Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Nemoci a úrazy na pracovišti - Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti

14.6.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2018.13.03
Nemoci a úrazy na pracovišti – Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti

JUDr. Pavla Hloušková

Dojde-li u zaměstnance k pracovnímu úrazu nebo byla-li u něho zjištěna nemoc z povolání a v důsledku těchto skutečností mu vznikne škoda, má podle ustanovení § 271a – § 271e ZP nárok na náhradu za:

  • ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti,

  • ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti,

  • bolest a ztížení společenského uplatnění,

  • účelně vynaložené náklady spojené s léčením,

  • věcnou škodu.

NÁHRADA ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO DOBU PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání a v důsledku těchto skutečností je neschopen práce. Jedna se o opětující se dílčí nárok, který vzniká zaměstnanci z každé pracovní neschopnosti, neboli každá pracovní neschopnost na následky pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zakládá samostatný (jedinečný) dílčí nárok zaměstnance na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Zaměstnanec má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti tedy také v případě, že onemocní znovu po nějaké době, ať již je důvodem další nemoci pracovní úraz nebo nemoc z povolání nebo dokonce i jiný důvod, například chřipka nebo zánět slepého střeva.

Ve smyslu ustanovení § 271a ZP činí náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle ustanovení § 192 ZP nebo odměny z dohody podle ustanovení § 194 ZP a plnou výší nemocenského. Uvedená náhrada přísluší do výše jeho průměrného výdělku před vznikem škody i za dobu, kdy mu podle ustanovení § 192 odst. 1 ZP části věty druhé za středníkem nepřísluší náhrady mzdy nebo platu nebo odměny z dohody.

Průměrný výdělek před vznikem škody je výdělek zjišťovaný podle ustanovení § 352 ZP z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci v rozhodném období a z doby odpracované v tomto období.

Mzdou se rozumí peněžitá plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, a to podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Totéž platí o platu, kterým je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, který je taxativně vyjmenován v ustanovení § 109 odst. 3 písm. a) – f) ZP. Za mzdu se však nepovažují další plnění, byť by byla poskytována v souvislosti se zaměstnáním. Jedná se například o náhradu mzdy za dovolenou nebo svátky, dále pak odstupné, cestovní náhrady nebo odměna za pracovní pohotovost.

Rozhodným obdobím je podle ustanovení § 354 ZP zpravidla období předcházejícího kalendářního čtvrtletí. Tato zásada je prolomena ustanovením § 271m ZP, podle něhož je pro zjištění průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání předchozí kalendářní rok, bude-li takto určené rozhodné období pro zaměstnance výhodnější. Důvodem této úpravy je skutečnost, že v případě dlouhodobých plnění, kterými jsou zpravidla náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a náhrada nákladů na výživu pozůstalých, je použití delšího rozhodného období objektivnější, neboť jsou v něm zohledněny dlouhodobější příjmy zaměstnance před vznikem škody.

Se zjišťováním průměrného výdělku dochází velmi často k chybnému postupu, a to v případě, kdy pracovní úraz nebo nemoc z povolání nezpůsobí pracovní neschopnost bezprostředně. Zaměstnanec po pracovním úrazu a někdy i v rozporu s § 41 odst. 1 písm. b) ZP, podle něhož musí být pro onemocnění nemocí z povolání převeden na jinou práci, pracuje dál ve své dosavadní profesi se stejným výdělkem, a proto mu žádná ztráta na výdělku nevzniká. Po určité době se však jeho zdravotní stav zhorší a následuje pracovní neschopnost. Zaměstnavatelé pak někdy mylně vycházejí při výpočtu náhrady z průměrného výdělku před pracovním úrazem, nikoliv z průměrného výdělku před vznikem škody - ztráty na výdělku, která zaměstnanci vznikne v důsledku pracovní neschopnosti.

V případě, že zaměstnanec v rozhodném období neopracoval alespoň 21 dnů, použije se ve smyslu ustanovení § 355 ZP pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku výdělek pravděpodobný. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl. Přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

Jak bylo uvedeno výše, náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a plnou výší náhrady mzdy nebo platu nebo odměny z dohody a plnou výší nemocenského. Zde je třeba upozornit, že je-li pracovní neschopnost způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, přestože náhrada mzdy nebo platu nebo odměny z dohody za první 3 dny trvání pracovní neschopnosti obecně nepřísluší (tzv. karenční doba), poškozenému přísluší po tuto dobu náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, a to do výše jeho průměrného výdělku před vznikem škody.

Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti má zaměstnanec i v případě další  pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Náhrada ve smyslu ustanovení § 271a odst. 2 ZP přísluší poškozenému zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a plnou výší nemocenského pobíraného za kalendářní dny pracovní neschopnosti. Při výpočtu náhrady však bude zaměstnavatel vycházet z průměrného výdělku zaměstnance před vznikem této další škody. Jestliže však před touto další pracovní neschopností příslušela