dnes je 29.3.2024

Input:

Dohody o srážkách ze mzdy

19.1.2017, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 15 minut

5.3.6.3 Dohody o srážkách ze mzdy

Ing. Růžena Klímová

Úpravu dohod o srážkách ze mzdy od roku 2014 řeší § 2045 až 2047 NOZ. „Dluh je možné zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu nebo z náhrady mzdy ve výši nepřesahující jejich polovinu.” Znamená to, že srážky na základě dohody uzavřené po 31. 12. 2013 jsou nadále prováděny v souladu s OSŘ, ale navíc ještě s respektováním podmínky, že srážka nesmí být vyšší než polovina mzdy*). Zákon přitom nestanoví, jedná-li se o polovinu hrubé nebo čisté mzdy. Polovinou postižitelných příjmů zaměstnance pro účely výše srážek na základě uzavřené dohody je nutno rozumět polovinu těchto příjmů v hrubém. Čistá mzda je důsledkem veřejnoprávní úpravy a v případech, kdy se o čistou mzdu jedná, je pak v právním předpisu tato skutečnost jednoznačně stanovena. Je tomu například v ustanovení § 277 OSŘ. NOZ je základním právním předpisem soukromého práva, a není-li v zákoně samém pojem „mzda” blíže specifikován, nelze uvažovat o mzdě v čisté formě.

*) Upozornění:

V souvislosti s novelou občanského zákoníku účinnou od 28. 2. 2017 dojde k vypuštění uvedeného limitu (do poloviny mzdy) a v dané oblasti dojde ke sjednocení stanovisek, pokud se týče dohod o srážkách ze mzdy. Pro nově uzavírané dohody o srážkách ze mzdy bude tak platit jediné kritérium, a to postup dle občanského soudního řádu. Přechodná ustanovení stanoví, že dohody o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů uzavřené přede dnem nabytí účinnosti této novely se řídí dosavadními právními předpisy. Tato skutečnost však nebrání tomu, aby se smluvní strany dohodly tak, že se jejich práva a povinnosti budou řídit novým (změněným) zákonem od nabytí jeho účinnosti.

Souhlas zaměstnavatele

U nových zaměstnanců je tedy možné uzavřít dohodu o srážce ze mzdy nejen na výživné, ale i na odborové příspěvky, pokud dá zaměstnavatel předem souhlas s jejich prováděním. Nejde-li o srážky k uspokojení práva zaměstnavatele, je třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele. Proti plátci mzdy nebo platu nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena. V případě, že byla dohoda o srážce ze mzdy ve prospěch třetí strany uzavřena přímo mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, nabývá srážka pořadí dnem, kdy byla dohoda uzavřena.

Právní úprava dohod o srážkách ze mzdy se použije i pro jiné příjmy, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem. Zákon dále uvádí, že je možné srážet z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem obdobný závazek, jako je pracovní nebo služební poměr. Proto je možné srážky na základě dohody provádět i z odměny z dohody o provedení práce.

Příklad

Příklad 1:

Zaměstnanec má příjem z pracovního poměru ve výši 15 500 Kč a z dohody o provedení práce 5 000 Kč. Se zaměstnavatelem uzavřel 20. ledna 2017 dohodu o srážce ze mzdy na ubytovnu a stravné ve výši 1 400 Kč. Podepsal Prohlášení poplatníka, kromě základní slevy neuplatňuje žádné další daňové slevy. Je ženatý.

Příjem z PP  15 500 Kč 
Příjem z DPP 5 000 Kč 
Pojistné za zaměstnavatele 15 500 x 34 % = 5 270 Kč 
Pojistné za zaměstnance 15 500 x 11 % = 1 705 Kč 
Daňový základ 15 500 + 5 000 + 5 270 = 25 770 Kč 
Záloha daně 25 800 x 15 % = 3 870 Kč 
Daň po slevě 3 870 – 2 070 = 1 800 Kč 
Čistá mzda 20 500 – 1 800 – 1 705 = 16 995 Kč 

Varianta I – zaměstnanec má přednostní exekuci z finančního úřadu. O této úřední exekuci bylo rozhodnuto dne 15. 7. 2015 a plátci doručeno 10. ledna 2017.

Exekuční srážka se provede pouze z příjmu z pracovního poměru, protože právní jednání bylo uskutečněno před 1. 9. 2015, kdy se ještě příjem z DPP nepovažoval za mzdu, a nebylo tudíž možné zahrnout do čisté mzdy i příjem z DPP.

Čistá mzda z PP 15 500 – 1 050 (záloha daně po slevě) – 1 705 (pojistné za zaměstnance) = 12 745 Kč 
Nezabavitelná částka 6 154,67 + 1 538,67 = 7 693,34, zaokr. 7 694 Kč 
Čistá mzda z PP snížená o nezabavitelnou částku 12 745 – 7 694 = 5 051 Kč 
Výše třetin 5 051 – 2 = 5 049, 5 049 : 3 =1 683 Kč 
Pro přednostní exekuci se použije druhá a první třetina – celkem 3 366 Kč 

Srážka na základě dohody se provede z příjmu z DPP v požadované výši – 1 400 Kč. Proč? Celková hrubá mzda za měsíc činí 20 500 Kč. Dohoda o srážce ze mzdy má druhé pořadí, ale do poloviny celkové hrubé mzdy se provést může, ovšem při respektování postupu dle OSŘ (dlužníkovi musí být ponechána nezabavitelná částka atd.). Polovina hrubé mzdy je 10 250 Kč, pro exekuci se použilo jen 3 366 Kč, zaměstnanci byla ponechána nezabavitelná částka 7 694 Kč a třetí třetina 1 683 Kč (dle OSŘ).

Zaměstnanci bude ve  výplatě zúčtováno 16 995 (čistá mzda) – 3 366 (exekuce) – 1 400 (stravné a ubytovna) + 2 (snížení na dělitelnost třemi při výpočtu třetin) = 12 231 Kč 

Kontrola:

  1. Odměna z DPP činí 5 000 Kč, z toho záloha daně 750 Kč, srážka z DPP 1 400 Kč, zbytek z odměny z DPP 2 850 Kč (5 000 – 750 – 1 400 = 2 850),
  2. 7 694 (nezabavitelná částka) + 1 683 (třetí třetina) + 2 (snížení na dělitelnost třemi při výpočtu třetin) + 3 366 (exekuce) + 1 400 (stravné a ubytovna) + 1 800 (záloha daně celkem) + 1 705 (pojistné) + 2 850 (zbytek z odměny z DPP) = 20 500 Kč (hrubá mzda celkem).

Varianta II – zaměstnanec má přednostní exekuci z finančního úřadu, o které bylo rozhodnuto dne 15. 9. 2015 a plátci doručeno 10. ledna 2017. Dohoda o srážce ze mzdy byla uzavřena až 20. ledna 2017.

Od 1. 9. 2015 se příjem z DPP považuje za mzdu, a je proto nutné pro úřední exekuci, která má dřívější pořadí než dohoda o srážce ze mzdy, provést srážku z celé čisté mzdy.

Čistá mzda  16 995 Kč 
Nezabavitelná částka 6 154,67 + 1 538,67 = 7 693,34, zaokr. 7 694 Kč 
Čistá mzda snížená o NČ  16 995 – 7 694 = 9 301 Kč 
Plně zabavitelná část čisté mzdy 9 301 – 9 232 = 69 Kč 
Výše třetin 9 232 – 1 = 9 231, 9 231 : 3 = 3 077 Kč 
Pro přednostní exekuci se použije druhá a první třetina a plně zabavitelná část 3 077 + 3 077 + 69 = 6 223 Kč 
Zaměstnanci se vyplatí nezabavitelná částka, třetí třetina a 1 Kč (snížení na dělitelnost třemi) 7 694 + 3 077 + 1 = 10 772 Kč 

Kontrola: 10 772 + 6 223 = 16 995 Kč.

Srážka na základě dohody o srážce ze mzdy se provést nemůže a zaměstnanec uhradí svůj závazek ve výši 1 400 Kč do pokladny zaměstnavatele.

Varianta III – zaměstnanec vstoupil do zaměstnání dne 10. 9. 2015. V únoru 2017 byla doručena exekuce z finančního úřadu, o níž bylo úředně rozhodnuto v září 2015 (po nabytí účinnosti zákona č. 164/2015 Sb.).

Dohoda o srážce ze mzdy, která byla uzavřená 10. 9. 2015, má dřívější pořadí než přednostní exekuce, a proto se provede z první třetiny.

Nezabavitelná částka 6 154,67 + 1 538,67 = 7 693,34, zaokr. 7 694 Kč 
Čistá mzda snížená o NČ  16 995 – 7 694 = 9 301 Kč 
Plně zabavitelná část čisté mzdy 9 301 – 9 232 = 69 Kč 
Výše třetin 9 232 – 1 = 9 231, 9 231 : 3 = 3 077 Kč 
Pro srážku na základě dohody se použije část první třetiny ve výši  1 400 Kč 
Pro přednostní exekuci se použije druhá třetina, plně zabavitelná část a zbytek z první třetiny. 3 077 + 69 + 1 677 = 4 823 Kč 
Zaměstnanci se vyplatí NČ a třetí třetina 7 694 + 3 077 + 1 (snížení na dělitelnost) = 10 772 Kč 

Kontrola: 10 772 + 1 400 + 4 823 = 16 995 Kč.

Možnost srážet nad rámec OSŘ

Další problém vzniká v případě srážek na základě dohod uzavřených do 31. 12. 2013, jejichž provádění se nadále řídí dřívější právní úpravou, zatímco srážky na základě dohody uzavřené po 31. 12. 2013 se řídí novou úpravou v zákoníku práce a příslušnými ustanoveními NOZ. V minulosti bylo možné provádět srážky na základě dohody ve prospěch třetí strany včetně srážek odborových příspěvků nad rámec občanského soudního řádu dle dřívějšího ustanovení § 148 odst. 2 ZP. V praxi to znamenalo, že dlužník, z jehož mzdy byly prováděny exekuční srážky, mohl plátce písemně požádat, aby například srážku odborových příspěvků srážel na rámec OSŘ, tedy z nezabavitelné částky nebo ze třetí třetiny, případně i z druhé třetiny, pokud měl zatíženou jen první třetinu. Obdobně bylo možné vyhovět žádosti zaměstnanci, který měl mzdu postiženou výkonem rozhodnutí, aby mu zaměstnavatel jeho příspěvek na penzijní pojištění srážel nad rámec OSŘ.

Zmíněná možnost (srážet nad rámec OSŘ) je zcela vyloučena u zaměstnanců, kteří vstoupili do zaměstnání po 31. 12. 2013. Tato absence vyvolává řadu komplikací v případě, kdy zaměstnavatel přispívá svým zaměstnancům na penzijní připojištění nebo soukromé životní pojištění, pokud si oni sami přispívají a dotyční zaměstnanci mají mzdu zatíženou exekucí. V takovém případě musí příspěvek hradit sám zaměstnanec a zaměstnavateli poté dokládat výši uhrazeného příspěvku, aby byla splněna povinnost, která je předpokladem pro poskytování příspěvku zaměstnavatelem. Rozumnější variantou je však změna podmínek pro poskytování příspěvku zaměstnavatelem.

Postup při provádění srážky na základě dohody

Se zavedením limitu do poloviny příjmů pro účely výše srážek ze mzdy na základě dohody se objevily názory, že jde o limit jediný a že pro srážky na základě dohody již neplatí závazné postupy stanovené OSŘ a nařízením vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách. Asociace kolektivního vyjednávání se tímto problémem zabývala a její stanovisko koresponduje s veškerou v současné době platnou právní úpravou.

Zavedení limitu ve výši poloviny postižitelných příjmů zaměstnance nelze v žádném případě chápat tak, že nahrazuje dosavadní postup dle OSŘ a nařízení vlády 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách. Jde jen o doplnění právní úpravy, což vyplývá z ustanovení § 148 odst. 2 ZP, dle kterého smějí být srážky ze mzdy (rozumí se všechny včetně dohod o srážkách ze mzdy) provedeny jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v OSŘ.

Pro zaměstnavatele to znamená, že i u dohod o srážkách ze mzdy se řídí nadále postupem dle OSŘ a nařízení vlády o nezabavitelných částkách, kterým zjistí, jakou část postižitelných příjmů může zaměstnanci srazit. Tuto výši poměří ještě s limitem „do poloviny mzdy”.

Jak jsme již upozorňovali v úvodu kapitoly, v souvislosti s novelou občanského zákoníku účinnou od 28. 2. 2017 dojde k vypuštění uvedeného limitu. Pro nově uzavírané dohody o srážkách ze mzdy bude tedy platit jediné kritérium, a to postup dle

Nahrávám...
Nahrávám...