Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Odvod pojistného na sociální zabezpečení

3.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3
Odvod pojistného na sociální zabezpečení

JUDr. František Vlasák

Kromě povinnosti vypočítat výši pojistného je zaměstnavatel též povinen za jednotlivé kalendářní měsíce pojistné na sociální zabezpečení odvést. Zaměstnavatel je nejen povinen odvést pojistné, které platí on sám jako poplatník, ale je povinen odvádět i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Pojistné odvedené za zaměstnance srazí zaměstnavatel z jeho příjmů, které mu zúčtoval.

Pokud by došlo k tomu, že zaměstnanec má započitatelný příjem, avšak tento příjem:

  • není v peněžní formě, nebo

  • sice je v peněžní formě, avšak jedná se o peněžní plnění poukázané zaměstnavatelem jinému subjektu ve prospěch zaměstnance, nebo

  • je nižší, než činí výše pojistného, které je zaměstnanec povinen platit,

je zaměstnavatel povinen uhradit i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec.

V uvedeném případě platí zaměstnavatel tuto část pojistného za zaměstnance „ze svého”. Zaměstnanec je proto povinen následně takto zaplacené pojistné zaměstnavateli uhradit.

Zaměstnavatel daroval zaměstnankyni, která je na rodičovské dovolené, k pracovnímu výročí věcný dar, který podléhá dani z příjmů. V tomto měsíci neměla zaměstnankyně zúčtován jiný započitatelný příjem. Je nutné odvést pojistné z tohoto daru?

Z hodnoty daru zaplatí zaměstnavatel za sebe jako za poplatníka pojistné v sazbě 25 %. Dále je povinen jako plátce pojistného odvést z hodnoty daru pojistné v sazbě 6,5 %, které jako poplatník pojistného platí zaměstnankyně. Vzhledem k tomu, že v daném měsíci zaměstnankyně neměla zúčtovány žádné peněžité příjmy, z nichž by bylo možno pojistné srazit, odvede zaměstnavatel toto pojistné k tíži svých prostředků. Zaměstnankyně je pak povinna takto zaplacené pojistné zaměstnavateli uhradit.

Maximální vyměřovací základ

V oblasti pojistného na sociální zabezpečení je u zaměstnanců s vyššími příjmy zaveden maximální vyměřovací základ. Ze započitatelných příjmů, které maximální vyměřovací základ přesahují, nemusí zaměstnanec platit pojistné.

Pojem Vysvětlení Poznámka, tip, doporučení
Maximální vyměřovací základ Rozhodné období = kalendářní rok.
Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v daném kalendářním roce.
Z částky, která přesahuje maximální vyměřovací základ konkrétního zaměstnance, neplatí pojistné ani zaměstnavatel, neboť do vyměřovacího základu zaměstnavatele se nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance.
Výše maximálního vyměřovacího základu:
pro rok 2014 1.245.216 Kč [48 × 25.942 Kč*)],
pro rok 2015 1.277.328 Kč [48 × 26.611 Kč*)].
pro rok 2016 1.296.288 Kč (48 x 27.006 Kč),
pro rok 2017 1.355.136 Kč (48 x 28.232 Kč).
*) Jedná se o průměrnou mzdu pro daný kalendářní rok.

Komentář:

Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán:

  • jen u jednoho zaměstnavatele; neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ; zaměstnavatel tedy přestane zaměstnanci pojistné srážet. To platí i v případě, kdy má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání v kalendářním roce;

  • u více zaměstnavatelů; sleduje se u každého zaměstnavatele dosažení maximálního vyměřovacího základu samostatně. Částka pojistného zaplaceného zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, která přesahuje maximální vyměřovací základ, se považuje za přeplatek na pojistném.

Pokud v důsledku překročení maximálního vyměřovacího základu vznikne u zaměstnance přeplatek na pojistném, vrací se zaměstnanci pouze na základě jeho písemné žádosti. Nárok na vrácení takového přeplatku zaniká, nebyla-li žádost o vrácení tohoto přeplatku podána do uplynutí 5 kalendářních let po roce, v němž přeplatek vznikl.

Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti. Zjistí-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení.

Zaměstnanec dosahuje započitatelných příjmů ve výši 150.000 Kč měsíčně. V měsících lednu až září 2017 včetně dosáhl jeho započitatelný příjem částky 1.350.000 Kč. V měsíci říjnu 2017 mu byla zúčtována částka 150.000 Kč započitatelného příjmu.

V tomto kalendářním měsíci dosáhl zaměstnanec maximálního vyměřovacího základu pro placení pojistného na sociální zabezpečení pro rok 2017, kterým je částka 1.355.136 Kč. Zaměstnavatel srazí zaměstnanci pojistné pouze z částky 5.136 Kč, zbývající částka již přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a pojistné na sociální zabezpečení z ní proto zaměstnanec již neplatí. Rovněž do vyměřovacího základu zaměstnavatele se z příjmů zúčtovaných tomuto zaměstnanci započítá pouze