Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Minimální vyměřovací základ zaměstnance ve zdravotním pojištění

30.3.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.4
Minimální vyměřovací základ zaměstnance ve zdravotním pojištění

Ing. Antonín Daněk

.

Pojem Vysvětlení Poznámka, tip, doporučení
Minimální vyměřovací základ Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda, která byla s účinností od 1. 1. 2017 zvýšena na hodnotu 11.000 Kč. Pokud se na zaměstnance vztahuje podle § 3 odst. 4 a odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb. povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu, musí být zajištěn odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance. Minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen u osob – zaměstnanců, vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. U těchto zaměstnanců je vyměřovacím základem dosažený příjem.
Postup při úhradě doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu V souvislosti s placením pojistného je zapotřebí v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ respektovat zejména následující:
  • nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný doplatek) pojistného do minimálního vyměřovacího základu,

  • tento doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda zapříčiněn z důvodu překážek na straně organizace (§ 207 až § 209 ZP), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele,

  • doplatek pojistného, tedy 13,5 % z rozdílu vyměřovacích základů, platí v plné výši buď zaměstnanec, nebo zaměstnavatel – tuto částku pojistného nelze „klasicky” dělit na jednu třetinu sraženou zaměstnanci a dvě třetiny placené zaměstnavatelem,

  • má-li zaměstnanec ve více zaměstnáních zakládajících účast na zdravotním pojištění příjmy nižší než minimální mzda, pak se tyto příjmy pro účely placení pojistného sčítají,

  • doplatky do minimálního vyměřovacího základu, resp. do jeho poměrné části, nemůže hradit sám pojištěnec, tyto se platí zásadně prostřednictvím zaměstnavatele,

  • jestliže se na zaměstnance naopak nevztahuje povinnost placení pojistného alespoň ze zákonného minima (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu bez ohledu na minimální mzdu.

Ve zdravotním pojištění si zaměstnanec sám žádné pojistné neplatí, veškeré úhrady probíhají prostřednictvím zaměstnavatele. Odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu musí být zabezpečen i v případech, kdy zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek.
Poměrná část minimálního vyměřovacího základu zaměstnance Ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb. taxativně vyjmenovává situace, kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti.
Konkrétně jde o tyto případy:
  • zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnanec do zaměstnání nastoupil nebo toto ukončil v průběhu měsíce),

  • zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (např. nemoc),

  • zaměstnanec se stal nebo přestal být v průběhu měsíce:

a) osobou, za kterou platí pojistné stát,
b) osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,
c) osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
d) osobou, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.
Pokud se ze zákonných důvodů snižuje minimální vyměřovací základ na poměrnou část, musí být odvedeno pojistné z tohoto sníženého vyměřovacího základu, tedy i včetně případného doplatku do této poměrné části.
Odvod pojistného ze skutečné výše příjmu Je-li zaměstnanec evidován u zdravotní pojišťovny jako osoba, pro kterou neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše zúčtovaného hrubého příjmu. Zaměstnavatel musí vždy důkladně posoudit, zda se na zaměstnance vztahuje zákonná výjimka a pojistné pak nemusí být odváděno ze zákonného minima 11.000 Kč.

Komentář:

Minimální vyměřovací základ

Pro účely placení pojistného se v rozhodném období kalendářního měsíce sčítají příjmy zaměstnance, zakládající účast na zdravotním pojištění. Pokud je v úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů dosaženo alespoň minimální mzdy, odvádí každý ze zaměstnavatelů pojistné ze skutečné výše příjmu (nutno však přiložit doklad o výši příjmu u jiného zaměstnavatele či zaměstnavatelů). Naopak, dopočet se provádí tehdy, jestliže výše zúčtovaných příjmů nedosáhne od ledna 2017 za daný kalendářní měsíc alespoň 11.000 Kč. Za tohoto stavu, tedy v případě více souběžných zaměstnání s celkovou částkou příjmů nižší než 11.000 Kč, pověřuje zaměstnanec k provedení doplatku pojistného do zákonného minima toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. Ve výše uvedených případech je nutností průběžná spolupráce příslušných zaměstnavatelů.

Zaměstnání na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti

Pokud zaměstnanec pracuje na základě pracovní smlouvy, podléhá povinnosti placení pojistného v podstatě každá výše příjmu. Jinak je tomu u dohod o pracovní činnosti. Zaměstnavatel z pohledu zdravotního pojištění neřeší případy, kdy výše příjmu na základě dohody o pracovní činnosti (od 1. 1. 2015 na základě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) nedosáhne za kalendářní měsíc částky 2.500 Kč. V této souvislosti se ve zdravotním pojištění neberou v úvahu podmínky tzv. zaměstnání malého rozsahu. Činí-li však příjem z dohody (popř. dohod) o pracovní činnosti alespoň 2.500 Kč, přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny a odvádí pojistné podle zákona, případně i s dopočtem do minimálního vyměřovacího základu (viz výše).

Zaměstnání na základě dohody o provedení práce

Do konce roku 2016 se zaměstnavatelé nezabývali problematikou minimálního vyměřovacího základu u dohody o provedení práce, popřípadě u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud takový příjem přesáhl 10.000 Kč, byl automaticky dodržen minimální vyměřovací základ. Naopak, při příjmu maximálně 10.000 Kč zaměstnání ve zdravotním pojištění nevzniklo a svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) si řešil pojištěnec jiným způsobem. Podotýkám, že dohody o provedení práce řeší zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2012.

Zvýšením minimální mzdy k 1. 1. 2017 na částku 11.000 Kč se tato situace změnila. Jestliže příjem na dohodu o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) činí více než 10.000 Kč a méně než 11.000 Kč, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet do minima 11.000 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Výjimkou jsou osoby nebo situace vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy toto minimum nemusí být dodrženo, anebo když se minimum snižuje na poměrnou část dle § 3 odst. 9 téže právní normy.

Vystavování potvrzení pro jiného zaměstnavatele

Může nastat situace, kdy má pojištěnec současně dvě nebo více zaměstnání, přičemž v některém zaměstnání nedosahuje minima 11.000 Kč. Aby tento zaměstnavatel nemusel provádět dopočet pojistného do minimálního vyměřovacího základu, musí mít k dispozici potvrzení od jiného („hlavního”) zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud takové potvrzení obdrží, odvádí pojistné ze skutečně dosaženého příjmu zaměstnance. V opačném případě, tedy pokud takové potvrzení nemá, dopočítává pojistné do minimálního vyměřovacího základu 11.000 Kč. Tento postup neplatí například při zaměstnávání osob, za které je současně plátcem pojistného i stát.

Odvod pojistného ze skutečné výše příjmu

Aby mohl zaměstnavatel odvádět za zaměstnance pojistné z příjmu nižšího, než je výše uvedené zákonné minimum, musí mít k dispozici, a kontrolnímu orgánu na požádání předložit, některý z těchto dokladů, resp. dokumentů:

1. veškeré příjmy, započitatelné u téhož zaměstnavatele v příslušném kalendářním měsíci do vyměřovacího základu zaměstnance (například příjem na základě pracovní smlouvy ve výši 8.000 Kč a příjem na základě dohody o pracovní činnosti ve výši 5.000 Kč). Pro účely minima se sčítají všechny příjmy ze závislé činnosti, zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění, ať už u jednoho zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů. V rámci kalendářního měsíce však nelze započítat (sečíst) například příjem na dohodu o pracovní činnosti do 2.500 Kč a ani příjem na dohodu o provedení práce nepřevyšující 10.000 Kč.

2. potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Toto potvrzení není