dnes je 18.12.2018
Input:

Neplacené volno a neomluvená absence z pohledu zdravotního pojištění

24.5.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.7.5 Neplacené volno a neomluvená absence z pohledu zdravotního pojištění

Ing. Antonín Daněk

Od 1. ledna 2015 byla opuštěna 22 let trvající praxe, podle které byly při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance brány v úvahu celé kalendářní dny (nebo i měsíce) neplaceného volna nebo neomluvené absence zaměstnance. Zaměstnavatelé již neodvádějí pojistné z neplaceného volna nebo z neomluvené absence (nenavyšují z tohoto důvodu vyměřovací základ zaměstnance), nicméně s ohledem na platnou právní úpravu je zapotřebí brát v úvahu například tyto zásady:

  • pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část, musí být toto zákonné minimum v příslušném kalendářním měsíci dodrženo, v podstatě bez ohledu na dobu trvání případného neplaceného volna nebo neomluvené absence,

  • u osob, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3 odst. 8 ZPVZP (například se jedná o osoby, za které platí pojistné stát), není důležité, zda neplacené volno nebo neomluvená absence trvají po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část. V takových případech se pojistné vždy odvede ze skutečné výše příjmu, případně může být vyměřovací základ zaměstnance stanoven i v nulové hodnotě – bez ohledu na délku trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci.

Ve smyslu výše uvedeného lze konstatovat, že v souvislosti s placením pojistného se – na rozdíl od podmínek platných do konce roku 2014 – identicky nahlíží na oblast neplaceného volna a neomluvené absence v tom smyslu, zda u těchto případů nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání (ne)musí být při odvodu pojistného dodrženo zákonné minimum.

V následujícím textu jsou na základě poznatků z praxe rozvedeny vybrané situace, které mohou zaměstnavatelé řešit v souvislosti s placením pojistného v případě poskytnutého neplaceného volna, resp. při vykázané neomluvené absenci, a to v návaznosti na skutečnost, zda musí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ (případně jeho poměrná část) či nikoli.



A) Pro zaměstnance (a zaměstnavatele) platí ustanovení o povinnosti dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ

Příklad

Příklad 1:

Zaměstnanci bylo poskytnuto po celý kalendářní měsíc neplacené volno.

Zaměstnavatel odvede pojistné z částky minimálního vyměřovacího základu, kdy celou částku uhradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele dle § 3 odst. 10 ZPVZP. To znamená, že zaměstnanec částku pojistného zaměstnavateli zaplatí (v hotovosti, převodem na účet) a tuto částku pak zaměstnavatel odvede zdravotní pojišťovně v rámci hromadné platby za všechny zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc.

Příklad

Příklad 2:

Zaměstnanci pracujícímu na zkrácený pracovní úvazek byl zúčtován hrubý příjem 9 000 Kč, současně měl pět dnů neplaceného volna.

Protože musí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ, proběhne odvod pojistného takto:

  • Ze skutečně dosaženého příjmu 9 000 Kč činí 13,5 % pojistného částku 1 215 Kč.

  • Jednu třetinu (405 Kč) hradí zaměstnanec, dvě třetiny (810 Kč) zaměstnavatel.

  • Aby byl dodržen minimální vyměřovací základ, musí být ještě proveden dopočet a doplatek pojistného z rozdílové částky 3 200 Kč ve výši 432 Kč – uhradí zaměstnanec. Z celkové (minimální) částky pojistného 1 647 Kč tak zaplatí zaměstnanec 837 Kč (405 + 432) a zaměstnavatel 810 Kč.

Zaměstnavatel nepřihlíží k počtu dnů poskytnutého neplaceného volna.

Příklad

Příklad 3:

Zaměstnanec končí po dohodě pracovní poměr k 30. 4., přičemž přečerpal zákonný nárok na dovolenou o deset dnů, za které byla zúčtována náhrada mzdy ve výši 6 400 Kč. Hrubý příjem za duben činí 20 000 Kč.

Dny přečerpané dovolené se vykazují jako dny neplaceného volna, za které se pojistné od roku 2015 již neplatí. Při výpočtu výše pojistného za měsíc duben zaměstnavatel odúčtuje pouze náhradu mzdy 6 400 Kč a odvede pojistné z vyměřovacího základu 13 600 Kč.

Hrubá mzda = 20 000 Kč

Náhrada mzdy za 10 dnů přečerpané dovolené = 6 400 Kč

Rozdíl = 13 600 Kč

Kdyby byl výsledný příjem nižší než minimální vyměřovací základ, provedl by zaměstnavatel za duben dopočet a doplatek pojistného do minima.

Příklad

Příklad 4:

Jak se postupuje při výpočtu výše pojistného v případě, kdy má zaměstnanec po celý kalendářní měsíc neplacené volno a zároveň je mu do tohoto měsíce zúčtována odměna za předchozí období?

Pokud výše odměny nedosahuje částky minimální mzdy, musí být proveden dopočet do minimálního vyměřovacího základu dle Příkladu č. 2. Je-li částka odměny ve výši minimální mzdy nebo vyšší, odvádí zaměstnavatel pojistné sazbou 13,5 %.

Příklad

Příklad 5:

V rámci jednoho kalendářního měsíce poskytl zaměstnavatel zaměstnanci několikrát neplacené volno, vždy se však jednalo pouze o půldny, resp. několik hodin denně. Má tato okolnost nějaký vliv na placení pojistného?

Nemá. Zaměstnavatel musí pouze přihlédnout k tomu, aby byl u zaměstnance dodržen při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, neboť zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc.



B) Pro zaměstnance (a zaměstnavatele) platí ustanovení o povinnosti dodržet při odvodu pojistného poměrnou část minimálního vyměřovacího základu

Ustanovení § 3 odst. 9 ZPVZP taxativně vyjmenovává situace, kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti. Konkrétně se jedná o tyto případy:

  • zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnanec do zaměstnání nastoupil nebo toto ukončil v průběhu měsíce),

  • zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (např. nemoc),

  • zaměstnanec se stal nebo přestal být v průběhu měsíce osobou uvedenou v následujícím bodě c) pod písmeny a, b, c, e.

Příklad

Příklad č. 6:

Pracovní poměr byl se zaměstnancem ukončen k datu 4. 5. 2018, v měsíci květnu měl pouze neplacené volno.

Ze strany zaměstnavatele musí být při odvodu pojistného za měsíc květen dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za celkem 4 kalendářní dny trvání zaměstnání v tomto měsíci, což se vypočte takto:

(4 : 31) x 12 200 = 1 574,19 Kč,

kde

  • 4 = počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci květnu,

  • 31 = počet kalendářních dnů v příslušném měsíci,

  • 12 200 = výše minimální mzdy od 1. ledna 2018.

Pojistné z této poměrné části minima činí 213 Kč (0,135 x 1 574,19) a uhradí je zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele.

Příklad

Příklad 7:

Zaměstnankyně ukončila rodičovskou dovolenou dnem 20. 6. 2018. Poté čerpala nepřetržitě neplacené volno od 21. 6. do 12. 7. a od 13. 7. pak normálně nastoupila do práce s hrubým platem výrazně převyšujícím minimální mzdu. Jak má zaměstnavatel postupovat při odvodu pojistného v případě, kdy období čerpání neplaceného volna zasahuje do dvou kalendářních měsíců?

Z hlediska placení pojistného se v souvislosti s poskytnutím neplaceného volna postupuje následovně:

  • v měsíci červnu musí být dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za 10 kalendářních dnů mimo evidenci ve „státní kategorii” ve výši 4 066,66 Kč [(10 : 30) x 12 200] s odvodem pojistného 549 Kč, placeného v plné výši zaměstnancem prostřednictvím zaměstnavatele,

  • pojistné by se v červnu nemuselo platit tehdy, kdyby zaměstnankyně splňovala podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o 2 děti do 15 let věku, což by zaměstnavateli dokladovala čestným prohlášením,

  • v měsíci červenci bude odvedeno pojistné ze skutečně dosaženého příjmu bez ohledu na období trvání neplaceného volna nebo trvání výkonu práce v tomto měsíci.

Příklad

Příklad 8:

Zaměstnankyni bylo v měsíci červnu poskytnuto neplacené volno v rozsahu dvou kalendářních dnů, přičemž dne 27. 6. nastoupila na mateřskou dovolenou.

Na jedné straně se nebere v úvahu počet kalendářních dnů neplaceného volna, na druhou stranu musí být dodržena poměrná část minima za celkem 26 kalendářních dnů, kdy byla osoba mimo „státní kategorii” [(26 : 30) x 12 200]. Zaměstnavatel nesmí opomenout oznámit zdravotní pojišťovně vznik nároku na zařazení zaměstnankyně do kategorie osob, za které platí pojistné stát, kódem „M” s datem 27. 6. 2018 na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele.

Podotýkám, že obdobným způsobem by zaměstnavatel postupoval i tehdy, kdyby se jednalo o některou jinou „státní kategorii” – například o přiznání kteréhokoli z důchodů, zahájení studia nebo péče o závislou osobu apod.



C) U zaměstnance nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ

Pokud pro zaměstnance neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, pak:

  • při neplaceném volnu nebo neomluvené absenci, v obou případech trvajících po celý kalendářní měsíc, se neodvede žádné pojistné, vyměřovací základ tak činí 0 Kč,

  • při neplaceném volnu nebo neomluvené absenci, trvajících pouze po část kalendářního měsíce, činí pojistné 13,5 % ze skutečně dosaženého příjmu zaměstnance. To znamená, že vyměřovací základ může být i nižší než minimální.

Tento postup

.
  1. Smlouva o poskytnutí užívacích práv k On-line produktu (dále také jen   "smlouva") se uzavírá na dobu určitou, a to na dobu předplatného uvedenou v objednávce a ve faktuře. 
  2. Dojde-li k objednání On-line produktu nakladatelství přes internet, vzniká smlouva mezi objednatelem a nakladatelstvím okamžikem odeslání objednávky učiněné v internetovém obchodu nakladatelství. Podmínkou odeslání objednávky je odsouhlasení těchto všeobecných obchodních podmínek pro On-line produkty (dále také "VOP-O"), které se tak stávají právně závazné pro obě smluvní strany. 
  3. V případě objednání On-line produktu jakýmkoli jiným způsobem vzniká smlouva mezi objednatelem a nakladatelstvím zaplacením zálohové faktury. Úhradou zálohové faktury se stávají VOP-O právně závaznými pro obě smluvní strany. 
  4. Ke vzniku smlouvy mezi nakladatelstvím a objednatelem dojde vždy s výhradou ztráty schopnosti nakladatelství smlouvu plnit. 
  5. Objednateli vzniká právo užívat On-line produkt po uzavření smlouvy, zaplacení ceny (předplatného) On-line produktu  a aktivaci přístupu objednatele do On-line produktu provedené nakladatelstvím.
    O aktivaci přístupu do On-line produktu je objednatel nakladatelstvím informován emailem a současně jsou mu zaslány pokyny k přihlášení do On-line produktu. Rozhodne-li se objednatel svého práva na užívání On-line produktu nevyužít, nemá tato skutečnost vliv na platnost smlouvy a povinnost objednatele platit cenu On-line produktu (předplatné). 
  6. Smlouva se vždy automaticky prodlužuje o další předplatné období, jehož délka je shodná s délkou předcházejícího  předplatného období, nedoručí-li nejpozději 6 týdnů před uplynutím předplaceného období uvedeného na faktuře jakákoli ze smluvních stran druhé smluvní straně emailem nebo dopisem učiněné oznámení, že o automatické prodloužení předplatného nemá zájem. V případě jednoměsíčního předplatného se šestitýdenní lhůta pro doručení oznámení zkracuje na 15 dní a ust. čl. 8 VOP-O se nepoužije. Obě smluvní strany s automatickým prodlužováním smlouvy výslovně souhlasí. Objednatel je povinen platit nakladatelství předplatné navýšené o DPH po celou dobu platnosti smlouvy. 
  7.  Nakladatelství je s ohledem na nárůst průměrného indexu spotřebitelským cen oprávněno zvýšit jednou ročně ceny předplatného na další předplatné období, maximálně však vždy o 3 % z  ceny předplatného předcházejícího předplatného období. 
  8. Nakladatelství odešle objednateli zálohovou fakturu na další předplatné období vždy nejpozději 4 týdny před koncem stávajícího předplaceného období. 
  9. Dojde-li ze strany objednatele k prodlení se zaplacením ceny předplatného, je nakladatelství oprávněno požadovat od objednatele zaplacení nákladů spojených s vymáháním každé pohledávky ve výši 1200 Kč v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 
  10. Objednatel je povinen nakladatelství bez zbytečného odkladu oznámit jakékoli změny údajů, které  uvedl při uskutečnění objednávky. 
  11. On-line produkt podléhá autorskoprávní ochraně. On-line produkt nesmí být objednatelem ani nikým jiným bez předchozího souhlasu nakladatelství jakkoli rozmnožován, rozšiřován, pronajímán, propachtován, vystavován či půjčován třetím osobám a jeho obsah nesmí být sdělován v jakékoli formě veřejnosti. 
  12. Právo užívat On-line produkt je nepřenosné. Není-li mezi stranami smlouvy ujednáno jinak (multilicenční ujednání obsažené ve faktuře), má právo užívat On-line produkt
    a) v případě objednatelů - fyzických osob pouze tato jedna fyzická osoba a b) v případě objednatelů - právnických osob pouze jedna fyzická osoba u objednatele. 
  13. Poruší-li objednatel toto podlicenční ujednání nebo poruší-li jinou svou zákonnou či smluvní povinnost podstatným způsobem, je nakladatelství oprávněno od smlouvy s    okamžitým účinkem odstoupit a zrušit přístup objednatele k On-line produktu formou deaktivace přístupu nebo přístupového jména a hesla objednatele. 
  14. Nakladatelství nenese jakoukoli odpovědnost za správnost či úplnost obsahu On-line produktu a za případnou škodu či nemajetkovou újmu způsobenou přímo či nepřímo užitím obsahu On-line produktu. Ustanovení § 2950 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se na odpovědnost nakladatelství neuplatní. 
  15. Nakladatelství odpovídá za to, že dostupnost On-line produktu nebude v průměru měsíčně nižší než 90%. Tato odpovědnost se však nevztahuje na kvalitu internetového připojení poskytovaného objednateli třetími osobami. Objednatel má právo odstoupit od smlouvy s účinky do budoucna, bude-li alespoň dva po sobě následující měsíce dostupnost On-line produktu nižší než 90 %. 
  16. V případě potřeby (oznámení, reklamace, stížnosti atp.) může objednatel kontaktovat nakladatelství na emailové adrese info@dashofer.cz nebo prostřednictvím kontaktů uvedených na www.dashofer.cz.  
  17. Není-li uvedeno jinak, mohou být veškerá oznámení adresovaná objednateli nakladatelstvím činěna ve formě elektronické zprávy adresované na emailovou adresu objednatele. Nakladatelství je dále oprávněno zasílat zálohové faktury a daňové doklady objednateli elektronicky, případně poštou. 
  18. Není-li v objednávce výslovně uvedeno jinak, má se za to, že objednatel je podnikatel a objednávku činí v souvislosti se svou podnikatelskou činností. V těchto případech se na právní vztah mezi objednatelem a nakladatelstvím neuplatní ustanovení § 1799 a § 1800 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákonná práva objednatelů - spotřebitelů nejsou tímto ustanovením dotčena. 
  19. Případné soudní spory vyplývající z právních vztahů mezi objednatelem a nakladatelstvím  bude rozhodovat obecný soud místně příslušný podle sídla nakladatelství. 
  20. Tyto všeobecné obchodní podmínky pro On-line produkty tvoří nedílnou součást smlouvy. Nakladatelství je oprávněno v případě potřeby tyto VOP-O jednostranně změnit. O takovéto změně bude objednatel vždy s dostatečným časovým předstihem písemně, elektronicky emailem anebo na internetových stránkách nakladatelství informován a bude mít možnost změnu VOP-O odmítnout a smlouvu z tohoto důvodu ukončit. 
  21. V případě rozporu mezi ustanovením smlouvy a těmito VOP-O má příslušné ustanovení smlouvy před VOP-O přednost . 
  22. Společnost Verlag Dashöfer, nakladatelství,spol.s r.o. se sídlem Praha 6 - Vokovice, Evropská 423/178, PSČ 160 00, IČ: 45245681, je zapsána u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 7702.


Tyto obchodní podmínky si můžete vytisknout kliknutím na následující odkaz:
http://www.dashofer.cz/vop/online/vop-online.pdf.

.

Ochrana osobních údajů a jejich používání

Ochrana soukromí je záležitostí  důvěry a vaše důvěra je pro nás důležitá. Respektujeme vaše soukromí a při zpracování vašich osobních údajů dodržujeme zákonná právní předpisy týkající se ochrany osobních údajů, zejména tzv. GDPR (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)) (dále jen "Nařízení").

Chtěli bychom vás tímto informovat o našem nakládání s osobními údaji pro zajištění vaší informovanosti příp. pro získání souhlasu s jejich zpracováním.

1. Data a jejich využití 

Verlag Dashöfer, nakladatelství spol s r.o. jakožto Správce zpracovává osobní údaje za tímto účelem:

 

 

 

 

Výše uvedené údaje zpracováváme po dobu aktivní objednané služby a po dobu 5 let od ukončení objednané služby nebo nákupu singulárního produktu, nepožaduje-li právní předpis uchování smluvní dokumentace po dobu delší. V případě zpracování osobních údajů na základě uděleného dobrovolného souhlasu po dobu 5 let od udělení souhlasu.

Aktuální seznam našich zpracovatelů můžete nalézt zde.

2. Zabezpečení dat 

Ochrana vašich údajů je pro nás klíčová, proto vynakládáme maximální úsilí pro zajištění jejich bezpečnosti. Plně využíváme technická i organizační opatření pro prevenci neoprávněného přístupu k těmto datům a zamezení jejich zničení nebo zneužití. Způsoby zabezpečení vašich dat jsou také pravidelně kontrolovány.

Při zpracování údajů v plné míře využíváme možností pseudonymizace a anonymizace, abychom co nejvíce posílili jejich zabezpečení.   

 

3. Práva subjektů

Nad svými osobními údaji neztrácíte kontrolu. Můžete k nim kdykoliv přistupovat nebo je opravit. Jako subjekt zpracování osobních dat máte také následující práva: právo na potvrzení o zpracování a informace o tom, jaké osobní údaje o vás zpracováváme, na opravu, výmaz (pokud se nejedná o osobní údaje, které jsme povinni nebo oprávněni dále zpracovávat dle příslušných právních předpisů), omezení zpracování, přenos osobních údajů, námitku proti zpracování, podat stížnost u dozorového úřadu(ÚOOÚ), na účinnou soudní ochranu, pokud máte za to, že vaše práva podle Nařízení byla porušena v důsledku zpracování vašich osobních údajů v rozporu s tímto Nařízením. V případě zpracování na základě uděleného dobrovolného souhlasu máte také právo kdykoliv tento souhlas vzít zpět. 

V případě dalších dotazů ohledně zpracování osobních údajů nás můžete kontaktovat na info@dashofer.cz