dnes je 29.3.2024

Input:

Daňové zvýhodnění na vyživované děti

11.2.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 12 minut

3.11.3
Daňové zvýhodnění na vyživované děti

Ing. Olga Krchovová

Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě v závislosti na počtu dětí žijících s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU a EHP.

Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se, mimo výjimky stanovené zákonem, dohromady.

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě s průkazem ZTP/P se zvyšuje na dvojnásobek.

Daňové zvýhodnění Roční výše Měsíční výše
Na jedno dítě 15 204 Kč 1 267 Kč
Na druhé dítě 22 320 Kč 1 860 Kč
Na třetí a každé další dítě 27 840 Kč 2 320 Kč

Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost vypočtená za příslušné daňové období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem.

 
Roční výše Měsíční výše
Daňový bonus – minimální výše 100 Kč 50 Kč
Daňový bonus – maximální výše zrušena zrušena
Výše zdanitelného příjmu pro uplatnění daňového bonusu alespoň 113 400 Kč alespoň 9 450 Kč

Poplatník, který vyživuje více dětí, rozhoduje o tom, které dítě bude první, které druhé, které třetí. Pro zjednodušení jsme zavedli pojem "pozici dítěte" (na jedno dítě pozice 1, na druhé dítě pozice 2, na třetí a další dítě pozice 3). V průběhu zdaňovacího období je možné provést změnu pozice dítěte. Zpětnou změnu pozice dítěte může poplatník uplatnit jen v rámci daňového přiznání.

Příklad 1

Poplatník vyživuje 4 děti, na které uplatňuje u svého zaměstnavatele daňové zvýhodnění.

Měsíční daňové zvýhodnění na 4 děti = 1 267 + 1 860 + 2 320 + 2 320 = 7 767 Kč.

Vyživuje-li děti v jedné domácnosti více poplatníků, musí se mezi sebou dohodnout o pozici dětí, přičemž není rozhodující věk dětí. Do úhrnného počtu však nelze započítat například dítě zletilé, které se již nepřipravuje soustavně na budoucí povolání, dítě družky z dřívějšího vztahu, vnouče, jehož rodiče mají dostatečné příjmy apod. Musí se tedy jednat o vyživované dítě, které je v přímém vztahu k poplatníkovi (vlastní dítě, vnuk, osvojenec či dítě v péči nahrazující péči rodičů, anebo dítě druhého z manželů nebo partnerů podle zákona o registrovaném partnerství), příp. se může jednat o nárok odvozený od nároku manžela či manželky (např. dítě svěřené do péče nahrazující péči rodičů jednomu z manželů).

Příklad 2 – změna pozice dítěte

V domácnosti žijí 3 nezletilé děti a rodiče se dohodnou, že 2 děti bude uplatňovat otec, jedno dítě bude uplatňovat matka.

Musí se též dohodnout na pozici dětí. Například tak, že otec uplatní pozici 1 a 2. Matka uplatní pozici 3. Změna ve způsobu uplatňování daňového zvýhodnění (tzv. změna pozice dítěte) v průběhu roku je možná, budou-li znovu předloženy předepsané doklady, a to ve mzdových účtárnách obou poplatníků a změnové tabulky vyplněny v Prohlášení poplatníka. Po uplynutí zdaňovacího období je možné změnu pozice dětí provést zpětně jen v rámci daňového přiznání obou poplatníků.

Příklad 3 – vyplňování tiskopisů

Manželé Součkovi vyživují společně 4 nezletilé děti a rozhodnou se, že 2 děti uplatní každý z nich. V Prohlášení poplatníka musí být u každého z nich uvedeny všechny děti ve společné domácnosti. Otec bude uplatňovat děti s pozicí 1 a 2, matka další dvě děti, které mají pozici 3.

V Prohlášení otce bude uvedeno:

       
Jméno Příjmení Rodné číslo Uplatňuji nárok ve výši
Jana Součková 1
Jitka Součková 2
Karel Souček N
Jiří Souček N

V Prohlášení matky bude uvedeno:

       
Jméno Příjmení Rodné číslo Uplatňuji nárok ve výši
Jana Součková N
Jitka Součková N
Karel Souček 3
Jiří Souček 3

V potvrzení od zaměstnavatele otce bude uvedeno:

       
Jméno Příjmení Rodné číslo Uplatňuje nárok ve výši Od kalendářního měsíce/roku
Jana Součková 1 1/2024
Jitka Součková 2 1/2024
Karel Souček N 1/2024
Jiří Souček N 1/2024

V potvrzení od zaměstnavatele matky bude uvedeno:

       
Jméno Příjmení Rodné číslo Uplatňuje nárok ve výši Od kalendářního měsíce/roku
Jana Součková N 1/2024
Jitka Součková N 1/2024
Karel Souček 3 1/2024
Jiří Souček 3 1/2024

Pokud nedochází ke změně v pozicích dítěte, není nutné pro každý kalendářní rok vydávat potvrzení pro druhého zaměstnavatele nové, pokud vydané potvrzení nebylo časově omezeno.



