Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Narcis

24.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2017.09.04
Narcis

Ing. Ján Košturiak

Podle řecké legendy se Narcis utopil v jezeře, v jehož hladině obdivoval svoji krásu. Oscar Wilde tento příběh rozvinul dál a říká, že sladká voda jezera se proměnila v moře slaných slz. Lesní Oready říkají jezeru, že chápou jeho smutek nad ztrátou krásného Narcise, a jezero překvapeně říká, že truchlí za Narcisem, ale nikdy nezaznamenalo, že je pěkný. Pláče proto, že v očích sklánějícího se Narcise vidělo odraz své vlastní krásy.

Znal jsem mnoho výjimečných lidí, ale nevzpomínám si, že by některý z nich mluvil sám o sobě. Ani se nepotřebovali stále prezentovat a být středem pozornosti. Spíše naopak – stáli v pozadí, těšili se, když se jejich spolupracovníkům něco podařilo, a uměli na sebe vzít i chybu druhého. Jejich výjimečnost nebyla v tom, že byli v centru obdivu. Oni měli znalosti, charakter a uměli sloužit druhým.

Potkávám občas narcisy, kteří mají pocit důležitosti a výjimečnosti, předvádějí se a vyžadují neustálou pozornost. Točí se kolem sebe, a pokud v jejich okolí vyroste nějaký konkurent, který se těší obdivu okolí, začnou ho nenávidět. Vyskytují se všude – mezi kuchaři, profesory, politiky i manažery.

Někdy se do pozice „výjimečného” tlačí lidé, kteří jsou výjimeční pouze svým egocentrismem, nekázní, nedostatkem citu a schopnosti spolupracovat. Tvrdí o sobě, že jsou jiní, a mají pravdu. Něco jim chybí. Proto není třeba je odsuzovat. Možná se jim v dětství nedostalo dost pozornosti a citu, nebo byli naopak od narození v centru nekritického obdivu. Kdo ví? Možná mají