ZDP limituje výši osvobození hodnoty přechodného ubytování u zaměstnanců částkou ve výši 3 500 Kč měsíčně. Hodnota ubytování nad stanovený limit podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti a odvodům zákonného pojistného. Výjimku tvoří případy, kdy zaměstnanec nadlimitní částku zaměstnavateli uhradí. Na straně zaměstnavatele budou výdaje spojené s přechodným ubytováním zaměstnanců plně výdaji daňovými, a to za podmínek stanovených v § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP, tj. jako plnění vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.

Hodnota tohoto přechodného ubytování je pro zaměstnance osvobozena od daně z příjmů fyzických osob pouze za předpokladu, že budou splněny všechny stanovené podmínky současně, tj.:

  • musí se jednat o přechodné ubytování mimo pracovní cestu,

  • hodnota ubytování musí být zaměstnanci poskytnuta zaměstnavatelem nepeněžní formou,

  • ubytování je poskytováno v souvislosti s výkonem práce a

  • obec ubytování zaměstnance nesmí být shodná s obcí jeho bydliště (trvalého pobytu).

Výdaje na ubytování zaměstnanců v zařízeních zaměstnavatele jsou daňovým výdajem, a to bez ohledu na příjmy dosažené v těchto zařízeních. Ztráta z titulu přechodného ubytování zaměstnanců je ztrátou daňovou. Případné úhrady od zaměstnance jsou součástí zdanitelných výnosů zaměstnavatele.

Příklad

Příklad:

Zaměstnavatel si chtěl usnadnit práci a vyzval zaměstnance, aby si předmětné ubytování v obci přechodného ubytování sám našel a zaplatil a předložil doklad, na základě kterého mu výdaj proplatil.

U zaměstnance nelze osvobození uplatnit. Přijatá částka se stane jeho zdanitelným příjmem, protože není splněna stanovená podmínka formy nepeněžního plnění.

Daňový nerezident

Daňové osvobození nepeněžního plnění poskytnutého zaměstnavatelem formou přechodného ubytování se vztahuje za podmínek stanovených v ustanovení § 6 odst. 9 písm. i) také na zaměstnance, který je v ČR daňovým nerezidentem. Podmínka přechodného ubytování v ČR ale nebude splněna, pokud by pro účely získání daňové rezidence v naší republice takový poplatník tvrdil, že v místě pobytu (ubytování) v ČR má stálý byt s úmyslem se trvale zdržovat. V