Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Nemocenské pojištění - přehledy

14.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.5 Nemocenské pojištění – přehledy

Ing. Růžena Klímová

Přehled dávek nemocenského pojištění

Dávka  Komu náleží Právní úprava 
Nemocenské  Náleží zaměstnanci, který je uznán dočasně neschopným nebo kterému je nařízena karanténa déle než 14 kalendářních dnů.  § 23 až 31 ZNP 
Ošetřovné  Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu1. ošetřování
  1. dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo
  2. jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo
2. péče o dítě mladší 10 let, protože
  1. školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události,
  2. dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo docházet do školy, nebo
  3. c) fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.
 
§ 39 až 41 ZNP 
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství  Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství má
  1. těhotná zaměstnankyně, která je převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala, je podle zvláštních právních předpisů zakázána těhotným ženám nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje její těhotenství,
  2. zaměstnankyně, která je v období do konce devátého měsíce po porodu převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala, je podle zvláštních právních předpisů zakázána matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje její zdraví nebo mateřství,
  3. zaměstnankyně, která kojí a je převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala, je podle zvláštních právních předpisů zakázána kojícím ženám nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje její zdraví nebo schopnost kojení,
  4. těhotná příslušnice, příslušnice do konce devátého měsíce po porodu nebo příslušnice, která kojí, jestliže podle zvláštních právních předpisů byla odvolána z dosavadního služebního místa, neboť to vyžaduje její bezpečnost a ochrana zdraví při práci, a byla ustanovena na jiné služební místo, pokud dosahuje bez svého zavinění nižšího započitatelného příjmu, než před tímto převedením na jinou práci nebo ustanovením na jiné služební místo. Ke snížení započitatelného příjmu z důvodu kratší pracovní doby nebo doby služby se nepřihlíží.
 
§ 42 až 44 ZNP 
Peněžitá pomoc v mateřství  
  1. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má
    1. pojištěnka, která porodila dítě; před porodem má v době nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu nárok na peněžitou pomoc v mateřství těhotná pojištěnka,
    2. pojištěnec, pokud převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu,
    3. pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela,
    4. pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou nebo pro které bylo vystaveno potvrzení podle § 67 písm. d) ZNP, že matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, a nemá nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství,
    5. pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě; tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte a na dobu nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích.
  2. Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Je-li uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství z více pojištění, musí být tato podmínka účasti na pojištění splněna v každém z těchto pojištění.
  3. Do doby účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství se započítává též
    1. doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno (jestliže toto studium v rozsahu alespoň 270 dnů připadne do doby posledních dvou let přede dnem nástupu na PPM; analogicky se postupuje i v případě převzetí dítěte do péče),
    2. doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popřípadě dále trvala pojištěná činnost,
doby uvedené v písmenech a) a b) se započítávají v rozsahu, v jakém se nekryjí s pojištěnou činností. 
§ 32 až 38 ZNP 

Výše dávek nemocenského pojištění

Dávka  Výše 
Nemocenské – od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény  60 % denního vyměřovacího základu  
Ošetřovné  60 % denního vyměřovacího základu  
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství  Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se stanoví jako rozdíl mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení.
Průměr započitatelných příjmů se zjistí tak, že se dosažený příjem za jednotlivý kalendářní měsíc vydělí počtem kalendářních dnů v tomto měsíci, s výjimkou dnů dočasné pracovní neschopnosti, ošetřovného a pracovního volna bez náhrady příjmu.  
Peněžitá pomoc v mateřství  70 % denního vyměřovacího základu  

Denní vyměřovací základ

Denní vyměřovací základ =  vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období  
počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období snížený o vyloučené dny  

Vyloučenými dny jsou

  1. kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci nebo ve službě, za které zaměstnanci nenáleží náhrada příjmu nebo za které mu nebyl poskytnut služební příjem nebo plat, s výjimkou
    • kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, za které zaměstnanci nevznikl nárok na nemocenské z důvodu, že si přivodil DPN úmyslně,

    • kalendářních dnů, kdy vznikla DPN v době útěku z místa vazby [§ 25 písm. a) a c)], a kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti po ukončení podpůrčí doby u odsouzeného (§ 28 odst. 4 ZNP),

  2. kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy za dobu prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény) nebo snížený plat (snížená měsíční odměna) za dobu prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény),
  3. kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci poskytováno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství nebo ošetřovné.

Poznámka:

Dny DPN jsou vyloučenými dny, i když:

  • za ně nenáleží náhrada mzdy nebo nemocenské,

  • v nich zaměstnanec po část dne pracoval a měl nárok za odpracovanou dobu na mzdu nebo plat,

  • byl uznán práce neschopným v době, kdy měl neplacené volno,

  • měl neplacené volno.

Rozhodné období

Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.

Není-li v rozhodném období, které činí 12 kalendářních měsíců, alespoň 7 rozhodných dnů, kterými se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost. Nelze-li určit první předchozí kalendářní rok s vyměřovacím základem a alespoň 30 kalendářními dny, jimiž se dělí vyměřovací základ, použije se pravděpodobný výdělek, kterého by zaměstnanec dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost.

Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž vznikla sociální událost, a od ní neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím doba od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž vznikla sociální událost. Jestliže v tomto rozhodném období nemá zaměstnanec vyměřovací základ nebo v rozhodném období není

 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: