Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Minimální vyměřovací základ zaměstnance

16.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.13.2 Minimální vyměřovací základ zaměstnance

Ing. Antonín Daněk

Právní úprava

Právní úprava:

  • § 3 odst. 4 a 6 ZPZP – minimální vyměřovací základ zaměstnance

  • § 3 odst. 8 ZPZP – osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu zaměstnance

  • § 3 odst. 9 ZPZP – snížení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance na poměrnou část

  • § 3 odst. 10 ZPZP – dopočet do minima platného pro zaměstnance

 

    2007–31. 7. 2013    1. 8. 2013–31.12.2014    2015    2016   od 2017  
Minimální vyměřovací základ zaměstnance    8 000 Kč   8 500 Kč   9 200 Kč   9 900 Kč   11 000 Kč  
Minimální měsíční pojistné zaměstnance   1 080 Kč   1 148 Kč   1 242 Kč   1 337 Kč   1 485 Kč  

Komentář:

Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance představuje ve zdravotním pojištění důležitou hodnotu, od které se odvíjí placení pojistného jak zaměstnavatelem, tak zaměstnancem. Současně platí, že pokud ve zdravotním pojištění hradí pojistné zaměstnanec (resp. je mu zaměstnavatelem sraženo), pak tyto platby probíhají zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí. Kromě zaměstnání má minimální mzda přímý vliv i na placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů.

S účinností od 1. ledna 2017 se zvýšila minimální mzda na 11 000 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé po datu 1. 1. 2017 z této nové částky.

V souvislosti s odvodem pojistného z minimálního vyměřovacího základu je zapotřebí vzít v úvahu zejména tyto důležité okolnosti:

  • pokud se na zaměstnance ze zákona (§ 3 odst. 4 a odst. 6 ZPZP) vztahuje povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu, musí být zajištěn odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance,

  • nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný doplatek) do minimálního vyměřovacího základu, je-li zaměstnancem pro tento účel pověřen,

  • tento doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda zapříčiněn z důvodu překážek na straně organizace (§ 207 až 209 ZP), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele,

  • doplatek pojistného, tedy 13,5 % z rozdílu vyměřovacích základů, platí v plné výši buď zaměstnanec, nebo zaměstnavatel – tuto částku pojistného nelze „klasicky” dělit na jednu třetinu sraženou zaměstnanci a dvě třetiny placené zaměstnavatelem,

  • má-li zaměstnanec ve více zaměstnáních příjmy nižší než minimální mzda, pak se tyto pro účely placení pojistného sčítají. Je-li součet hrubých příjmů (vyměřovacích základů) zaměstnance v daném kalendářním měsíci nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), pověřuje zaměstnanec za účelem doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. V případě posuzování (sčítání) příjmů z více zaměstnání je nutná spolupráce příslušných zaměstnavatelů. Pro daný účel však nelze brát v úvahu příjmy na základě dohody o pracovní činnosti nižší než 2 500 Kč a příjmy na dohodu o provedení práce nepřevyšující 10 000 Kč. Od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají příjmy z více dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele.

  • odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu musí být zabezpečen i v případech, kdy zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek,

  • pokud se ze zákonných důvodů (§ 3 odst. 9 ZPZP) snižuje minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část, musí být odvedeno