Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Neplacené volno a sabatikl z pohledu pracovního práva

20.3.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2017.06.02
Neplacené volno a sabatikl z pohledu pracovního práva

JUDr. Věra Bognárová

Od vzniku pracovního poměru je podle § 38 odst. 1 písm. b) ZP zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. Povinnost konat práci nemá pouze v případě, kdy mu brání ve výkonu práce překážka v práci, se kterou zákoník práce, jiné právní předpisy anebo kolektivní smlouva či vnitřní předpis zaměstnavatele spojují povinnost zaměstnavatele omluvit nepřítomnost v práci a poskytnout mu pracovní volno. Jestliže žádná ze zákonem nebo vnitřními předpisy upravených překážek v práci na straně zaměstnance neexistuje, je zaměstnanec povinen práci konat, a pokud ji nekoná, považuje se tato situace za porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci.

Zákoník práce povinnost zaměstnavatele poskytovat pracovní volno při překážkách v práci na straně zaměstnance upravuje v § 191 ZP§ 206 ZP. Další osobní překážky jsou upraveny v příloze k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., která v současné době obsahuje 11 překážek v práci. Zaměstnavatel v těchto případech ve stanoveném rozsahu a za stanovených podmínek pracovní volno zaměstnanci poskytnout musí.

Zaměstnavatel ale navíc může zaměstnancům poskytnout na jejich žádost pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu i v jiných případech, než to upravuje zákoník práce či jiný právní předpis. Zaměstnanec však právo na poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy nebo platu nemá, a záleží proto na zaměstnavateli, zda žádosti zaměstnance o pracovní volno vyhoví či ne. Rozsah případně poskytovaného pracovního volna bez náhrady mzdy či platu není zákoníkem práce žádným způsobem omezen, ostatně zákoník práce vzhledem ke zvolené koncepci ani výslovně tuto možnost neupravuje. Možnost pracovní volno poskytnout vyplývá z obecně upravené možnosti postupovat odchylně, uvedené v § 1 odst. 2 NOZ. Podle tohoto ustanovení platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázaná jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Úprava NOZ ohledně možnosti odchylné úpravy se na základě § 4 ZP použije i pro pracovněprávní vztahy. Při sjednání odchylné úpravy práv a povinností v pracovněprávních vztazích je však nutné dodržet zásady upravené v § 4a ZP. Odchylná úprava práv a povinností v pracovněprávních vztazích nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví zákoník práce nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné. K odchylné úpravě v pracovněprávních vztazích může dojít smlouvou, jakož i vnitřním předpisem.

V případě překážek v práci zákoník práce žádné zakazující omezení nemá, a zaměstnavatel proto může dobrovolně poskytovat pracovní volno bez zákonného omezení, záleží výhradně na jeho uvážení. Poskytovat neplacené pracovní volno může jak v krátkodobých situacích, se kterými zákoník práce povinnost poskytovat pracovní volno nespojuje, např. opravy v bytě, havarijní situace v domě, zařízení potřebných záležitostí na různých úřadech apod. Neplacené pracovní volno může být ale poskytováno jako dlouhodobé. Častým případem je pracovní volno poskytované z důvodu péče o děti po uplynutí rodičovské dovolené, která je zákoníkem práce jako nárok na pracovní volno upravena pouze do 3 let věku dítěte, nebo z důvodu péče o dlouhodobě nemocného člena rodiny nebo zajištění

 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: