Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Maximální vyměřovací základ a základ daně zaměstnance

21.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.1.3 Maximální vyměřovací základ a základ daně zaměstnance

Jaroslava Pfeilerová

Právní úprava

Právní úprava:

  • § 6 odst. 12 ZDP, podle kterého je základ daně zaměstnance tvořen zdanitelnými příjmy zvýšenými o částku odpovídající povinnému pojistnému

 

  2012   2013   2014   2015   2016   2017  
Maximální vyměřovací základ – sociální pojištění    1 206 576 Kč   1 242 432 Kč   1 245 216 Kč   1 277 328 Kč   1 296 288 Kč   1 355 136 Kč  
Maximální vyměřovací základ – zdravotní pojištění    1 809 864 Kč   –   –   –   –    

Komentář:

U osob s vysokými příjmy má na vyčíslení základu daně velký vliv institut „maximálního vyměřovacího základu”. Od kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, v kterém bude maxima dosaženo, již zaměstnavatel pojistné odvádět nebude. Tento postup má dopad i na výši základu daně, protože po dosažení maximálního vyměřovacího základu nejsou příjmy zaměstnance zvyšovány o povinné pojistné a základ daně je tvořen pouze příjmem zaměstnance.

Maximální vyměřovací základ pro účely zdravotního pojištění

Již od roku 2013 je pro osoby s vysokými příjmy zrušen maximální vyměřovací základ pro účely zdravotního pojištění. To znamená, že i z vysokých příjmů je zaměstnancem i zaměstnavatelem odváděno vyšší zdravotní pojistné. Díky principu superhrubé mzdy má zrušení maximálního vyměřovacího základu za následek vyšší odvod daně z příjmů ze závislé činnosti.

Maximální vyměřovací základ pro účely sociálního pojištění

Maximální vyměřovací základ pro účely sociálního pojištění se v roce 2017 zvyšuje na částku 1 355 136 Kč.

Příklad

Příklad – základ daně v případě více pracovněprávních vztahů u jednoho zaměstnavatele v roce 2017:

Pan Novosad vykonává pro jednoho zaměstnavatele současně více činností:

z první činnosti (pracovní poměr) pobírá měsíčně 110 000 Kč,

z druhé činnosti