Nepřístupný dokument, nutné přihlášení

Odborná studentská praxe ve firmě z pohledu daňového

18.3.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2018.06.02
Odborná studentská praxe ve firmě z pohledu daňového

Ing. Martin Děrgel

Žáci a studenti se na školách učí, že základní daňovou zásadou by měla být neutralita, tedy aby daně neovlivňovaly svobodnou vůli daňových subjektů. Záhy v praxi zjistí, že je tomu přesně naopak. Daňové zákony – zejména daně z příjmů - jsou jakoby sestaveny převážně z ustanovení, která někoho či něco zvýhodňují nebo naopak znevýhodňují. Jde totiž samozřejmě především o politikum, a tak se dá pohledem na bezpočet daňových novel do značné míry dovodit, jestli tehdy byla u moci tzv. pravice nebo levice. Mnohé z těchto daňových vlivů (distorzí) jsou pochopitelně diskutabilní – výhoda pro jednoho znamená nevýhodu jiného – nás ovšem budou v tomto příspěvku zajímat jednoznačně pozitivní daňová opatření. Jejich společným posláním je totiž snaha podpořit „prácechtivost” a odbornou praxi žáků a studentů chystajících se vstoupit do pracovního procesu.

DANĚMI ZA PRACOVITĚJŠÍ A ZRUČNĚJŠÍ MLÁDEŽ

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP”), aktuálně nabízí čtyři výrazné speciální daňové výhody žáků a studentů, které ve třech případech zvyšují jejich čistý příjem a ve dvou přispívají k většímu zájmu a vstřícnosti firem právě o tyto potenciálně své budoucí zaměstnance:

  1. nezdaňování příjmů za práci z praktického vyučování a praktické přípravy,
  2. sleva na dani z příjmů fyzických osob u studenta připravujícího se na budoucí povolání,
  3. motivační příspěvek žáka/studenta připravujícího se na výkon profese pro danou firmu,
  4. odpočet na podporu odborného vzdělávání snižující základ daně dotyčného firmy.

1. NEZDAŇOVÁNÍ PŘÍJMŮ Z PRAKTICKÉHO VYUČOVÁNÍ A PRAKTICKÉ PŘÍPRAVY ŽÁKŮ A STUDENTŮ

Protože nás zajímá tzv. odborná praxe žáků středních škol (gymnázia, střední odborné školy a střední odborná učiliště) a studentů vyšších odborných škol, začneme právní anabázi přirozeně v základním právním předpisu, který upravuje toto „střední” vzdělávání - v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zde se dozvíme, že vzdělávání ve střední škole se člení na teoretické a praktické vyučování a výchovu mimo vyučování. Přičemž praktické vyučování se dále rozlišuje na odborný výcvik, cvičení, učební praxi a odbornou nebo uměleckou praxi a sportovní přípravu - podle jednotlivých oborů vzdělání. Odborná či umělecká praxe a sportovní příprava může být po určitou dobu uskutečňována i v období školních prázdnin.

Pro naše účely je podstatné, že praktické vyučování se může uskutečňovat nejen ve školách, ale také na pracovištích fyzických nebo právnických osob - tedy ve firmách - které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování.

Vyšší odborné vzdělávání obsahuje teoretickou přípravu a praktickou přípravu. Praktická příprava se uskutečňuje formou praktického vyučování ve škole nebo – což je pro nás důležité - formou odborné praxe na pracovištích fyzických či právnických osob (ve firmách), které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a které mají se školou uzavřenou smlouvu o obsahu, rozsahu a podmínkách odborné praxe.

U podnikatelského subjektu, který není „školou” – dále jen „firma” - se praktické vyučování a odborná praxe jako forma praktické přípravy uskutečňují na základě smlouvy o obsahu a rozsahu praktického vyučování a podmínkách jeho konání. Náležitosti smlouvy stanovuje § 12 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, přičemž lze mimo jiné dohodnout i způsob odměňování žáků za produktivní činnost.

Odměny za tzv. produktivní činnost mají přímou návaznost na § 122 odst. 1 školského zákona: „….. Pokud žáci konají praktické vyučování nebo studenti odbornou praxi u jiné osoby, poskytuje jim odměnu za produktivní činnost tato osoba. Pro účely tohoto zákona se za produktivní činnost považuje činnost, která přináší příjem. Minimální výše měsíční odměny za produktivní činnost pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin je 30 % minimální mzdy. Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby nebo v případě, že žák nevykonával produktivní činnost po dobu celého měsíce, se výše odměny za produktivní činnost úměrně upraví.”

Do konce roku 2013 byly příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku považovány za zdanitelné příjmy ze závislé činnosti podléhající dani z příjmů fyzických osob jako běžná mzda zaměstnanců. Oproti tomu ale tyto osoby nebyly a ani nadále nejsou považovány za zaměstnance v oblasti nemocenského, důchodového ani zdravotního pojištění, tzn., že jejich příjmy uvedeným pojistným nepodléhají. Tento stav změnilo od roku 2014 zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, které vložilo do § 6 odst. 9 písm. l) ZDP nově osvobození příjmů žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy. Z těchto příjmů tedy od roku 2014 není odváděno pojistné ani daň z příjmů, přičemž je současně zachována daňová uznatelnost u poplatníka (firmy), který tyto příjmy za odbornou praxi vyplácí. Jedná se tedy o výraznou podporu zapojování žáků a studentů do praxe, která by měla motivovat zaměstnavatele ke spolupráci se vzdělávacími zařízeními a tím výhledově zlepšit postavení absolventů na trhu práce.

K pojistnému:

  • podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, žáci ani studenti v těchto případech nepatří mezi „zaměstnance”;

  • § 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů: „Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud je zaměstnancem; za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP, s výjimkou (…) žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku (…)”.

Citované osvobození od daně z příjmů dle § 6 odst. 9 písm. l) ZDP nelze využít u studentů vysokých škol vykonávajících odbornou praxi. Jak jednoznačně potvrdil příspěvek na koordinačním výboru – což je uznávané odborné jednání zástupců finanční správy a daňových poradců - č. 454/28.04.15 „Osvobození příjmů studentů vysokých škol z odborné praxe”, který lze najít na internetových stránkách www.financnisprava.cz.

2. SLEVA NA DANI Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB U STUDENTA

Kromě základní slevy na dani mají žáci a studenti nárok na speciální slevu na dani na studenta podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP ve výši 335 Kč měsíčně (4 020 Kč ročně). Přesněji řečeno je podmínkou, že poplatník „… se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů pro účely státní sociální podpory.”

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se podle § 12 - § 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, považuje zejména (jde o zkrácenou citaci nejčastějších případů v praxi):

  • „studium na středních a vysokých školách v České republice, s výjimkou dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti anebo při rekvalifikaci,

  • studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice,

  • studium v České republice, které je rozsahem a obsahem postaveno na roveň studiu na školách ad a) v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a uskutečňovaných právnickými a fyzickými osobami pro osoby, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium.”

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také:

  1. doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
  2. doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky (či absolutoria), je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku, v němž byla zkouška konána;
  3. doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia nebo dobu uvedenou v písmenu b), což ale neplatí v následujících případech, kdy:
    • dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost - ad výše,

    • dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci,

    • doby uvedené ad a) a b) na sebe navazovaly tak, že dohromady trvaly po celý kalendářní měsíc.

Omezení vylučující dobu prázdnin uvedené pod písmenem c) neplatí, stalo-li se dítě studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou přípravu na povolání na střední škole.

Pokud „studium” alias