dnes je 19.6.2019
Input:

Dočasná pracovní neschopnost (karanténa)

6.12.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.8.2.1 Dočasná pracovní neschopnost (karanténa)

Ing. Růžena Klímová

Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě)

O náhradě mzdy, platu či odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (DPN) pojednávají ustanovení § 192, 193 a 194 ZP a další navazující ustanovení v zákoníku práce – § 66, § 85 odst. 4 a § 317 písm. b).

Podmínky vzniku nároku na náhradu mzdy

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle ZNP. Jinými slovy: pokud zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění, není překročena podpůrčí doba a zaměstnání trvá. Zaměstnavatelé musí znát podmínky účasti na nemocenském pojištění, protože oznamují okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) nástup do zaměstnání pouze těch zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění.

Například zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni nemocenského pojištění v těch kalendářních měsících, v nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem z dohody o provedení práce (nebo z úhrnu těchto dohod u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci) vyšší než 10 000 Kč.

První tři pracovní dny

Náhrada mzdy při DPN nepřísluší nejvýše za 24 neodpracované hodiny v rámci prvních 3 pracovních dnů. Při nařízené karanténě náleží náhrada mzdy i za první 3 pracovní dny jejího trvání a sazba pro výpočet náhrady při DPN se stanoví ve výši 60 % z redukovaného průměrného výdělku.

Počátek DPN

Náhrada mzdy přísluší jen za pracovní dny (plánované směny). Podle § 78 odst. 1 písm. c) ZP se směnou rozumí ta část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen odpracovat na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn.

Pokud vznikla DPN v den, kdy již zaměstnanec celou směnu odpracoval, začne běžet prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN následujícím kalendářním dnem. Takto bude posuzován i případ, kdy zaměstnanec odpracuje celou směnu a poté je v tomto dni hospitalizován ve zdravotnickém zařízení. Odpracuje li zaměstnanec jen část své směny, začíná běžet prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN již tímto dnem.

Souběh nároků na výplatu dávek

Při souběhu nároků na výplatu dávek podle § 48 odst. 1 ZNP vzniká přednostně nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství před nárokem na výplatu ostatních dávek a náhrada mzdy při DPN nenáleží. Při souběhu nároku na výplatu nemocenského z důvodu DPN v době, kdy trvá nárok na výplatu nemocenského z důvodu karantény, se vyplácí nemocenské z důvodu DPN až po ukončení podpůrčí doby u nemocenského z důvodu karantény. To platí i naopak. Náhrada mzdy při DPN v takovém případě nepřísluší.

Pokud vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, nepřísluší mu současně náhrada mzdy z důvodu jiné překážky v práci.

Náhrada mzdy při DPN je specifickým druhem náhrady ušlého příjmu, a má proto stanoven zvláštní právní režim, pokud jde o podmínky vzniku práva na tuto náhradu.

Předpoklady pro vznik práva na náhradu mzdy při DPN:

  1. Zaměstnanec je v pracovním poměru nebo činný na základě dohod konaných mimo pracovní poměr, pokud je v této době nemocensky pojištěn a není vyčerpána obecná podpůrčí doba pro výplatu dávek nemocenského (380 kalendářních dnů).
  2. Zaměstnanec byl uznán práce neschopným nebo má nařízenou karanténu.
  3. Dočasnou pracovní neschopnost si zaměstnanec nepřivodil úmyslně.

Podpůrčí doba

Podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. V odůvodněných případech a při splnění zákonem stanovených podmínek může být podpůrčí doba prodloužena maximálně o dalších 350 kalendářních dnů.

U poživatele starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost. Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů poskytování dávky. Pokud například poživatel starobního důchodu, který má uzavřen pracovní poměr na celý rok, vyčerpá při opakovaných nemocech nebo při jedné dlouhodobé nemoci v tomto roce plných 70 kalendářních dnů dávky a opět onemocní, bude mu vznikat nárok na náhradu mzdy při DPN, pokud nebude mít překročenou obecnou podpůrčí dobu 380 kalendářních dnů.

Poznámka: V letech 2011 až 2013 činila podpůrčí doba u uvedených poživatelů důchodů 63 kalendářních dnů a počítala se od 22. kalendářního dne DPN.

Nárok na výplatu náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nevznikne v době:

  1. kdy mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu poskytnuté na žádost zaměstnance, pokud pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno,
  2. stávky, jestliže pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni, ve kterém se zaměstnanec stal účastníkem stávky,
  3. kdy je zaměstnanec ve vazbě nebo vykonává trest odnětí svobody, přestože právo na náhradu mzdy při DPN vzniklo před touto skutečností,
  4. kdy nadále náleží započitatelný příjem ze zaměstnání, z něhož mu náleží náhrada při dočasné pracovní neschopnosti (např. u soudců, vojáků z povolání),
  5. kdy vykonává práci v pracovněprávním vztahu, z něhož by mu náležela náhrada mzdy v době DPN. Znamená to, že pokud vykonává práci, má přednostně nárok na mzdu, plat nebo odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a nikoliv na náhradu mzdy (odměny) při DPN.

Výše náhrady a její stanovení

Při výpočtu náhrady mzdy při DPN se vychází z průměrného hodinového výdělku pro pracovněprávní účely vypočtený v souladu s § 351 a násl. ZP. Nutno upozornit na to, že průměrný výdělek se zjišťuje vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí z rozhodného období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí. Pokud bude nemoc trvat tak, že v rámci prvních 14 kalendářních dnů DPN připadne čtvrtý, případně další pracovní den/dny do jednoho čtvrtletí a následující pracovní den/dny až do 14. kalendářního dne DPN do následujícího čtvrtletí, budou se pro výpočet náhrady mzdy při DPN používat 2 průměrné hodinové výdělky.

Příklad

Příklad – DPN na přelomu čtvrtletí:

Zaměstnanec pracuje v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby, která je rozvržena rovnoměrně do pěti pracovních dnů. DPN vznikne dne 23. 3. (pondělí) a bude trvat do 17. 4. následujícího měsíce.

Náhrada mzdy při DPN bude náležet od 26. 3. (čtvrtek, tj. od 4. pracovního dne DPN) do 5. 4. Od 6. 4. bude náležet nemocenské za kalendářní dny až do ukončení pracovní neschopnosti. Pro výpočet náhrady mzdy při DPN bude za dobu od 26. 3. do 31. 3. použit průměrný výdělek platný k 1. 1. a pro výpočet náhrady mzdy za dobu od 1. 4. do 5. 4. průměrný výdělek platný k 1. 4. Doplňujeme, že náhrada mzdy bude poskytnuta jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny.

Tento průměrný hodinový výdělek se dále upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského podle § 21 odst. 1 písm. a) ZNP s využitím tří redukčních hranic.


Redukční hranice

Podle § 192 odst. 2 ZP se pro účely náhrady mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti použije průměrný výdělek, který se dále upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění. Pro přepočet redukčních hranic platných pro výpočet dávek nemocenského pojištění se použije koeficient 0,175 s tím, že se takto vypočítané hodnoty zaokrouhlí na dvě platná desetinná místa nahoru.

    2015 2016 2017 
Redukční hranice
v nemocenském pojištění 
 
I.
II.
III.  
888 Kč
1 331 Kč
2 662 Kč  
901 Kč
1 351 Kč
2 701 Kč  
942 Kč
1 412 Kč
2 824 Kč  
Redukční hranice pro
náhradu mzdy při DPN 
 
I.
II.
III.  
155,40 Kč
232,93 Kč
465,85 Kč  
157,68 Kč
236,43 Kč
472,68 Kč  
164,85 Kč
247,10 Kč
494,20 Kč  

S použitím hodinových redukčních hranic se provede redukce průměrného hodinového výdělku takto:

  • do výše první redukční hranice se započte 90 % průměrného hodinového výdělku,

  • rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí se započte ve výši 60 %,

  • rozdíl mezi třetí a druhou redukční hranicí se započte ve výši 30 %,

  • k částce průměrného hodinového výdělku nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Redukce průměrného hodinového výdělku pro r. 2017:

Zápočet do výše I. red. hranice   164,85 × 90 % = 148,365 Kč   
Zápočet rozdílu mezi II. a I. red. hranicí   (247,10 – 164,85) × 60 % = 49,35 Kč   
Zápočet rozdílu mezi III. a II. red. hranicí   (494,20 – 247,10) × 30 % = 74,13 Kč   
Maximální redukovaný průměrný výdělek   148,365 + 49,35 + 74,13 = 271,845 Kč   
Náhrada mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku v r. 2017 činí maximálně  271,845 × 60 % = 163,11 Kč za hodinu  

Náhrada mzdy při nařízené karanténě náleží od 1. pracovního dne ve výši 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku, nejvýše však 163,11 Kč za hodinu.

Hodinová náhrada mzdy se dále násobí počtem hodin, které zaměstnanec neodpracoval v období prvních 14 kalendářních dnech trvání DPN. Takto zjištěná celková výše náhrady se zaokrouhlí buď na celé koruny nahoru tak, jako se zaokrouhluje mzda a plat (§ 142 odst. 2 ZP), nebo se uplatní matematický způsob zaokrouhlení. Náhrada mzdy poskytnutá v souladu s § 192 ZP nepodléhá zdanění, ani se z ní neodvádí pojistné.

Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nenáleží za první tři pracovní dny v rámci prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn.

Přelom roku 2016 a 2017

Pokud DPN vznikla před 1. 1. 2017 a trvá i po 31. 12. 2016, použije se od 1. 1. 2017 průměrný výdělek platný k 1. 1. 2017 a zredukuje se podle nových redukčních hranic pro rok 2017.

Příklad

Příklad – redukce průměrného hodinového výdělku:

Zaměstnanec dosáhl průměrného hodinového výdělku 376,46 Kč. Výše skutečného průměrného výdělku je mezi druhou a třetí redukční hranicí.

Redukce se provede takto:

Částka do 164,85 Kč se započte ve výši 90 %  148,365 Kč  
Rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí se započte ve výši 60 %  (247,10 – 164,85) × 60 % = 49,35 Kč  
Částka přesahující druhou redukční hranici se započte ve výši 30 %  (376,46 – 247,10) × 30 % = 38,808 Kč  
Redukovaný průměrný výdělek  148,365 + 49,35 + 38,808 = 236,523 Kč  
Náhrada mzdy při DPN ve výši 60 %  236,523 × 60 % = 141,91 Kč za hodinu  

V případě, že by DPN trvala 28 kalendářních dnů, pak zaměstnanec obdrží náhradu za pracovní dny, které spadnou do období prvních 14 dnů DPN, s výjimkou karenční doby.

Předpokládejme, že zaměstnanec neodpracoval v těchto 14 kalendářních dnech 10 směn po 8 hodinách, přičemž za první tři pracovní dny, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn, mu náhrada nenáleží. Výše náhrady mzdy bude činit (10 – 3) × 8 × 141,91 Kč = 7 946,96 Kč, po zaokrouhlení 7 947 Kč.

Od 15. kalendářního dne mu bude náležet nemocenské, které bude vyplácet OSSZ.


Splatnost náhrady mzdy při DPN

Náhrada mzdy při DPN je splatná se mzdou za příslušné období. Náhrada mzdy nebo platu se poskytuje na základě dokladů stanovených pro uplatnění nároku na nemocenské, a to v nejbližším výplatním termínu po předložení těchto dokladů. Zaměstnavatel musí stanovit, do kdy nejpozději před výplatním termínem je nutné doklady pro poskytnutí náhrady mzdy nebo platu předložit, aby náhrada mzdy mohla být v tomto výplatním termínu vyplacena. Pokud zaměstnanec předloží příslušné doklady později, poskytne zaměstnavatel náhradu při DPN až v následujícím výplatním termínu.

Trvá-li DPN déle než 14 kalendářních dnů, je ošetřující lékař povinen vystavit zaměstnanci potvrzení o jejím trvání vždy ke 14. kalendářnímu dni a v další době trvání DPN alespoň 1× za měsíc.

Jestliže zaměstnavatel v případě včasného předložení dokladů zaměstnancem nevyplatí zaměstnanci náhradu mzdy při DPN nebo její část ani do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti mzdy (mzda je splatná do konce měsíce následujícího po měsíci, za který mzda náleží), může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr podle § 56 odst. 1 písm. b) ZP.

Má-li zaměstnanec za pracovní den, v němž mu vzniklo nebo zaniklo právo na náhradu mzdy při DPN, také právo na mzdu nebo plat za část pracovní doby, náleží mu za tento den jen poměrný díl náhrady mzdy při DPN připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží mzda nebo plat.

Náhrada mzdy nad zákonnou výši

Náhradu mzdy při DPN lze dohodnout nebo stanovit i za karenční dobu a nad rámec redukčních hranic. V takovém případě však nesmí výše náhrady připadající na 1 hodinu převýšit průměrný hodinový výdělek zaměstnance. Náhrada mzdy při DPN poskytnutá nad rámec zákonem stanovených podmínek podléhá zdanění a též se z ní odvádí zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Toto dobrovolné plnění hradí vždy zaměstnavatel.

Snížení výše náhrady mzdy

Zákonná výše nebo výše dohodnutá či stanovená vnitřním předpisem se vždy snižuje o 50 % v případě, že si DPN přivodil zaměstnanec:

  • zaviněnou účastí ve rvačce,

  • jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek,

  • při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

V případě, že zaměstnavatel vyplatí náhradu mzdy při DPN a po ukončení DPN zjistí, že došlo k neoprávněné výplatě náhrady, je oprávněn podle ustanovení § 147 odst. 1 písm. e) ZP srazit náhradu mzdy nebo platu poskytnutou podle § 192 ZP bez souhlasu zaměstnance.

Kontrola režimu dočasně práce