Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Minimální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění

6.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.12.2 Minimální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění

Ing. Růžena Klímová

Minimální vyměřovací základ je odvozen z minimální mzdy stanovené na příslušné období nařízením vlády. Od 1. 1. 2017 činí výše minimální mzdy 11 000 Kč. Pro účely minimálního vyměřovacího základu platí základní sazba minimální měsíční mzdy uvedená v § 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb.

pojištěnců státu neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu. Pojistné se odvádí ve výši 13,5 % z dosaženého zdanitelného příjmu.

Priklad

Příklad 1 – zaměstnanec má jednoho zaměstnavatele

Zaměstnanec pracuje na třetinový úvazek s výdělkem 5 700 Kč měsíčně. Není pojištěnec státu.

Doplatek pojistného, který srazí zaměstnavatel bez souhlasu zaměstnanci, bude činit  (11 000 – 5 700) x 13,5 % =  715,50, zaokr. 716 Kč  
Z platu zaměstnance činí pojistné  5 700 × 13,5 % =  769,50, zaokr. 770 Kč  
  • z toho zaměstnanec 1/3

 
770 : 3 =  256,60, zaokr. 257 Kč  
  • z toho zaměstnavatel 2/3

 
770 – 257 = 513 Kč  
Z platu zaměstnance bude sraženo  567 + 257 = 824 Kč  
Do zdravotní pojišťovny bude odvedeno  824 + 513 = 1 486 Kč  

*) Výše minimálního pojistného činí 1 485 Kč, v našem příkladu činí pojistné 1 486 Kč, což je způsobeno zaokrouhlováním pojistného.

Priklad

Příklad 2 – zaměstnanec pracuje a pečuje o dítě

Zaměstnankyně pečuje celodenně a řádně o dítě do 7 let a má zkrácený úvazek s měsíčním příjmem 6 400 Kč. Zkrácený úvazek je z důvodu péče o toto dítě. Rodičovský příspěvek již nepobírá.

Ačkoliv zaměstnankyně nepatří mezi vyjmenované pojištěnce státu, pro které jsou stanoveny ohlašovací kódy, neplatí pro tuto osobu minimální vyměřovací základ, pokud nebyl dosažen z důvodu péče o dítě do 7 let nebo alespoň o 2 děti do 15 let. Tato skutečnost se dokládá čestným prohlášením.

Pojistné bude činit celkem  6 400 × 13,5 % = 864 Kč  
  • z toho zaměstnankyně zaplatí 1/3

 
864 : 3 = 288 Kč  
  • z toho zaměstnavatel zaplatí 2/3

 
864 – 288 = 576 Kč  
Priklad

Příklad 3 – pojištěnec státu

Žena pobírá rodičovský příspěvek a z důvodu péče o dítě má sjednanou kratší pracovní dobu. Její příjem činí 5 955 Kč měsíčně.

Pojistné bude odvedeno pouze z částky 5 955 Kč  5 955 × 13,5 % = 803,93, zaokr. 804 Kč  
  • zaměstnanci bude sraženo

 
804 : 3 = 268 Kč  
  • zaměstnavatel zaplatí za zaměstnance

 
804 – 268 = 536 Kč  

Zaměstnavatel musí mít doloženo potvrzení o pobírání rodičovského příspěvku a též musí tuto skutečnost oznámit zdravotní pojišťovně. Znamená to, že zaměstnankyně je v kategorii „M” vedena od doby nástupu na mateřskou dovolenou, dále po dobu rodičovské dovolené a též po dobu pobírání rodičovského příspěvku. Aby nedošlo k pochybení, musí zaměstnavatel mít tuto skutečnost na paměti a sledovat i dobu pobírání rodičovského příspěvku, aby včas oznámil vynětí pojištěnce z příslušné kategorie. K ukončení kategorie „M” se použije kód „U”.

Předpokládejme, že si zaměstnankyně zvolí měsíční výši rodičovského příspěvku – ve výši 11 500 Kč měsíčně a využije možnosti být na rodičovské dovolené až do 3 let věku dítěte.

V kategorii „M” zůstává až do 3 let věku dítěte z důvodu rodičovské dovolené. Pokud bude nadále pečovat o dítě, vrátí se do zaměstnání na kratší pracovní úvazek a již nebude pobírat ani rodičovský příspěvek, bude patřit mezi osoby, pro které neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu, pokud nebylo dosaženo minimálního vyměřovacího základu právě z důvodu péče o dítě do 7 let. Kategorie „M” musí být ukončena s použitím kódu „U”. Nadále však bude osobou, která celodenně a řádně pečuje alespoň o 1 dítě do sedmi let věku nebo o dvě děti do 15 let. Tuto skutečnost dokládá zaměstnavateli místopřísežným prohlášením. Z hlediska ohlašovacích povinností není pro tuto kategorii přidělen ohlašovací kód. V osobním spisu zaměstnankyně je nutné mít doloženo prohlášení o zajištění celodenní a řádné péče alespoň o jedno dítě do 7 let nebo alespoň o 2 děti do 15 let. Při prováděné kontrole ze strany zdravotní pojišťovny je nutné tuto skutečnost doložit kontrolnímu orgánu.

Pokud však po celý měsíc nebude mít tato zaměstnankyně žádné příjmy z důvodu péče o dítě do 7 let nebo alespoň o 2 děti do 15 let, bude zařazena do kategorie „L”. Tato skutečnost se zdravotní pojišťovně oznamuje kódem „L”. K vynětí z této kategorie se použije kód „T”. I zde je nutné čestné prohlášení zaměstnankyně, proč nepracuje. Z hlediska pracovního práva je nutné mít žádosti o pracovní volno bez náhrady příjmu archivovány 10 let, ačkoliv pro účely zdravotního pojištění se neplacené volno již nesleduje.

Priklad

Příklad 4 – čerpání dovolené po ukončení MD a následná rodičovská dovolená

Dnem nástupu na mateřskou dovolenou oznámí zaměstnavatel zařazení pojištěnce do kategorie pojištěnců státu s použitím kódu ”M“. Žena po ukončení mateřské dovolené požádá zaměstnavatele o čerpání dovolené. Může současně pobírat i rodičovský příspěvek.

1. Pokud pobírá rodičovský příspěvek a zaměstnavateli tuto skutečnost doloží, zůstává v kategorii „M” nadále. Jestliže však rodičovský příspěvek pobírá jiná osoba, je nutné v době čerpání dovolené ukončit kód „M” s použitím kódu „U”. V případě, že bude žena pokračovat v péči o dítě a požádá zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou, je nutné opět použít kód „M”.

Po ukončení rodičovské dovolené žena z důvodu péče o dítě požádá o pracovní volno bez náhrady příjmu, například do věku 4 let dítěte.

Jestliže v této době již nepobírá rodičovský příspěvek, pak musí zaměstnavatel oznámit ukončení kódu „M” s použitím kódu „U” a nově zařadit pojištěnce do kategorie pojištěnců státu použitím kódu „L”. Po návratu do zaměstnání je nutné ukončit i kód „L” s použitím kódu „T”.

2. Pokud rodičovský příspěvek nepobírá (pobírá ho otec dítěte), je nutné na dobu čerpání řádné dovolené provést vynětí z kategorie „M” použitím kódu „U”. Po ukončení dovolené se opět musí oznámit nástup ženy na rodičovskou dovolenou pomocí kódu „M”.

Poznamenáváme, že i v době, kdy má dítě do 7 let věku a žena prohlásí, že celodenně, řádně a osobně pečuje o toto dítě, pro ni neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu (pojistné se odvádí z příjmu, kterého dosáhne).

Priklad

Příklad 5 – muž na rodičovské dovolené

Zaměstnanec (muž) nastupuje na rodičovskou dovolenou.

Od 1. 4. 2012 patří mezi pojištěnce státu také muž na rodičovské dovolené. Zaměstnavatel je povinen tuto skutečnost oznámit příslušné zdravotní pojišťovně s použitím kódu „M” a ukončení rodičovské dovolené kódem „U”.

Priklad

Příklad 6 – zaměstnanec, který má 2 zaměstnavatele, a ani u jednoho nedosahuje minimálního vyměřovacího základu, ale v součtu dosáhne alespoň minima

Doplatek do minima nevzniká. Musí však být vedena průkazná evidence o tom, že zdravotní pojištění bylo v měsíčním úhrnu vyměřovacích základů odvedeno alespoň z minimální mzdy. Každý z těchto zaměstnavatelů musí mít potvrzení od druhého zaměstnavatele o výši sraženého pojistného, aby byla zajištěna průkaznost odvedeného pojistného.

U zaměstnavatele A má zaměstnanec příjem 6 000 Kč, u zaměstnavatele B má příjem 5 000 Kč.

