Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Nezabavitelná částka a odstupné

8.6.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2017.12.03
Nezabavitelná částka a odstupné

Ing. Růžena Klímová

Rozsudek Nejvyššího soudu č.j. 21 Cdo 853/2016 ze dne 1. 12. 2016 se zabývá nezabavitelnou částkou a poskytnutým odstupným. Judikát mění dosavadní postup, kdy se odstupné považovalo za jednorázový příjem dle § 299 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ”).   Vzhledem k právní síle judikátu je nutné, aby se jím plátci příjmu při výplatě odstupného řídili.  

Soud dospěl k tomuto závěru:

„Odstupné poskytované při skončení pracovního poměru podle ustanovení věty první § 67 odst. 1 ZP formou jednorázového peněžitého plnění přísluší zaměstnanci nejen v případě, že po skončení pracovního poměru nemá nové zaměstnání, ale i tehdy, když ihned po rozvázání pracovního poměru nastoupí do práce k jinému zaměstnavateli, popřípadě začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Nepodaří-li se však zaměstnanci, kterému bylo při skončení pracovního poměru poskytnuto odstupné, nalézt nové zaměstnání, a stane-li se proto uchazečem o zaměstnání evidovaným u příslušné krajské pobočky Úřadu práce, poskytne se mu podpora v nezaměstnanosti až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného (srov. větu první § 44a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, účinném do 9. 12. 2012).

Protože po dobu určenou podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, odstupné takovému zaměstnanci nahrazuje odměnu za práci a protože při provádění výkonu rozhodnutí srážkami z tohoto jeho příjmu musí být po celou uvedenou dobu zajištěna nezbytná výživa zaměstnance a osob, vůči nimž má vyživovací povinnost, je třeba k jednorázově poskytnutému odstupnému přistupovat jako k výplatě příjmu za několik měsíců poskytnutého najednou (předem) a srážky – obdobně jako při výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou (§ 286 OSŘ) - vypočítat za každý měsíc období určeného podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, zvláště. Znamená to, že základní nepostižitelná částka stanovená podle ustanovení § 278 OSŘ se od odstupného neodečte jen jednou, ale tolikrát, kolik násobků průměrného výdělku odstupné poskytnuté zaměstnanci představuje.”

(Výňatek z rozsudku Nejvyššího soudu č.j. 21 Cdo 853/2016 ze dne 1. 12. 2016)

Z výše uvedeného vyplývá, že bez ohledu na to, bude-li  bývalý zaměstnanec  ihned zaměstnán  u jiného  plátce nebo bude-li se evidovat na úřadu práce,  je  nutné  při   výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy  přistupovat k odstupnému tak, jakoby se jednalo o mzdu za více období, která je zúčtována  najednou.  Jde o aplikaci ustanovení   § 286 OSŘ: „Dochází-li k výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvlášť.“

Znamená to   spočítat čistou mzdu za každý měsíc zvlášť a dále postupovat podle ustanovení § 279 OSŘ, případně i podle § 280 OSŘ. Jedná se o tyto kroky:

  • Čistá mzda se sníží o nezabavitelnou částku.

  • Vypočítá se plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy.

  • Vypočítají se třetiny.

  • Plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině.

  • Třetí třetina a nezabavitelná částka se vyplatí dlužníkovi. Má-li dlužník jen nepřednostní srážky, vyplatí se mu i druhá třetina.

Ačkoliv je v judikátu uvedeno, že se dlužníkovi   ponechá nezabavitelná částka tolikrát, kolik násobků průměrného výdělku základní odstupné představuje, nelze tento výrok vytrhávat z celkového kontextu judikátu a domnívat se, že dlužníkovi ponecháme jen nezabavitelnou částku tolikrát, kolik násobků průměrného výdělku odstupné představuje. Touto interpretací by docházelo ke značnému zjednodušení, které není ani v souladu s příslušným rozsudkem Nejvyššího soudu, neboť v něm se uvádí, že je třeba k jednorázově poskytnutému odstupnému přistupovat jako k výplatě příjmu poskytnutého za několik měsíců najednou a srážky vypočítat za každý měsíc zvlášť.

Jak v daném případě spočítat čistou mzdu za každý měsíc zvlášť?

Nabízí se dvě řešení:

Varianta   první

  • Spočítá se hrubá mzda  bez odstupného, z ní se spočítá čistá mzda, uplatní se nezabavitelná částka a  zabaví se plně zabavitelná část a první třetina, případně i druhá třetina, jedná-li se o přednostní exekuci.

  • Dále se určí  hrubá mzda ve výši jednoho odstupného a z ní se spočítá čistá mzda  (pozor - z odstupného se pojistné neodvádí).  Při výpočtu fiktivní zálohové daně se neuplatní žádné daňové slevy, protože byly uplatněny při výpočtu mzdy bez odstupného. Opět se uplatní nezabavitelná částka a  zabaví se plně zabavitelná část čisté mzdy a první třetina, případně i druhá třetina, jedná-li se o přednostní exekuci.

  • Pokud zaměstnanec obdržel odstupné ve výši dvojnásobku, respektive trojnásobku průměrného výdělku,  opakuje se postup uvedený v bodu b) ještě jednou, respektive dvakrát.

Varianta druhá

Čistá mzda se rozdělí na dílčí části v závislosti na počtu násobků zákonného odstupného zvýšeného o jednu. U každé takové „ dílčí čisté mzdy”  se uplatní nezabavitelná částka, spočítá se   plně zabavitelný zbytek, vypočtou se třetiny. Pro nepřednostní exekuci se zabaví plně zabavitelný zbytek a první třetina, v případě přednostní exekuce se zabaví i druhá třetina.

