Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Druhy příjmů ze závislé činnosti

7.7.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.3.1 Druhy příjmů ze závislé činnosti

Jaroslava Pfeilerová

Příjmy ze závislé činnosti jsou:

  1. plnění v podobě:
    1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmů je povinen dbát příjmů plátce,
    2. funkčního požitku,
  2. příjmy za práci
    1. člena družstva,
    2. společníka společnosti s ručením omezeným,
    3. komanditisty komanditní společnosti

(a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce),

  1. odměny
    1. člena orgánu právnické osoby,
    2. likvidátora,
  2. příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.

V těchto případech není důležité, aby příjemce pro plátce vykonával závislou činnost v okamžiku vyplacení konkrétního příjmu. Jde např. o peněžité plnění poskytované po skončení zaměstnání v souvislosti s konkurenční doložkou, o podniková stipendia, o motivační příspěvky budoucím zaměstnancům nebo pojistné plnění od pojišťovny v případě pracovního úrazu apod.

Příjmy ze závislé činnosti jsou příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v němž je poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu povinen dbát příkazů plátce. Jedná se o příjmy zaměstnance podle zákoníku práce, z pracovního poměru, dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti (z pracovněprávního vztahu), o příjmy vojáků nebo policistů (služebního poměru).

Obdobné poměry

V praxi někdy dochází k nejasnostem zejména při posuzování příjmů z tzv. obdobného poměru, v němž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Poplatník často uzavře smlouvu podle občanského zákoníku, protože nechce v konkrétním případě uzavřít pracovněprávní vztah. Znění této smlouvy je mnohdy takové, že obsahuje nejen prvky vztahu obchodněprávního, ale často i prvky typické pro pracovněprávní vztahy, tj. ze zákoníku práce, to znamená charakteristické pro pracovněprávní vztah, jako jsou např. sjednaná pracovní doba, dovolená, pravidelné pracoviště, proškolení o bezpečnosti práce, práce v určitém prostoru s nářadím zaměstnavatele atd. Název uzavřené smlouvy mezi smluvními stranami není rozhodující, rozhodující je obsah smlouvy. Z hlediska daně z příjmů je nutné, aby v uzavřených smlouvách nebyly prvky pracovněprávního vztahu. Pokud ve smlouvách takové prvky uvedeny budou, může tato skutečnost vyvolávat daňové problémy v případě kontroly ze strany správce daně. Správce daně vychází ze skutečnosti, že došlo k chybnému posouzení charakteru právního vztahu, ze kterého příjem plynul. Na základě § 93 DŘ jej může přehodnotit jako příjem ze závislé činnosti podle § 6 ZDP. Zmíněné ustanovení daňového řádu stanoví, že při uplatňování daňových zákonů v daňovém řízení se bere v úvahu vždy skutečný obsah právního úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro stanovení či vybrání daně, pokud je zastřený stavem formálně právním a liší se od něho.

Z uvedeného vyplývá, že smlouvy je třeba formulovat jasně a srozumitelně, v rozsahu, který bude zahrnovat základní a podstatná ujednání a současně bude respektovat příslušné obecně platné právní předpisy, na základě kterých je smlouva uzavírána.

Odměny

Odměnami členů orgánu právnické osoby se rozumí např. odměny jednatele s. r. o., ředitele obecně prospěšné společnosti nebo ředitele ústavu nebo odměny členů kolektivních orgánů (např. představenstva).

V daném případě je nutno pamatovat, že příjmy za práci společníků a jednatelů společností s ručením omezeným jsou považovány za příjmy ze závislé činnosti, i když nejsou povinni při výkonu práce pro společnost dbát příkazů plátce. Obchodní vedení společnosti (např. výkon funkce jednatele) je ideální provádět na základě smlouvy o výkonu funkce. Nejedná se o pracovněprávní vztah na základě zákoníku práce. Pokud má být tento výkon funkce úplatný, je nutné ve smlouvě odměnu jednatele sjednat. Není-li poskytování odměny sjednáno, bude výkon funkce bezúplatný. Ve smlouvě o výkonu funkce by měla být sjednána i ostatní plnění ve prospěch jednatele (např. užívání služebního automobilu k soukromým účelům, cestovní náhrady apod.). Fyzická osoba, která vykonává funkci jednatele, může se společností uzavřít současně také pracovněprávní vztah podle zákoníku práce. Tento pracovní poměr však nesmí být uzavřen na činnost, která spadá do působnosti jednatele (obchodní vedení společnosti).

Zdanění odměn

Z odměn členů orgánů právnických osob, kteří jsou daňovými rezidenty ČR, má plátce povinnost srazit zálohu na daň ve výši 15 %.

Z odměn členů orgánu právnické osoby, kteří jsou daňoví nerezidenti, je nutné odvést srážkovou daň ve výši 15 % v souladu s § 36 ZDP (na rozdíl od odměn členů orgánů právnické osoby – daňového rezidenta, které vždy podléhají zálohové dani). V souvislosti s odvodem daně z příjmů daňových nerezidentů je potřebné připomenout, že v případě poplatníků z tzv. daňových rájů bude z jejich příjmů v ČR odvedena daň ve výši 35 % (více viz Odměny plynoucí nerezidentům - členům orgánů právnických osob (tantiémy)).

Vzhledem k tomu, že odměny členů orgánů právnických osob podléhají odvodům zákonného pojistného, bude v souladu s ust. § 6 odst. 12 ZDP daň vypočtena ze základu daně, který bude

 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: