dnes je 28.3.2024

Input:

Nový občanský zákoník a zákoník práce 2014 pod lupou - Postavení osob podle NOZ, právní osobnost fyzických osob

18.11.2013, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 11 minut

     Novela zákoníku práce v návaznosti na nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“), o které jsme Vás informovali ve Zpravodaji č. 22/2013, byla uveřejněna ve Sbírce zákonů pod č. 303/2013 Sb., a to v části 67. Účinnosti novela zákoníku práce nabývá společně s NOZ 1. 1. 2014.

     Zákoník práce od 1. 1. 2014 nebude upravovat vůbec tzv. statusové věci upravující postavení osob, které budou sjednávat pracovněprávní vztahy podle zákoníku práce, včetně úpravy svépravnosti v pracovněprávních vztazích, tj. nově používaný pojem pro dosavadní označení způsobilosti vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe pracovněprávní povinnosti. Ani zákoník práce do 31. 12. 2013 neobsahoval komplexní úpravu statusových věcí smluvních stran, protože upravoval pouze odchylky pro pracovněprávní způsobilost mít práva a povinnosti, jakož i způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti. V § 346a ZP je do 31. 12. 2013 upraven obecný zákaz práce fyzických osob ve věku do 15 let nebo starších 15 let do skončení povinné školní docházky. Povolena je pouze umělecká, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost těchto osob za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti.

     Od 1. 1. 2014 zákoník práce nadále statusové věci osob ani vznik svéprávnosti upravovat nebude, a to ani ve formě odchylného postupu. Podle § 9 odst. 1 NOZ osobní stav osob upravuje pouze občanský zákoník. Pro zachování návaznosti mezi NOZ a ZP, který smluvní strany pracovněprávních vztahů označuje jako zaměstnance a zaměstnavatele, novelizovaný § 6 ZP deklatorně vyjadřuje, že zaměstnancem je fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. Novelizovaný § 7 ZP vyjadřuje obdobnou zásadu, že zaměstnavatelem je osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v pracovněprávním vztahu. Obě novelizovaná ustanovení neobsahují věcnou úpravu, pouze pro případ dalšího použití zákoníku práce vyjadřují, kdo se zaměstnancem a zaměstnavatelem rozumí. Přitom je ale důležité uvést, že podle důvodové zprávy k novele ZP se označení zaměstnance a zaměstnavatele vztahuje pouze na závazek, který vznikl mezi smluvními stranami po právu, tzn. nemůže se jednat jen o faktický výkon práce.

     V návaznosti na úpravu NOZ ohledně osobnosti a svéprávnosti zaměstnance je bez náhrady zrušen § 10 ZP. V hlavě II. zákoníku práce, která upravuje smluvní strany základních pracovněprávních vztahů, však zůstává § 9 ZP, který stanoví, že za Českou republiku (stát) v pracovněprávních vztazích jedná a práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů vykonává organizační složka státu, která jménem státu v základním pracovněprávním vztahu zaměstnance zaměstnává. Nedotčené také zůstává ustanovení § 11 ZP, které upravuje pojem vedoucího zaměstnance pro účely pracovněprávních vztahů.

POSTAVENÍ OSOB PODLE NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

     NOZ upravuje postavení osob v části první hlavě II. v § 15 až § 209, v nichž jsou stanoveny obecné principy posuzování právní osobnosti, svéprávnosti a obecná ustanovení upravující jednání právnických osob.

     NOZ upravuje v § 15 právní osobnost jako způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. Svéprávností označuje způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem. Svéprávnost vyjadřuje NOZ v dalších ustanoveních jako způsobilost právně jednat. Právní osobnosti ani svéprávnosti se nemůže nikdo vzdát ani zčásti, a učiní-li tak, nepřihlíží se k tomu. Tento NOZ používaný pojem označuje jednání, k němuž (právně) nedošlo, jednání nemá žádné právní důsledky, je nicotné, a proto se k němu, jak NOZ na řadě míst i v jiných případech uvádí, vůbec nepřihlíží.

     NOZ rozlišuje osoby fyzické a právnické. Právnická osoba podle § 20 NOZ je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná. Právnická osoba může bez zřetele na předmět své činnosti mít práva a povinnosti, které se slučují s její právní povahou. NOZ upravuje postavení pouze právnických osob soukromého práva. Právnické osoby veřejného práva podléhají zákonům, podle nichž byly zřízeny. Ustanovení NOZ se na ně použijí jen tehdy, slučuje-li se to s právní povahou těchto osob. Stát se podle § 21 NOZ v oblasti soukromého práva považuje za právnickou osobu. Jak stát právně jedná, upravuje zák. č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Která z organizačních složek státu jedná a práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích vykonává, upravuje § 9 ZP.

PRÁVNÍ OSOBNOST FYZICKÝCH OSOB

     Člověk má podle § 23 NOZ právní osobnost od narození až do smrti. Plně svéprávným se člověk stává zletilostí a té se nabývá dovršením 18. roku věku (§ 30 NOZ). NOZ rozlišuje svéprávnost a zletilost. Zletilost nabývá člověk dovršením osmnácti let věku; rozlišení osob na zletilé i nezletilé se tak pojí s jediným kritériem, kterým je dosažení určitého věku. S nabytím zletilosti nabývá člověk podle NOZ zpravidla i svéprávnosti, není to však bezvýjimečné, protože svéprávnosti lze nabýt i před dosažením zletilosti (emancipací podle § 32 a 33 NOZ, sňatkem) a také zletilý člověk může svéprávnosti za podmínek stanovených NOZ pozbýt.

     Pro svéprávnost v pracovněprávních vztazích jsou nejvýznamnější ustanovení § 34 a § 35 NOZ. § 34 NOZ v částečně pozměněné úpravě přebírá dosavadní zákaz práce osob mladších než 15 let nebo starších 15 let do skončení povinné školní docházky upravený dosud v § 346a ZP, který je od 1. 1. 2014 zrušen. Toto ustanovení reaguje na mezinárodní závazky ČR vyjádřené především v Úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 138/1973 (č. 24/2008 Sb. m. s.), která stanoví nejnižší věk pro vstup do zaměstnání či výkon práce na území členského státu a v dopravních prostředcích registrovaných na území členského státu. Podle čl. 2 odst. 3 Úmluvy nesmí být tento nejnižší věk nižší než věk, kdy končí povinná školní docházka, a v žádném případě nesmí být nižší než patnáct let. Česká republika přistoupila k této Úmluvě a při ratifikaci učinila prohlášení, že stanoví 15 let jako nejnižší věk pro vstup do zaměstnání či výkon práce na jejím území a v dopravních prostředcích registrovaných na jejím území. Obdobný je i závazek plynoucí pro ČR ze Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994, o ochraně mladistvých zaměstnanců. Z § 36 školského zákona (zák. č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) vyplývá, že nejnižší věk skončení povinné školní docházky je 15 let; školní docházka je povinná nejvýše do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku.

     Ustanovení § 34 NOZ zákaz výkonu práce částečně pozměňuje proti dosavadní úpravě obsažené v § 346a ZP, který obecně zakazuje „práci“. Zákaz se tak vztahoval na jakoukoliv práci mladšího 15 let anebo staršího 15 let do skončení povinné školní docházky bez ohledu na to, v jakém (právním) vztahu byla vykonávána. § 34 NOZ nově zakazuje pouze „závislou“ práci nezletilých mladších než 15 let, nebo nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházku. Závislou prací podle § 2 ZP je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízeností zaměstnavatele a podřízeností zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Podle § 3 ZP může být závislá práce vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, kterými (není-li upravena zvláštními právními předpisy) jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Z takto upravené definice závislé práce obsažené v zákoníku práce plyne, že zákaz obsažený v § 34 NOZ s účinností od 1. 1. 2014 je trochu užší, protože nezakazuje „dětskou“ práci obecně, ale zakazuje pouze závislou práci.

     I po 1. 1. 2014 platí, že nezletilý, tzn. mladší 15 let nebo ten, který neukončil povinnou školní docházku, může vykonávat uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost, ale pouze za podmínek stanovených jiným právním předpisem, což je stále § 121 odst. 2 zák. č 435/2004 Sb., o

Nahrávám...
Nahrávám...