Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Osoby, za které je plátcem pojistného stát

31.3.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.7
Osoby, za které je plátcem pojistného stát

Ing. Antonín Daněk

.

Pojem Vysvětlení Poznámka, tip, doporučení
Nejdůležitější skupiny osob, za které je plátcem pojistného stát Nejpočetnější skupiny těchto pojištěnců představují nezaopatřené děti, poživatelé důchodu, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, příjemci rodičovského příspěvku a uchazeči o zaměstnání. Kompletní výčet všech osob, za které je plátcem pojistného stát, naleznete v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. Trvá-li registrace v kategorii osob, za které platí pojistné stát, po celý kalendářní měsíc, je vyměřovacím základem zaměstnance dosažený příjem. Trvá-li tato registrace po dobu kratší, než celý kalendářní měsíc, snižuje se minimální vyměřovací základ na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů, kdy zaměstnanec ve „státní kategorii” evidován nebyl.
Zpětné přiznání invalidního důchodu Pokud nastane situace, kdy je zaměstnavateli dodatečně oznámeno přiznání invalidního důchodu jeho zaměstnanci, pak musí z pohledu zdravotního pojištění učinit následující:
  1. oznámit ihned zdravotní pojišťovně kódem „D” na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele zařazení zaměstnance mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát. Pokud zdravotní pojišťovna tuto informaci nemá, přichází o měsíční platbu pojistného od státu ve výši 920 Kč (od 1. 1. 2017) za tuto osobu,
  2. podat za příslušný měsíc (měsíce) opravný Přehled v situaci, kdy dochází ke změně – snížení – vyměřovacího základu a návazně i částky pojistného.
Postupem podle bodu 2. vznikne zaměstnavateli u zdravotní pojišťovny přeplatek na pojistném, který lze vyrovnat buď podáním žádosti příslušné zdravotní pojišťovně o vrácení tohoto přeplatku (s vyčíslením jeho výše a patřičným odůvodněním), nebo snížením odváděné částky pojistného o evidovanou výši přeplatku.
V tomto případě je zaměstnavatel povinen kontrolnímu orgánu na jeho vyžádání veškerá přijatá opatření řádně zdůvodnit a dokladovat.
Obecně platí, že příslušné nároky (například i přiznání invalidního důchodu) lze se zpětnou platností uplatňovat s ohledem na promlčecí dobu, která je ve zdravotním pojištění s účinností od 1. 12. 2011 desetiletá.
Ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a příjemci rodičovského příspěvku Narození pojištěnce je jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen oznámit do osmi dnů ode dne narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození; není-li matka dítěte zdravotně pojištěna podle tohoto zákona, oznámí zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník dítěte jeho narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěn otec dítěte v den jeho narození. To znamená, že v případech, kdy je pojištěncem pouze otec dítěte a nikoliv matka, se určí příslušnost zdravotní pojišťovny podle otce. Nesplnění této povinnosti je pod sankcí, neboť za narozené dítě platí pojistné na zdravotní pojištění taktéž stát. Po ukončení mateřské a rodičovské dovolené může být žena nadále zařazena u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, kde hradí pojistné stát, a to jako příjemce rodičovského příspěvku. Tato kategorie se pak ukončí po jeho odejmutí.

Do 31. 3. 2012 byl stát plátcem pojistného pouze za ženy na rodičovské dovolené.

Od 1. 4. 2012 je stát plátcem pojistného i v případě, kdy je na rodičovské dovolené muž.
Pokud je žena zaměstnána, oznamuje její nástup na mateřskou dovolenou (tedy zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát) zaměstnavatel, v ostatních případech je její povinností sdělit zdravotní pojišťovně tuto změnu osobně. Vždy je nutno respektovat zákonnou osmidenní lhůtu pro splnění této povinnosti.
Celodenní osobní a řádná péče Na ukončení rodičovské dovolené, resp. pobírání rodičovského příspěvku, může plynule navázat kategorie celodenní osobní a řádné péče. Právní úprava platná ve zdravotním pojištění registruje zvláštní skupinu pojištěnců, kterou jsou osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku.*)
Taková osoba může být evidována v kategorii, za kterou platí pojistné stát, pouze v případě, kdy nemá příjem ze zaměstnání nebo ze své samostatné výdělečné činnosti. Pokud takový příjem vykazuje, stát pojistné neplatí, avšak při splnění výše uvedených zákonných podmínek má tato osoba jako zaměstnanec zvýhodnění při stanovení minimálního vyměřovacího základu ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., neboli pro tuto osobu zákonné minimum ve zdravotním pojištění neplatí.
Do této kategorie může být zařazena pouze jedna osoba, a to otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.
Uchazeči o zaměstnání Uchazeči o zaměstnání, evidovaní na úřadě práce, patří ve zdravotním pojištění mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát. Podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb. je od 1. 10. 2004 u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání. Ve smyslu tohoto zákonného ustanovení nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání:
a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
b) výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na jeden měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku jednotlivé měsíční výdělky (odměny) sčítají.
Na rozdíl od přípustnosti souběhu zaměstnání s evidencí na úřadu práce za těchto přesně stanovených podmínek nelze ve zdravotním pojištění akceptovat souběh zaměstnání s výkonem samostatné výdělečné činnosti.
Do konce roku 2010 si mohl uchazeč o zaměstnání současně s pobíráním podpory přivydělat v tzv. nekolidujícím zaměstnání s příjmem do výše poloviny minimální mzdy Od 1. 1. 2011 platí, že jedinou možností, jak si dočasně přivydělat, je přerušení pobírání podpory, kdy je možné pracovat v tzv. nekolidujícím zaměstnání a zbylý nárok podpůrčí doby dočerpat po jeho skončení.

V tzv. nekolidujícím zaměstnání může mít zaměstnanec od 1. 1. 2017 příjem maximálně 5.500 Kč.

*) Z hlediska placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností ve zdravotním pojištění se podmínka celodenní osobní a řádné péče považuje za splněnou jen tehdy, pokud:

- jde o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny, přičemž

- dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje 4 hod. denně, nebo

- jde o dítě plnící povinnou školní docházku po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem.

S účinností od 1. 1. 2015 jsou „státními pojištěnci” manželé nebo registrovaní partneři státních zaměstnanců podle zákona o státní službě nebo jiných zaměstnanců v organizačních složkách státu, pokud je následují do místa jejich vyslání k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu zahraniční služby se souhlasem této organizační složky státu, a nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými nebo nejsou osobami vykonávajícími obdobné činnosti podle práva cizího státu, do kterého byli jejich manželé nebo registrovaní partneři vysláni k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu zahraniční služby.

Komentář:

Osoby, za které je plátcem pojistného stát

Při zaměstnávání těchto osob musí zaměstnavatel respektovat zejména následující skutečnosti:

  • vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců dosažený hrubý příjem za podmínky, že registrace ve „státní” kategorii trvá po celý kalendářní měsíc,

  • odpočet od dosaženého příjmu může být uplatňován pouze v souladu s ustanovením § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.,

  • v případě poskytnutí pracovního volna bez