dnes je 29.3.2024

Input:

Neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele a jeho důsledky

15.8.2016, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 13 minut

9.1.12
Neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele a jeho důsledky

Ing. Růžena Klímová

Dotaz

V případě, že je soudem určeno, že pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem trval jinak (jinou dobu), resp. že skončení pracovního poměru bylo neplatné, a zaměstnavatel má zaměstnanci doplatit mzdu, jak, resp. z čeho se mzda počítá?

Právní předpisy

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 49 ZP

  • § 351 až  § 362 ZP

  • § 69 odst. 2  ZP 

  • § 348 odst. 1 písm. a) ZP 

Zákon  č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

  • § 3 odst. 10 ZPZP

Odpověď

Zaměstnavatel je povinen poskytnout náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu neplatného skončení pracovního poměru.  Průměrný výdělek  se stanoví v souladu s § 351 až  § 362 ZP. Pokud byl např. pracovní poměr neplatně rozvázán k 31. 5. 2016,  bude rozhodným obdobím pro výpočet průměrného hodinového výdělku I. čtvrtletí roku 2016. Průměrný měsíční výdělek se stanoví jako součin hodinového výdělku, koeficientu 4,348 a týdenního úvazku platného k 1. 4. 2016.

Vzhledem k tomu, že s  neplatným skončením pracovního poměru je spojeno několik dalších povinností, přikládám dále celý soubor povinností s tím souvisejících.

 

POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE PŘI NEPLATNÉM ROZVÁZÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU

Dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li  s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec  zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá  i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy.  Náhrada mzdy přísluší ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.

Moderační právo soudu bylo zrušeno  v souvislosti  nabytím účinnosti nového zákoníku práce, zákona č. 262/2006 Sb. k 1. 1. 2007 a znovu obnoveno velkou novelou zákoníku práce k 1. 1. 2012. V souladu s ustanovením § 69 odst. 2  ZP  může být soudem zkrácena náhrada mzdy za dobu neplatného rozvázání pracovního poměru.  "Přesahuje-li celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu, 6 měsíců, může soud na návrh zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy za další dobu přiměřeně snížit. Soud při svém rozhodování přihlédne zejména k tomu, zda byl zaměstnancem mezitím jinde zaměstnán, jakou práci tam konal a jakého výdělku dosáhl nebo z jakého důvodu se do práce nezapojil."

Kdykoliv však může být v případě sporu o  neplatnost rozvázání pracovního poměru uzavřena dohoda o skončení pracovního poměru podle  § 49 ZP.  V dohodě je možné  dohodnout datum skončení pracovního poměru  a výši náhrady.

Dojde-li  k neplatnému rozvázání pracovního poměru, může  se na  výši náhrady zaměstnavatel  se zaměstnancem dohodnout nebo v případě žaloby může  být uplatněno moderační právo soudu, kdy může být náhrada přiměřeně snížena. V obou případech jsou povinnosti zaměstnavatele z hlediska likvidace  náhrady mzdy  stejné, jen výše náhrady se zpravidla liší.

Předpokládejme, že zaměstnavatel  dal neplatnou výpověď z pracovního poměru k 30. 6. 2016 a oznámil zdravotní pojišťovně a okresní správě sociálního zabezpečení  ukončení zaměstnání. Též vystavil evidenční list důchodového pojištění s ukončením pojištění k 30. 6. 2016. Soud vynesl rozsudek, že pracovní poměr skončil neplatně a že pracovní poměr trvá dosud, nebo se  zaměstnavatel se zaměstnancem dohodl na tom, že  pracovní poměr skončí dohodou k určitému dni, například  k 30. 4. 2017. Pokud k dohodě nedojde, bude pracovní poměr trvat nadále a od doby, kdy zaměstnavatel  začne znovu zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy, bude zaměstnanci poskytovat všechny mzdové náležitosti buď podle mzdového výměru, nebo podle sjednané výše mzdy, byla-li mzda sjednána. Za dobu od neplatného skončení pracovního poměru do doby platného  rozvázání pracovního poměru, respektive za dobu od neplatného rozvázání  pracovního poměru do doby, kdy zaměstnanci bude přidělována práce,  bude zaměstnanci náležet náhrada mzdy ve výši průměrného  výdělku.

VÝPOČET NÁHRADY MZDY

Náhrada mzdy bude náležet od 1. 7. 2016, kdy rozhodným obdobím pro výpočet průměrného hodinového výdělku je 2. čtvrtletí 2016. Předpokládejme, že průměrný hodinový činil 125,56 Kč a zaměstnanec pracoval v rámci 37,5 hodinové týdenní pracovní doby. Zjištěný průměrný  hodinový výdělek je stanoven  z rozhodného období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí.. Ačkoliv je tento průměrný výdělek  platný pro výpočet náhrady mzdy a další pracovněprávní nároky  pouze  ve třetím čtvrtletí 2016, použije se zpravidla  tento průměrný výdělek  i pro výpočet náhrady mzdy v dalších obdobích s tím, že pro další období se již   považuje za  pravděpodobný výdělek.

Výpočet průměrného měsíčního výdělku pro pracovněprávní účely: 125,56 x 4,348 x 37,5 =   20 472,56 Kč, po zaokrouhlení 20 473 Kč

Výpočet náhrady mzdy za dobu neplatného rozvázání pracovního poměru: doba od 1. 7. 2016 do 30. 4. 2017: 20 473 x 10 =  204 730 Kč.

Zaměstnavatel zúčtoval  náhradu mzdy najednou v měsíci dubnu 2017 (výplatní termín v květnu).

NÁHRADA MZDY PODLÉHÁ ZDANĚNÍ A ODVODU ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ  I SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ.

Zdanění

Poplatník je  stále zaměstnancem  a může tedy u zaměstnavatele   podepsat "Prohlášení poplatníka", pokud ho nepodepsal u jiného plátce příjmu. V případě, že  má již jiného plátce, kde má "Prohlášení" podepsáno, nemůže současně podepsat  "Prohlášení" u tohoto plátce. Ten pak musí zdanitelný příjem zdanit zálohovou daní  ve výši 15 % bez uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění, pokud má poplatník nezaopatřené děti.       

Předpokládejme, že zaměstnanec v měsíci, kdy se  náhrada ušlého příjmu poskytuje, neměl jiného plátce příjmu a že podepsal Prohlášení poplatníka" a prokázal, že má  ve společné domácnosti  2 nezletilé děti, které neuplatňuje  druhý z rodičů. V takovém případě se uplatní  sleva na poplatníka a daňové zvýhodnění, které poplatník prokáže.

Zdanitelný příjem 204 730 Kč
Zdravotní pojištění za zaměstnavatele   18 426 Kč
Nemocenské pojištění za zaměstnavatele   51 183 Kč
Daňový základ 274 339Kč
Daňový základ zaokrouhlený na 100 Kč nahoru 274 400 Kč
Záloha daně 15 %    41 160Kč
Sleva na poplatníka 2 070Kč
Záloha daně po slevě    37 990Kč
Daňové zvýhodnění na 2 děti (předpokládáme,   že nedojde k navýšení daň. zvýhodnění v r. 2017 2 534 Kč
Záloha daně po slevě a daňovém zvýhodnění 36 556Kč
Čistá mzda     (204 730 - 9 213 - 13 308 -36 556) 145 653 Kč

Výpočet zdravotního pojištění za zaměstnavatele: 204 730 x 13,5% =  27 638,55 Kč, po zaokrouhlení 27 639  Kč,   27 639 : 3 =  9 213 Kč,

27639 – 9 213 = 18 426 Kč

Výpočet nemocenského pojištění za zaměstnavatele: 204 730 x  25% = 51 182,50 Kč, zaokr. 51 183 Kč.

Výpočet nemocenského pojištění za zaměstnance: 204 730 x 6,5% = 13307,45 Kč, zaokr. 13 308 Kč.

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

V souladu s ustanovením  § 3 odst. 10 zákona  č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, musí zaměstnavatel zaplatit celou výši pojistného z minimálního vyměřovacího základu, není-li minimální vyměřovací základ dosažen z důvodu překážek na straně  zaměstnavatele. Znamená to, že celá doba, kdy zaměstnavatel nepřiděloval práci, se musí zpětně posoudit jako překážka na straně zaměstnavatele a z hlediska zdravotního pojištění je nutné za měsíce, kdy nebylo pojistné odvedeno, odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Vzhledem k tomu, že se jedná o fiktivní částku vyměřovacího základu, nemá tato výše pojistného, kterou hradí zaměstnavatel, vliv na výši daňového základu a tedy na výpočet zálohové daně, respektive srážkové daně.

Z hlediska zdravotního pojištění je nutné zaměstnance znovu přihlásit k pojištění do 8 dnů  ode dne, kdy se zaměstnavatel o této skutečnosti dozvěděl,  s použitím  kódu "P" k datu 1. 7. 2016, aby došlo k pokračování zaměstnání.  Dále je nutné  doplatit  zdravotní pojištění za dobu od neplatného skončení pracovního poměru do platného ukončení, respektive od neplatného skončení pracovního poměru do kalendářního dne, který předchází dni, kdy  zaměstnanec opět nastoupil do práce, za kterou pobíral mzdu. Celou tuto dobu je nutné posoudit z hlediska dodržování minimálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Nejedná-li se o pojištěnce státu, pro které neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu, je třeba  doplatit dlužné pojistné. V našem případě  byla náhrada mzdy zúčtována v měsíci dubnu 2017, a proto bude dlužné pojistné na zdravotní pojištění  vypočteno za  měsíce  červenec 2016 až duben 2017.

Výše minimálního vyměřovacího základu v jednotlivých měsících činí:

Období od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016   9 900 x 6 = 59 400 Kč

Období od 1. 1. 2017 do 30. 4. 2017 - předpokládejme, že dojde ke zvýšení minimální mzdy například na  10 000 Kč: 10 000 x 4 = 40 000 Kč

Pojistné: .(59 400 + 40 000) x 13,5% = 13 419 Kč.

Pokud  by byl zaměstnanec v době

Nahrávám...
Nahrávám...