Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 559

[Svoboda volby formy právního jednání]

Nový občanský zákoník zakotvuje zásadu svobody formy právních jednání. To znamená, že nestanoví-li zákon výslovně jinak, mohou účastníci právních jednání činit tato právní jednání (ať již jednostranná nebo dvoustranná) bez ohledu na formu, resp. mohou si pro svá právní jednání formu svobodně zvolit. Strany se tedy mohou zpravidla rozhodnout, zda uzavřou např. smlouvu písemně nebo pouze ústně, popřípadě jiným způsobem, který nevzbuzuje pochybnost o tom, co chtěli účastníci projevit, tedy konkludentně (např. tím, že začali dobrovolně plnit).

Zásada svobody formy usnadňuje a zjednodušuje právní styk, nicméně v některých případech občanský zákoník stanoví pro právní jednání určitou formu povinně. Stanovení povinné formy právních jednání je důležité zejména z důvodu ochrany práv třetích osob a její nedodržení představuje vadu právního jednání, jejímž důsledkem může být i neplatnost takového právního jednání (viz § 582 NOZ).

Občanský zákoník rozlišuje následující formy právních jednání (a to podle různých kritérií):

• zákonem stanovená forma a smluvně dohodnutá forma právních jednání – NOZ pro určitá významná právní jednání stanoví formu povinně. Jde např. o právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší (§ 560 NOZ), závěť (§ 1532 NOZ), smlouva o nájmu bytu (§ 2237 NOZ) apod. Strany si mezi sebou také mohou určitou formu dohodnout, a pokud se tak dohodnou, pak právní jednání musí být učiněno v dané formě (viz např. § 1758 NOZ),

• písemná forma nebo jiná forma, kterou zákon v určitých případech stanoví naroveň formě písemné – např. podle § 562 odst. 1 NOZ platí, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby,

• forma textu, forma veřejné listiny, forma ověření podpisu – zákon v některých případech vyžaduje písemnou formu (tj. formu textu), ale v některých případech pro právní jednání vyžaduje i formu veřejné listiny, tedy notářského zápisu, nebo alespoň úřední ověření podpisu.