Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Dohoda o provedení práce - měsíční příjem do 10 000 Kč

10.7.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.3.3 Dohoda o provedení práce – měsíční příjem do 10 000 Kč

Jaroslava Pfeilerová

Odměna plynoucí z dohody o provedení práce, která nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nepodléhá odvodům zákonného pojistného. Z toho důvodu tvoří základ daně hrubý příjem nezvýšený o pojistné, který u poplatníka s nepodepsaným prohlášením podléhá srážkové dani 15 %.

V případě, že by příjem zaměstnance převýšil limit 10 000 Kč a zaměstnanec nepodepsal Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, musel by zaměstnavatel z uvedeného příjmu srazit zálohu, a to ve výši 15 %.

Příklad

Příklad:

Zaměstnavatel zaměstnal studenta na dohodu o provedení práce s odměnou ve výši 20 000 Kč. Student nepodepsal Prohlášení poplatníka. Zaměstnavatel mu srazil zálohu na dani a tu odvedl příslušnému finančnímu úřadu. Tento student nemá žádné další příjmy. Může student podat daňové přiznání za minulý rok a požádat finanční úřad o vrácení této daně?

Po uplynutí zdaňovacího období může student podat daňové přiznání, do kterého na základě potvrzení zaměstnavatele uvede příjem ze závislé činnosti ve výši 20 000 Kč a také plátcem sraženou daň. Již při uplatnění slevy na poplatníka studentovi vznikne přeplatek na dani, který mu správce daně na základě žádosti vrátí.

Příklad

Příklad:

Společnost a student vysoké školy uzavřeli dohodu o provedení práce, ve které sjednali měsíční odměnu ve výši 5 000 Kč. Vzhledem k tomu, že student nepodepsal tiskopis Prohlášení, zaměstnavatel z jeho příjmu odvedl srážkovou daň ve výši 15 %. Může student po uplynutí zdaňovacího období podat daňové přiznání?

S účinností od roku 2014 může student po uplynutí zdaňovacího období podat daňové přiznání a v něm vypořádat svoji celoroční daňovou povinnost. Od takto vypočtené daně lze odečíst srážkovou daň odvedenou z dohody o provedení práce.

Příklad

Příklad:

Zaměstnavatel zaměstnal studenta na dohodu o pracovní činnosti se sjednanou odměnou ve výši 10 000 Kč měsíčně. Jak bude postupovat při zdanění tohoto příjmu?

Částka ve výši 10 000 Kč se zvýší o povinné pojistné placené zaměstnavatelem, tj. o částku 34 % z 10 000, tedy o 3 400 Kč, a z výsledné částky 13 400 Kč se srazí daň podle § 36 odst. 2 ZDP ve výši 15 %, tj. 2 010 Kč.

Příklad

Příklad:

Pan Novák, který je daňovým rezidentem ČR, obdržel odměnu člena statutárního orgánu právnické osoby [ § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 ZDP] ve výši 4 000 Kč. Jak se příjem