dnes je 29.3.2024

Input:

Hodnota přechodného ubytování

25.8.2015, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

10.8.11 Hodnota přechodného ubytování

Jaroslava Pfeilerová

V § 6 odst. 9 písm. i) ZDP je stanoven měsíční limit pro daňové osvobození nepeněžního plnění poskytnutého zaměstnavatelem zaměstnancům formou přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně.

Plnění nad stanovený limit

Nepeněžní plnění nad stanovený limit představuje u zaměstnance zdanitelný příjem ze závislé činnosti (ve výši ceny obvyklé). Tento příjem vstupuje také do vyměřovacích základů, ze kterých se platí pojistné, tj. musí se také navýšit na tzv. superhrubou mzdu. Definice pojmu „bydliště“ je přitom uvedena v § 2 odst. 4 ZDP a jedná se o místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat (výklad k pojmu „stálý byt“ je uveden v pokynu GFŘ č. D-22).

Podmínky pro daňové osvobození přechodného ubytování u zaměstnance

Hodnota přechodného ubytování je osvobozena od daně z příjmů u zaměstnance do stanoveného měsíčního limitu ve výši 3 500 Kč jen za předpokladu, že jsou splněny současně všechny podmínky stanovené v § 6 odst. 9 písm. i) ZDP, tzn.:

  • Musí se jednat o nepeněžní plnění. Zaměstnavatel proto nemůže proplácet zaměstnanci jeho výdaje za ubytování (pak by se jednalo o peněžní plnění). V příslušných smluvních vztazích (včetně nájemní smlouvy) musí jako uživatel, nájemce či majitel vystupovat zásadně zaměstnavatel.

  • Nemůže jít o ubytování při pracovní cestě. Pracovní cesta je definovaná v § 42 ZP jako časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zajištění ubytování při pracovní cestě není považováno na straně zaměstnance za příjem (nevzniká mu žádný majetkový prospěch) a z předmětu daně je vyloučeno v tomto případě též poskytnutí peněžního plnění formou náhrady výdajů za ubytování, a to za podmínek stanovených v příslušných ustanoveních zákoníku práce.

  • Musí zde být souvislost mezi ubytováním a výkonem práce, tj. nemůže jít o ubytování poskytnuté zaměstnanci z jiných důvodů. Např. proto, že zaměstnanec nemá žádný byt, nebo proto, že jeho byt byl zničen povodní a bydlet tam do jeho rekonstrukce nemůže apod. Tato daňová výhoda je totiž určena pro zaměstnance, kteří mají své bydliště (stálý byt) v takové vzdálenosti, že z něho nemůžou pravidelně dojíždět do zaměstnání.

  • Zaměstnanec musí mít své bydliště mimo obec, ve které je mu poskytnuto přechodné ubytování. Nemůže jít o zaměstnance, který má své bydliště ve stejné obci, jako je obec, v níž mu je poskytnuto ubytování, a nebo o zaměstnance, který nemá žádný byt (pak by se jednalo o ubytování trvalého charakteru).

  • Hodnotou přechodného ubytování se nerozumí jen zajištění ubytování (resp. pronájem), ale též případná úhrada služeb přímo spojených s užíváním např. hotelového pokoje nebo pronajatého bytu (jako vody, elektřiny, plynu apod.). Rovněž není podstatné, na jakou dobu je takové přechodné ubytování zaměstnanci poskytnuto (je-li samozřejmě splněna podmínka, že se jedná o ubytování přechodného a nikoli trvalého charakteru). Daňové osvobození se přitom vztahuje také na přechodné ubytování zajištěné zaměstnavatelem v pronajatém rodinném domě nebo bytě.

  • Daňové osvobození se vztahuje také na zaměstnance, který je v České republice daňovým nerezidentem (pokud zde ovšem není na pracovní cestě). Podmínka přechodného ubytování v České republice ale nebude splněna, pokud by pro účely získání daňové rezidence v naší republice takový poplatník tvrdil, že v místě pobytu (ubytování) v České republice má stálý byt s úmyslem se trvale zdržovat. V tomto kontextu by pak místo poskytnutého ubytování v České republice mělo pro daňové účely charakter jeho bydliště (stálého bytu) a nikoliv místa jeho přechodného ubytování.

Daňový režim u přechodného ubytování u zaměstnavatele

Pro zaměstnavatele je hodnota přechodného ubytování v plné výši daňově uznatelná za splnění podmínek stanovených v bodu 5 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP, tzn. půjde-li o plnění poskytované zaměstnancům na základě ujednání v kolektivní smlouvě, pracovní nebo jiné smlouvě a nebo podle vnitřního předpisu zaměstnavatele a za předpokladu, že se bude jednat o náklad

Nahrávám...
Nahrávám...