Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Odvod zdravotního pojištění ze skutečné výše příjmů

14.6.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2017.12.05
Odvod zdravotního pojištění ze skutečné výše příjmů

Ing. Antonín Daněk

Minimální vyměřovací základ zaměstnance představuje ve zdravotním pojištění důležitou hodnotu, od které se v mnoha situacích odvíjí placení pojistného jak zaměstnavatelem, tak zaměstnancem. Současně platí, že pokud ve zdravotním pojištění hradí pojistné zaměstnanec (resp. je mu zaměstnavatelem sraženo), pak tyto platby probíhají zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí. Kromě zaměstnání má minimální mzda přímý vliv i na placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů.

Jednou ze základních povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je zabezpečení odvodu pojistného za zaměstnance alespoň z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy) 11 000 Kč za předpokladu, že se na zaměstnanou osobu tato povinnost vztahuje. Mimoto jsou však právní úpravou platnou ve zdravotním pojištění konkrétně definováni zaměstnanci, u kterých nemusí být minimální vyměřovací základ dodržen. Mezi tyto zaměstnance řadíme ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „ZPZP”) osobu:

  • s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,

  • která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

  • která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

  • která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnoou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

  • za kterou je plátcem pojistného i stát,

pokud některá z výše uvedených skutečností (případně jejich návaznost) trvá po celý kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem zaměstnance je za této situace skutečná výše dosaženého příjmu, který tak reálně může být i nižší než 11 000 Kč, minimální vyměřovací základ nemusí být respektován. (Poznámka: nárok na odpočet od dosaženého příjmu ve výši 6 814 Kč lze aktuálně uplatnit jen u poživatelů invalidního důchodu, a to pouze při splnění podmínek stanovených v § 3 odst. 7 ZPZP).

Když zaměstnavatel zúčtuje zaměstnanci příjem nižší než 11 000 Kč, musí této okolnosti vždy věnovat zvýšenou pozornost, neboť právě na takové situace se kontrolní orgány zdravotních pojišťoven primárně zaměřují.

DOKLADY K ODVODU POJISTNÉHO

Za účelem předejití případným problémům v souvislosti s placením pojistného za zaměstnance právě s ohledem na minimální vyměřovací základ jsou v následujícím textu uvedeny doklady, resp. postupy, při jejichž použití odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu. Aby mohl zaměstnavatel odvádět za zaměstnance pojistné z příjmu nižšího, než je výše uvedené zákonné minimum, musí mít k dispozici a kontrolnímu orgánu na požádání předložit některý z dále uvedených dokumentů.

1. Přehled veškerých příjmů započitatelných u téhož zaměstnavatele v příslušném kalendářním měsíci do vyměřovacího základu zaměstnance

Jako příklad lze uvést příjem na základě pracovní smlouvy ve výši 9 000 Kč a příjem na dohodu o pracovní činnosti ve výši 5 000 Kč. Pro účely minima se sčítají všechny příjmy ze závislé činnosti, zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění, ať už u jednoho zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů.

Obecně platí, že se každý typově odlišný pracovněprávní vztah posuzuje samostatně, proto nelze v takovém případě například započítat příjem na dohodu o pracovní činnosti nižší než 2 500 Kč nebo příjem na dohodu o provedení práce nepřevyšující 10 000 Kč.

Současně však platí, že se od data 1. 1. 2015 ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání (a dodržení zákonného minima) již sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. To také znamená, že nelze sečíst v rámci jednoho kalendářního měsíce příjem u jednoho zaměstnavatele dohodu o provedení práce třeba 9 000 Kč s příjmem na dohodu o pracovní činnosti 2 400 Kč – takový zaměstnanec může být kupříkladu osobou bez zdanitelných příjmů.

2. Potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu

Toto potvrzení není zapotřebí průběžně obnovovat. Zaměstnavatel, který takové potvrzení vystavil, garantuje, že je pojistné za zaměstnance odváděno v roce 2017 z vyměřovacího základu alespoň 11 000 Kč. Pokud u zaměstnavatele, který potvrzení vystavil, poklesne příjem zaměstnance pod rozhodnou částku 11 000 Kč, musí tento zaměstnavatel situaci řešit. To znamená, že informuje dalšího zaměstnavatele a podle situace se pak uplatní postup podle následujícího bodu 3.

V tomto případě by však měl být zaměstnavatel s příjmem zaměstnance nižším než minimum obezřetný. Vezměme si situaci z praxe. Zaměstnanec má dva zaměstnavatele. V jednom zaměstnání nedosahuje jeho příjem minimálního vyměřovacího základu, avšak tento zaměstnavatel současně disponuje potvrzením jiného zaměstnavatele, že ten za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Zaměstnavatel s příjmem nižším než minimum správně odvádí pojistné ze skutečně dosaženého příjmu. Došlo však k situaci, kdy zaměstnání u zaměstnavatele s příjmem vyšším než minimální mzda skončilo, avšak tato informace se ke druhému zaměstnavateli nedostala. Tento zaměstnavatel „v dobré víře” nadále odváděl pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, žádný dopočet do minima neprováděl, jelikož o nové situaci nebyl zpraven.

Povinnost zaměstnance sdělit zaměstnavateli skutečnost, že jiný zaměstnavatel již za něj neodvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, není v zákonech zdravotního pojištění stanovena. Pro takový případ bych doporučil, aby si zaměstnavatel nechal od zaměstnance vystavit čestné prohlášení například tohoto znění:

„Čestně prohlašuji, že pokud za mě nebude jiný zaměstnavatel odvádět pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, oznámím tuto skutečnost svému zaměstnavateli do osmi dnů od data skončení tohoto zaměstnání.”

3. Doklad o výši příjmu zúčtovaného v daném kalendářním měsíci u