Jak postupovat v případě, kdy zaměstnavatel kromě zákonného odstupného poskytne dobrovolně vyšší odstupné?

Zákoník práce stanoví nárokové výše odstupného v závislosti na délce trvání pracovního poměru. Zaměstnavatel však může nárokové odstupné zvýšit o další odstupné buď na základě vnitřního předpisu, kolektivní smlouvy nebo dohody se zaměstnancem. Shora uvedený judikát hovoří jen o zákonném odstupném. Bude-li však poskytnuto odstupné nad rámec zákonné výše (čtyřnásobek, pětinásobek průměrného výdělku atd.), bude nutné dobrovolné odstupné považovat za součást mzdy, které neovlivní další rozpočítání mzdy na dílčí části. Mzdu s odstupným je proto nutné rozdělit nejvýše na 4 dílčí mzdy v závislosti na poskytnutém zákonném odstupném.

Jak zajistit, aby byla dlužníku poskytnuta nezabavitelná částka jen jednou v měsíci, pokud nastoupí k novému zaměstnavateli okamžitě?

OSŘ stanoví v ustanovení §278, že dlužníkovi náleží nezabavitelná částka jen jednou v kalendářním měsíci. Její výše se stanoví podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách. Pokud zaměstnanec, který obdržel zákonné odstupné a zaměstnavatel rozpočítal čistou mzdu na dílčí části a provedl srážku v souladu s tímto judikátem, nastoupí ihned do dalšího zaměstnání, neměl by nový zaměstnavatel po určitou dobu (nejvýše po dobu tří měsíců) uplatňovat nezabavitelnou částku. Problém však spočívá v tom, že nový zaměstnavatel nemá možnost se o takové skutečnosti dozvědět, neboť v potvrzení o zaměstnání nejsou tyto údaje nikdy uvedeny. Dokonce ani oprávněný věřitel (obvykle soudní exekutor) se o této skutečnosti také nedozví. Dá se proto předpokládat, že v případě bezprostředního nástupu k novému zaměstnavateli bude dlužníkovi poskytnuta nezabavitelná částka novým zaměstnavatelem, a dlužník tak bude mít po určitou dobu, nejvýše však 3 měsíce, uplatněnou nezabavitelnou částku dvakrát.

 

Příklad č. 1 - Rozpočítávání mzdy na dílčí části

Ženatému zaměstnanci bylo zúčtováno 24 100 Kč jako mzda za příslušný měsíc a zákonné odstupné ve výši 3násobku průměrného měsíčního výdělku ve výši 86 700 Kč. Poplatník podepsal Prohlášení, uplatňuje slevu na invaliditu prvního stupně a daňové zvýhodnění na 2 děti. Veškeré doklady pro daňové slevy byly plátci mzdy předány. Celkem jeho hrubá mzda činila 110 800 Kč.

Výpočet čisté mzdy:

Daňový základ: (24 100 x 1,34) + 86 700 = 118 994 Kč

Zaokrouhlený daňový základ: 119 000Kč

Záloha daně: 17 850 Kč

Sleva na poplatníka: 2 070 Kč

Sleva na invaliditu 1. stupně: 210 Kč

Daňové zvýhodnění na 2 děti: (1 117 + 1 617) = 2 734 Kč

Skutečně sražená záloha daně: 12 836 Kč

Pojistné na ZP: (24 100 x 13,5 %) : 3 = 1 084,67 Kč, zaokr. 1 085 Kč

Pojistné na SZ: 24 100 x 6,5 % = 1 566,50 Kč, zaokr. 1 567 Kč

Čistá mzda: 110 800 – 12 836 – 1 085 – 1 567 = 95 312 Kč

Postup dle varianty I.:

Hrubá mzda: 24 100 Kč

Daňový základ: 24 100 x 1,34 = 32 294 Kč

Daňový základ zaokr.: 32 300 Kč

Záloha daně: 4 845 Kč

Sleva základní: 2 070 Kč

Sleva na invaliditu 210 Kč

Daňové zvýhodnění: 2 734 Kč

Daňový bonus: + 169 Kč

Pojistné na ZP: 1 085 Kč

Pojistné na SZ: 1 567 Kč

Čistá mzda: 24 100 + 169 – 1 085 – 1 567 = 21 617 Kč

Srážka se provede z čisté mzdy snížené o daňový bonus: 21 617 – 169 = 21 448 Kč.

Nezabavitelná částka (dlužník + manželka + 2 děti): …6 154,67 + ( 3 x 1 538,67) = 10 770,68 Kč, zaokr. 10 771 Kč

Čistá mzda snížená o nezabavitelnou částku: …..21 448 – 10 771 = 10 677 Kč

Plně zabavitelná část čisté mzdy: 10677 – 9 232 = 1 445 Kč

Třetina: 3 077 Kč (9 232 – 1 = 9 321, 9 231 : 3 = 3 077 Kč)

Pro nepřednostní srážku se zabaví: 3 077 + 1 445 = 4 522 Kč

Pro přednostní srážku se zabaví: 3 077 + 3 077 + 1 445 = 7 599 Kč

Odstupné ve výši 3násobku: 86 700 Kč

Odstupné ve výši jednonásobku: 28 900 Kč (hrubá mzda)

Daňový základ: 28 900 Kč

Záloha daně: 4 335 Kč

Čistá mzda: 28 900 – 4 335 = 24 565 Kč

Čistá mzda snížená o