Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Náhrada mzdy při čerpání dovolené

31.1.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.7.1 Náhrada mzdy při čerpání dovolené

Ing. Růžena Klímová

Za dobu dovolené se poskytuje náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku. Pokud zaměstnanec pracuje v nerovnoměrně rozvržené pracovní době, může být náhrada poskytnuta ve výši průměrného výdělku odpovídajícího průměrné délce směny. Je na zaměstnavateli, jakou variantu u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby zvolí. Nutné však je, aby zvolený způsob deklaroval ve vnitřním předpisu. U rovnoměrně rozvržené pracovní doby je nutné poskytovat náhradu mzdy v délce odpadlé směny. Při uplatnění pružné pracovní doby se poskytuje náhrada mzdy ve výši průměrné délky směny.

Priklad

Příklad 1 – rovnoměrně rozvržená pracovní doba

Zaměstnanec pracující v rovnoměrně rozvržené pracovní době při 40 hodinách týdně čerpá dovolenou v délce 10 dnů od 23. 3. do 5. 4. kalendářního roku. Pro výpočet musíme znát průměrný hodinový výdělek platný k 1. 1. kalendářního roku (125,44 Kč) a k 1. 4. kalendářního roku (138,11 Kč).

Předpokládejme, že doba od 23. 3. do 31. 3. zahrnuje 7 pracovních dnů, doba od 1. 4. do 5. 4. dny 3.

Výpočet náhrady za dovolenou v březnu  7 × 8 × 125,44 = 7 024,64, zaokr. 7 025 Kč  
Výpočet náhrady za dovolenou v dubnu  3 × 8 × 138,11 = 3 314,64, zaokr. 3 315 Kč  
Priklad

Příklad 2 – nerovnoměrně rozvržená pracovní doba

Zaměstnanec pracuje v nerovnoměrně rozvržené pracovní době se směnami dlouhými 4, 8, 12 hodin, které jsou zastoupeny v harmonogramu směn ve stejném počtu. Zaměstnanec čerpal dovolenou v délce 5 dnů. V důsledku dovolené mu odpadly 3 směny po 8 hodinách, 1 směna po 12 hodinách a 1 směna po 4 hodinách. Průměrný hodinový výdělek platný v předchozím čtvrtletí byl 125,44 Kč.

Náhrada se poskytne:

  1. buď podle skutečné délky směn, které v důsledku dovolené odpadly:
    • (3 × 8 × 125,45) + (12 × 125,45) + (1 × 4 × 125,45) = 3 010,80 + 1 505,40 + 501,80 = 5 018 Kč,

  2. nebo podle průměrné délky směny, pokud jsou směny s různou délkou zastoupeny v harmonogramu směn ve stejném počtu:
    • (8 + 4 + 12) : 3 = 8

    • 8 × 5 × 125,45 = 5 018 Kč,

  3. nebo podle průměrné délky směny, která je vypočtena jako vážený aritmetický průměr, kde vahami jsou počty směn s různými délkami směn. Tento postup se použije v případě, kdy v harmonogramu směn jsou plánovány směny s různou délkou a v různém počtu. Předpokládejme, že v harmonogramu směn v rámci vyrovnávacího období (26 týdnů) je plánováno 50 směn po 12 hodinách, 20 směn po 8 hodinách a 43 směn po 5 hodinách.

Pak průměrná délka směny činí:

  • (50 × 12) + (20 × 8) + (43 × 5) = 975

  • 975 : 113 = 8,63 hod., kde 113 je počet směn v rámci vyrovnávacího období.

V případě, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v délce 5 dnů a zaměstnavatel by poskytoval náhradu mzdy v rozsahu průměrné délky směny, pak při průměrném hodinovém výdělku 125,44 Kč by náhrada mzdy za dovolenou činila:

  • 125,44 × 5 × 8,63 = 5 412,74 Kč, zaokr. 5 413 Kč.

Priklad

Příklad 3 – přečerpaná dovolená a úmrtí zaměstnance

Zaměstnanec, který měl již vyčerpaný celoroční nárok na dovolenou, zemřel. Je zaměstnavatel povinen přečerpanou dovolenou srazit?

Pokud došlo k vyššímu čerpání dovolené, než vznikl nárok, je zaměstnavatel oprávněn bez souhlasu provést srážku ze mzdy podle § 147 odst. 1 písm. e) ZP. Došlo-li k úmrtí zaměstnance, nelze náhradu za přečerpanou dovolenou srazit (v souladu s § 328 odst. 2 ZP), protože peněžitá práva zaměstnavatele zanikají smrtí zaměstnance (s výjimkou práv, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto).



Řešení přeplatku z titulu přečerpané dovolené

Pokud zaměstnanec vyčerpal více dovolené, než činil jeho zákonný nárok, ať již z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti nebo z důvodu předčasného skončení zaměstnání v průběhu kalendářního roku, je zaměstnavatel oprávněn v souladu s §147 odst. 1 písm. e) ZP provést srážku z titulu přečerpané dovolené bez souhlasu zaměstnance.

Stejnou povinnost má zaměstnavatel i po ukončení každého kalendářního roku, kdy musí zjišťovat zůstatky nevyčerpané dovolené z předchozího kalendářního roku a převádět je do roku následujícího. Někdy také zjistí, že nárok na dovolenou musí být krácen z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti zaměstnance. I v tomto případě provádí srážku bez souhlasu zaměstnance.

Důležité je však upozornit na pořadí takové srážky. Všechny srážky uvedené v § 147 odst. 1 písm. c) až e) získávají pořadí okamžikem, kdy je plátce oprávněn srážku provést. Znamená to, že má-li zaměstnanec mzdu zatíženou jinými srážkami s dřívějším pořadím, není možné takovou srážku provést a zaměstnavatel se musí se zaměstnancem dohodnout jinak. Například tak, že pohledávku uhradí zaměstnanec v hotovosti do pokladny nebo že uhradí částku převodem ze svého účtu ve prospěch účtu zaměstnavatele. V takovém případě se však bude účtovat přeplatek v čistém.

Další možností je uzavření dohody o srážce ze mzdy, kdy daná srážka získá pořadí dnem, kdy je dohoda uzavřena. Tento způsob je rozumný v případě, kdy má zaměstnanec srážky s dřívějším pořadím, které danou srážku prováděnou bez souhlasu zaměstnance posouvají do nekonečna, a každá další doručená exekuce odsouvá tuto srážku ještě dále do nekonečna.

Pro další výklad předpokládejme, že zaměstnanec nemá mzdu zatíženou žádnou srážkou a zaměstnavatel je oprávněn přeplatek na dovolené provést bez souhlasu zaměstnance.

I při provádění srážek bez souhlasu je nutné postupovat v souladu s postupem stanoveným občanským soudním řádem. Ve větším rozsahu, než stanoví OSŘ, není možné od 1. 1. 2014 žádné srážky ze mzdy provést.

Srážky týkající se přeplatku na dovolené se posuzují jako nepřednostní pohledávky (viz Srážky ze mzdy bez souhlasu zaměstnance - výkon soudních a úředních rozhodnutí, exekuce soudních exekutorů).

Problém u přeplatku na dovolené spočívá v tom, že náhrada mzdy za dovolenou byla provedena v hrubém a srážky ze mzdy se podle OSŘ mají provádět výhradně z čisté mzdy. Protože z přeplatku dovolené (náhrada mzdy za dovolenou) bylo odvedeno pojistné a daň, bylo by nutné zaměstnanci při provádění srážky z čisté mzdy vrátit pojistné a daň. Současně by bylo nutné vrátit pojistné i zaměstnavateli. Dále je nutné přeplatek z titulu přečerpané dovolené zaúčtovat zpět na analytický účet 521 – Mzdové náklady, na němž se evidují hrubé mzdy zaměstnanců. Pokud by se provedla srážka v čistém, pak nelze přeplatek správně zaúčtovat na účet 521 a dále nelze provést správně opravu daně, neboť daň či záloha daně se váže ke zdanitelnému příjmu (tedy v našem