Odstupné poskytované zaměstnavatelem v případě skončení pracovního poměru

5.3

Odstupné poskytované zaměstnavatelem v případě skončení pracovního poměru

Ing. Olga Krchovová

Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně

1. jednonásobku jeho hrubého měsíčního výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
2. dvojnásobku jeho hrubého měsíčního výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
3. trojnásobku jeho hrubého měsíčního výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky atd.

Bude-li poskytováno odstupné v souladu s § 67 ZP, nezahrne se do vyměřovacího základu pro odvod pojistného, a to bez ohledu na jeho výši, neboť zákoník práce zakládá nárok na toto odstupné a stanoví jen jeho minimální výši.

Do vyměřovacího základu pro zdravotní a sociální pojištění se zahrnují plnění, která zaměstnavatel poskytuje bez výslovného právního základu. Jedná se například o odstupné poskytované zaměstnavatelem v případě skončení pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. d) ZP (pozbyl-li zaměstnanec dlouhodobě zdravotní způsobilost), neboť nárok na toto odstupné není uveden v § 67 ZP. Má-li zaměstnanec nárok na náhradu (pracovní úraz, nemoc z povolání), zdravotní a sociální pojištění se z této částky neodvádí.