Pojistné u zaměstnavatele A  6 000 × 13,5 % = 810 Kč  
  • z toho zaměstnanec zaplatí 1/3

 
270 Kč  
  • z toho zaměstnavatel A zaplatí 2/3

 
810 – 270 = 540 Kč  
Pojistné u zaměstnavatele B  5 000 × 13,5 % = 675 Kč  
  • z toho zaměstnanec zaplatí 1/3

 
225 Kč  
  • z toho zaměstnavatel B zaplatí 2/3

 
675 – 225 = 450 Kč  
Priklad

Příklad 7 – zaměstnanec má více zaměstnavatelů a u jednoho dosahuje alespoň minimálního vyměřovacího základu

Doplatek do minima nevzniká. Zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec nedosahuje minimálního vyměřovacího základu, musí mít potvrzení od druhého zaměstnavatele, že u něho je pojistné odváděno alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Priklad

Příklad 8 – zaměstnanec má více zaměstnavatelů, kdy  součet příjmů nedosahuje minimálního vyměřovacího základu

Zaměstnanec si zvolí jednoho zaměstnavatele pro výpočet doplatku do minima. Předpokládejme, že u zaměstnavatele A má příjem 2 500 Kč, u zaměstnavatele B 4 500 Kč. Zaměstnanec si vybere pro srážku doplatku zaměstnavatele A.

Doplatek se bude počítat vždy s měsíčním zpožděním, protože k výpočtu doplatku je nutné dokládat výplatní pásky od druhého zaměstnavatele. Zaměstnavatel B musí mít od druhého zaměstnavatele doloženo, že provádí doplatek do minima na základě požadavku zaměstnance.

Zdravotní pojištění u zaměstnavatele A: 2 500 × 13,5 % = 337,50, zaokr. 338 Kč  
  • z toho zaměstnanec zaplatí 1/3

 
338 : 3 = 112,67, zaokr. 113 Kč  
  • z toho zaměstnavatel zaplatí 2/3

 
338 – 113 = 225 Kč  
Doplatek za předchozí měsíc  11 000 – (2 500 + 4 500) = 4 000 Kč
4 000 x 13,5 % = 540 Kč  
U zaměstnavatele A bude zaměstnanci sraženo celkem  113 + 540 = 653 Kč  
Zdravotní pojištění u zaměstnavatele B: 4 500 × 13,5 % = 607,50, zaokr. 608 Kč  
  • z toho zaměstnanec zaplatí 1/3

 
608 : 3 = 202,67, zaokr. 203 Kč  
  • z toho zaměstnavatel zaplatí 2/3

 
608 – 203 = 405 Kč  
Kontrola 338 + 540 + 608 = 1 486 Kč *) 

*) Výše minimálního pojistného činí 1 485 Kč, v našem příkladu činí pojistné 1 486 Kč, což je způsobeno zaokrouhlováním pojistného u každého zaměstnavatele v souladu s právní úpravou.

Priklad

Příklad 9 – zaměstnanec je současně OSVČ

Podnikání je hlavním zdrojem příjmu

Pokud je zaměstnanec současně osobou samostatně výdělečně činnou a podnikání je jeho hlavní zdroj příjmů, pak v rámci zaměstnání platí pojistné pouze z příjmů, kterých dosáhne. Ustanovení o minimálním vyměřovacím základu zde neplatí a též v době neplaceného volna se pojistné neodvádí. Zaměstnavateli ale musí prohlásit, že platí pojistné jako OSVČ alespoň v minimální výši, která činí pro rok 2017 částku 1 906 Kč měsíčně.

Podnikání není hlavním zdrojem příjmu

V rámci zaměstnání platí pro takového zaměstnance ustanovení o minimálním vyměřovacím základu. Pro zaměstnavatele není podstatné, zda zaměstnanec v rámci podnikatelské činnosti odvádí zdravotní pojištění. Pokud bude příjem ze zaměstnání nižší než minimální mzda, bude zaměstnavatel z jeho příjmu srážet bez souhlasu doplatek do minima – viz postup v Příkladu 1.

Priklad

Příklad 10 – částečná nezaměstnanost a příspěvek od úřadu práce

Zaměstnavatel má problémy s některými zakázkami a některým zaměstnancům nemůže přidělovat práci alespoň v rozsahu 20 % pracovní doby.

Chce-li získat příspěvek na částečnou úhradu nákladů, musí zvýšit náhradu mzdy v době částečné nezaměstnanosti alespoň na 70 %. Od úřadu práce obdrží příspěvek ve výši 20 % průměrného výdělku. Příspěvek na každého takového zaměstnance může činit až 0,125násobek

 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: