Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Lhůty a počítání času ve zdravotním pojištění

5.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.11
Lhůty a počítání času ve zdravotním pojištění

Ing. Antonín Daněk

.

Pojem Vysvětlení Poznámka, tip, doporučení
Lhůty ve zdravotním pojištění Oznamování rozhodných skutečností patří ve zdravotním pojištění mezi nejdůležitější povinnosti pojištěnců a plátců, kdy v podstatě rozlišujeme dvojí lhůtu, a to:

  • osmidenní (dle § 10 zákona č. 48/1997 Sb. – nástup zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení, změna zdravotní pojišťovny, skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit pojistné),

  • třicetidenní [dle § 12 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb. – oznámení změny jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla].

Problematika počítání lhůt je upravena v ustanovení § 26b zákona č. 592/1992 Sb. Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Komentář:

I když jsou příslušné lhůty zákonem jednoznačně vymezeny, není postup zdravotních pojišťoven zpravidla striktní v případě, kdy se jedná o nahodilé, mimořádné či jednorázové (neopakující se) provinění, přičemž zdravotní pojišťovna individuálně vyhodnocuje každý případ. To mimo jiné znamená, že zdravotní pojišťovna podle povahy řešené záležitosti může (ale nemusí) uložit pokutu. Na rozdíl třeba od plošně povinného uplatňování nároku zdravotní pojišťovny na penále se v takovém případě jedná o nárok fakultativní (volitelný).

Zpravidla nemusí být důvodem pro uložení pokuty zaměstnavateli za nesplnění oznamovací povinnosti například tato situace: Zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem pracovní smlouvu, je tedy povinen přihlásit tohoto zaměstnance v zákonné osmidenní lhůtě prostřednictvím formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele” k placení pojistného té zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn. Zaměstnavatel však tuto povinnost nesplní (například zapomene), nicméně pojistné za tohoto zaměstnance řádně odvádí. Třebaže byl porušen zákon, odváděl zaměstnavatel pojistné v souladu se zákonem, proto lze v takovém případě očekávat benevolentnější postoj zdravotní pojišťovny, samozřejmě s přihlédnutím ke skutečnosti, zda se jedná o první (nebo již několikáté) nesplnění zákonné povinnosti.

Odlišný postup však může zdravotní pojišťovna uplatnit například v případě, kdy jde o opakující se chyby nebo pokud zaměstnavatel nesdělí zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné. Jestliže zaměstnavatel neoznámí zdravotní pojišťovně zaměstnance například přiznání důchodu, nástup ženy na mateřskou dovolenou apod., přichází tato zdravotní pojišťovna o pravidelnou měsíční platbu pojistného od státu ve výši 920 Kč (od 1. 1. 2017) za tohoto zaměstnance (pojištěnce).

Osmidenní lhůta pro dodržování oznamovací povinnosti platí i za situace, kdy se občan rozhodne vykonávat výdělečnou činnost ve smyslu „evropských” koordinačních nařízení [Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009]. To znamená, že od data, kdy začne být takto výdělečně činný ve státech Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo ve Švýcarsku, se odhlašuje z českého systému veřejného zdravotního pojištění.

V případě nesplnění oznamovací povinnosti podle § 10 zákona č. 48/1997 Sb. může zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až do výše 10 000 Kč a zaměstnavateli až do výše 200 000 Kč. V případě opakovaného nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty.

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní smlouvu od 1. 1. 2017, přičemž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v pondělí dne 2. 1. Tento pracovněprávní vztah byl ukončen dohodou ke dni 31. 5., kdy zaměstnanec naposledy pracoval v pátek dne 26. května, zbytek měsíce měl neplacené volno.

Protože lze podle zákoníku práce sjednat jako den nástupu do práce i den pracovního klidu, použije zaměstnavatel při plnění oznamovací povinnosti na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele kódy „P” s datem 1. 1. a „O” s datem 31. 5. Přihlásit a odhlásit tohoto zaměstnance musí