Daňové zvýhodnění u druha a družky

U druha a družky je nutné pro určení společně hospodařící domácnosti nejdříve vypořádat "děti společné" (které jsou vyživovanými u obou poplatníků) a následně uplatnit nárok na děti, které jsou vyživovanými pouze pro jednoho z poplatníků (druha/družku), tzn. Děti, na které nemůže uplatnit nárok na daňové zvýhodnění druhý z poplatníků.

U druha (obdobně u družky) nelze pro účely uplatnění daňového zvýhodnění v rámci jedné společně hospodařící domácnosti posuzovat děti, které má druh společně s družkou (které jsou u něj vyživované jako děti vlastní) dohromady s dětmi, které má družka z dřívějšího vztahu, tedy na které může podle § 35c odst. 6 ZDP uplatnit daňové zvýhodnění pouze ona sama. U druha (obdobně u družky) se ale dohromady posuzují nejen děti, které má společně s družkou (s druhem), ale i děti, které má z dřívějšího vztahu, pokud s nimi nadále žijí ve společně hospodařící domácnosti, u každého však samostatně.

Příklad 4 – druh a družka vyživující jejich společné děti

Druh a družka mají dvě děti "společné" a druh též děti z dřívějšího vztahu.

Musí se dohodnout, který z nich daňové zvýhodnění na děti společné uplatní, resp. zda si daňové zvýhodnění na tyto dvě děti rozdělí. Také se musí dohodnout, na které z nich uplatní pozici 1 a na které pozici 2.

Druh má ale v téže společně hospodařící domácnosti ještě další dvě vyživované děti (z dřívějšího vztahu), které má na základě soudního rozhodnutí v trvalé péči, které se posuzují u něj dohromady s dětmi, které má společně s družkou.

Na tyto děti může uplatnit daňové zvýhodnění pouze on a ve výši stanovené na třetí a každé další dítě, tedy jeho děti mají pozici 3.

Příklad 5 – druh a družka vyživující jak společné děti, tak děti z dřívějších vztahů

Druh (pan Srp) s družkou (paní Malá) mají 2 děti společné a dále s nimi žije jedno dítě druha a jedno dítě družky, které jsou u nich v trvalé péči.

Společné děti:

  • Jana – pozice 1 (dítě společné)

  • Jitka – pozice 2 (dítě společné)

  • Ondřej (dítě druha) – pozice 3

  • Karel (dítě druha) – pozice 3

  • Tomáš (dítě družky) – pozice 3

Není uzavřeno manželství, proto si může uplatnit každý z nich daňové zvýhodnění jen na své dítě a na děti společné jen jeden z nich (bude záležet na jejich rozhodnutí). To znamená, že:

  • pan Srp si může uplatnit daňové zvýhodnění na Ondřeje a Karla,

  • paní Malá si může uplatnit daňové zvýhodnění na Tomáše a

  • jeden z nich (záleží na jejich rozhodnutí) si může uplatnit daňové zvýhodnění na Janu, na kterou bude náležet daňové zvýhodnění ve výši stanovené "na jedno dítě" – pozice 1, a na Jitku s pozicí 2, nebo každý z nich uplatní daňové zvýhodnění na jedno dítě např. paní Malá na Janu – pozice 1, a pan Srp na Jitku – pozice 2 nebo paní Malá na Jitku – pozice 2 a pan Srp na Janu – pozice 1.

V případě, že by paní Malá nepracovala, nelze uplatnit daňové zvýhodnění na Tomáše, neboť ten není u pana Srpa vyživovaný podle § 35c odst. 6 ZDP.

Příklad 6 – druh a družka vyživující jak společné děti, tak děti z dřívějších vztahů

Druh (pan Srp) s družkou (paní Malá) mají 1 dítě společné a dále s nimi žije jedno dítě druha a jedno dítě družky, které jsou u nich v trvalé péči.

Společné děti:

  • Jana (dítě společné) – pozice 1

  • Ondřej (dítě druha) – pozice 2

  • Karel (dítě druha) – pozice 3

  • Tomáš (dítě družky) – pozice 2

Není uzavřeno manželství, proto si může uplatnit každý z nich daňové zvýhodnění jen na své dítě a na děti společné jen jeden z nich (bude záležet na jejich rozhodnutí). To znamená, že:

  • pan Srp si může uplatnit daňové zvýhodnění na Ondřeje a Karla,

  • paní Malá si může uplatnit daňové

Nahrávám...
Nahrávám...