Maximální výše vyměřovacího základu

Příklad:

Zaměstnanec je zaměstnán u zaměstnavatele od roku 2015. Měsíční mzda činí 200 000 Kč. Strop bude dosažen v srpnu 2018.

Úhrn vyměřovacích základů za leden až červenec činí 1 400 000 Kč, do stropu zbývá  38 992 Kč. Za srpen bude odvedeno pojistné jen z částky  38 992 Kč. Až do prosince 2018 nebude pojistné odváděno. Od ledna 2019 opět bude pojistné placeno z 200 000 Kč.

Příklad:

Zaměstnanec je zaměstnán u zaměstnavatele v pracovním poměru, mzda činí 100 000 Kč měsíčně. V měsících květnu až srpnu 2018 pracoval u téhož zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti, odměna činila celkem  350 000 Kč, byla zúčtována do září.

Za leden až říjen činí úhrn vyměřovacích základů 1 350 000 Kč (10 měsíců × 100 000 Kč + 350 000 Kč). Do maximálního vyměřovacího základu zbývá 88 992 Kč (1 438 992 – 1 350 000). Za říjen bude proto odvedeno pojistné z vyměřovacího základu 100 000 Kč, ale za listopad již jen z 88 992 Kč.

Příklad:

Zaměstnanec byl zaměstnán u zaměstnavatele A do 31. 8. 2018, měsíční mzda činila 200 000 Kč.

V srpnu dosáhl stropu, pojistné za srpen bylo placeno jen z částky 38 992 Kč.

Od 1. 9. 2018 je zaměstnán u zaměstnavatele B, mzda činí 100 000 Kč měsíčně.

Zaměstnavatel B odvádí pojistné z částky 100 000 Kč, u zaměstnavatele B nebude v roce 2018 dosaženo stropu.

Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem A dohodu o provedení práce na měsíc říjen 2018, odměna činila 80 000 Kč.

Zaměstnavatel A neodvede z této odměny pojistné, neboť u něho dosáhl zaměstnanec stropu již v srpnu.