dnes je 24.2.2019
Input:

Chyby ve mzdové účtárně

8.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.17 Chyby ve mzdové účtárně

Ing. Růžena Klímová

Bezdůvodné obohacení (§ 2991 až 3005 NOZ)

Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „NOZ”) definuje, že bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Stanoví, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí obohacení vydat. Právní důvod chybí kupříkladu pro poskytování cestovních náhrad, jestliže zaměstnanec nebyl na služební cestě, důvod pro poskytování mzdy nelze nalézt, jestliže zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti, a tudíž mu nevznikl nárok na mzdu atd. Analogicky bude nahlíženo i na přeplatky na mzdě a na jiných pracovněprávních plněních, které vznikly chybou mzdové účetní.

Vrácení neprávem vyplacených částek může však zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to ve lhůtě tří let od jejich výplaty. Pokud však zaměstnanec nevěděl a ani nemohl vědět, že mu vyplacené částky nepřísluší, nelze jejich vrácení právní cestou požadovat. Má se za to, že tyto částky zaměstnanec v dobré víře přijal.

Priklad

Příklad 1

Zaměstnanec v měsíci odpracoval pouze část fondu své pracovní doby a zbytek měsíce byl nemocen. Nepředložil doklad o trvání pracovní neschopnosti k 14. dni trvání dočasné pracovní neschopnosti (DPN), a proto mzdová účetní neměla vyplatit celou mzdu, ani náhradu mzdy za tuto dobu. Pochybila však a vyplatila zaměstnanci celou mzdu. Zaměstnanec obdržel výplatní pásku, na které byly uvedeny údaje o odpracované době a výši mzdy odpovídající této odpracované době. Zaměstnanec přijal výplatu a nevšiml si chyby. V následujícím měsíci při kontrole náhrad mzdy za dobu trvání DPN mzdová účetní zaregistrovala vzniklý přeplatek a chtěla, aby zaměstnanec přeplatek vrátil.

V daném případě je evidentní, že z výplatní pásky jednoznačně vyplývá, že přeplatek vznikl neoprávněným přiznáním celé mzdy, a že zaměstnanec by měl přeplatek vrátit, neboť věděl, kolik hodin odpracoval a za kolik hodin obdržel mzdu. I když je přeplatek naprosto zřejmý, nelze bez písemné dohody o srážce ze mzdy zaměstnanci nic srazit. Pokud však v takovém případě zaměstnanec souhlas se srážkou ze mzdy odmítne, dá se předpokládat, že v případě soudního sporu by bylo rozhodnuto v neprospěch zaměstnance, protože s použitím ustanovení § 2991 a násl. NOZ lze takovou skutečnost posoudit jako bezdůvodné obohacení na úkor zaměstnavatele, kdy zaměstnanec po část měsíce nepracoval, a proto mu za tuto dobu nenáleží mzda. Mzdová účetní nesmí kompenzovat vzniklý přeplatek na mzdě s případným nedoplatkem náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti.

Patrně stejně by byl hodnocen případ, kdy zaměstnanec v rámci kalendářního měsíce nebyl Příkladnemocen a ani v předchozích měsících nebyl nemocen a za celý měsíc obdržel kromě celé mzdy

ještě určitou výši náhrady mzdy při DPN. I v tomto případě by bylo možné přeplatek na náhradě mzdy při DPN srazit jen v případě uzavření dohody o srážce ze mzdy.

Priklad

Příklad 2

Jiný případ lze však spatřovat v situaci, kdy v předchozích měsících měl zaměstnanec pracovní neschopnost a mohl se proto domnívat, že v inkriminovaném měsíci, kdy mu účetní vyplatila kromě celé mzdy ještě určitý doplatek náhrady mzdy při DPN, je jeho celkový příjem správný.

Zde bychom těžko vyvraceli argument, s nímž se zaměstnanec bude obhajovat, že v dobré víře výplatu přijal. Obdobně tomu bude při chybě vzniklé při výpočtu průměrného výdělku, při stanovení výše náhrady mzdy při DPN, při chybných výpočtech příplatků za práci přesčas, v noci, ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí, za práci ve svátek atd., pokud je přeplatek úměrný obvyklé nebo přiměřené výši těchto „složek mzdy”. Za neobvyklou či nepřiměřenou výši lze považovat přeplatek, který se liší od obvyklé výše v číselném řádu koruny od desítek korun, sto koruny od tisíců korun, tisíce korun od desetitisíců korun atd. Například je-li obvyklá výše příplatkových mezd u daného zaměstnance v rozmezí od 1 do 1 000 Kč, pak přeplatek v řádu stovek Kč zaměstnanec patrně přijme v dobré víře.



I když zaměstnanec v době přijetí neprávem vyplacených částek neví, že jde o částku nesprávně určenou nebo chybně vyplacenou, může ji
dobrovolně vrátit. Bude-li se však jednat o přeplatek v řádu tisíců, těžko obstojí tvrzení, že byla výplata přijata v dobré víře. Že zaměstnanec v dobré víře přeplatek nepřijal, musí prokazovat zaměstnavatel. Právo na vrácení částek neprávem vyplacených zaměstnanci, které nebyly přijaty v dobré víře, by měl zaměstnavatel uplatnit ve lhůtě tří let od jejich výplaty. Promlčecí lhůta se řídí § 629 a násl. NOZ a počátek promlčení lhůty upravuje ustanovení § 619 až 621 NOZ. Okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčení lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za patnáct let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla (viz § 636 NOZ).

Ustanovení § 2991 a násl. NOZ o bezdůvodném obohacení se tedy použije v případech, které nejsou upraveny jinými ustanoveními zákoníku práce jako např. vrácení náhrady mzdy za dovolenou, na niž zaměstnanci nárok nevznikl nebo na niž ztratil nárok, a to bez jeho souhlasu dle § 147 odst. 1 písm. e) ZP.

Chyby z nedbalosti a obecná povinnost zaměstnance nahradit škodu (§ 250 ZP)

Z hlediska posouzení vzniklé chyby je vždy podstatné, zda mzdová účetní takový přeplatek zavinila z nedbalosti či úmyslně.

nevědomého zavinění škody (nedbalost) přichází v úvahu vyvození povinnosti nahradit škodu podle § 250 ZP. Požadavek na náhradu škody bude posuzován podle pravidel o obecné povinnosti zaměstnance nahradit škodu. Zaměstnanec je povinen zaměstnavateli nahradit škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je však povinen prokázat zaměstnanci zavinění. Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže škodu neodčiní uvedením do původního stavu. Výše náhrady škody nesmí přesáhnout částku rovnající se čtyřapůl násobku průměrného hrubého měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu (§ 257 ZP). Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat náhradu i jiné škody.

V důsledku nevědomého zavinění však mohou vznikat přeplatky na mzdě, přeplatky na náhradě mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, nedoplatky záloh na dani nebo daně (na daňovém bonusu), nedoplatky pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení.

ZDP v určitém směru chrání mzdové účetní tím, že lze některé nedoplatky na daních srazit bez souhlasu zaměstnance.

Opravy srážkové daně (§ 35d odst. 8 ZDP)

Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti srazí daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně nesprávně sraženou částku, pokud neuplynuly 3 roky od konce lhůty, ve které byl plátce daně povinen podat vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně a pokud poplatník nevyužil postup uvedený v § 36 odst. 7 a 8 ZDP (nepodal daňové přiznání, v němž uvedl i příjem z DPP, který byl podroben srážkové dani). Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti nesrazil daň ve stanovené výši, může ji srazit dodatečně, pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (lhůta pro podání vyúčtování je do 1. 4. následujícího roku).

Opravy zálohy daně a daně (§ 38i ZDP)

  1. Poplatníkovi, kterému byla sražena záloha vyšší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen měsíční daňový bonus nižší, než měl být, vrátí plátce daně vzniklý rozdíl, pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů za toto zdaňovací období (lhůta pro podání vyúčtování zálohy daně je do 20. 3. následujícího roku – při elektronickém podání). O vrácenou částku na záloze nebo o dodatečně vyplacenou částku na měsíčním daňovém bonusu sníží plátce daně nejbližší odvod záloh.
  2. Poplatníkovi, kterému byla sražena daň vyšší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen daňový bonus nižší, než měl být, vrátí plátce daně vzniklý rozdíl, pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů za zdaňovací období, v němž rozdíl vznikl. Plátce daně je povinen nejdříve vrátit tento rozdíl a poté může podat dodatečné vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti. O tento vrácený rozdíl sníží plátce daně nejbližší odvod záloh. Přeplatek daně lze vrátit jen poplatníkovi, kterému bylo za příslušné zdaňovací období provedeno roční zúčtování. Poplatník, kterému nebylo provedeno roční zúčtování, má možnost uplatnit nárok na vzniklý rozdíl v daňovém přiznání.
  3. Poplatníkovi, kterému byla sražena záloha nižší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen měsíční daňový bonus vyšší, než měl být, může plátce daně srazit vzniklý rozdíl ze mzdy, pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů za toto zdaňovací období. O dodatečně vybranou částku na záloze nebo na měsíčním daňovém bonusu zvýší plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.
  4. Dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu, která vznikla zaviněním plátce daně, může srazit plátce daně ze mzdy poplatníka, pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů za zdaňovací období, v němž rozdíl vznikl. U poplatníka, kterému nebylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, může plátce daně v této lhůtě srazit dlužnou částku na záloze nebo přeplacenou částku na měsíčním daňovém bonusu, a to i v případě, že poplatník podal za příslušné zdaňovací období daňové přiznání.
  5. V případě, kdy dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na daňovém bonusu vznikla zaviněním poplatníka, plátce daně
    • srazí po dohodě s poplatníkem tuto částku ze mzdy poplatníka spolu s úrokem z prodlení, pokud u plátce daně neuplynula lhůta pro stanovení daně, a je povinen tuto částku uhradit, nebo

    • oznámí tuto skutečnost správci daně do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém ji zjistil a současně předloží správci daně doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu; nesplní-li tyto povinnosti, je povinen tuto částku uhradit. Zaměstnavatel je povinen zaměstnance informovat o tom, že oznámil správci daně nedoplatek daně nebo neoprávněně vyplacené daňové bonusy z jeho viny. Zaměstnanci vzniká povinnost podat daňové přiznání, a zaměstnavatel mu proto nesmí provést roční zúčtování. Pokud již zaměstnanec u zaměstnavatele nepracuje, je nutné tuto informační povinnost splnit písemně a doručit bývalému zaměstnanci dopisem na doručenku do vlastních rukou.

K tomu účelu byl vydán tiskopis „Oznámení plátce daně podle § 38i zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon”), o nevybrání dlužné částky na dani nebo neoprávněně vyplacené částce na daňovém bonusu”.

Priklad

Příklad 3 – náhrada škody mzdovou účetní

Mzdová účetní chybně vyplatí odstupné na základě nesprávně vypočteného průměrného hodinového výdělku. Rozdíl mezi správnou výší a chybnou výší činí 25 450 Kč. Zaměstnanec odmítne vrátit přeplatek s tím, že v dobré víře přijal, neboť měl v minulém měsíci vysoké odměny, které mu měly průměrný výdělek pozitivně ovlivnit. Vzhledem k tomu, že jde o opakované pochybení mzdové účetní, škodní komise zaměstnavatele rozhodne o plné úhradě přeplatku.

Zaměstnavatel nesmí překročit 4,5násobku průměrného hrubého měsíčního výdělku mzdové účetní před porušením povinnosti, kterým způsobila škodu. Vzhledem k tomu, že průměrný výdělek mzdové účetní činil 20 500 Kč, nebude plná výše úhrady přeplatku v rozporu s § 257 ZP a mzdová účetní uhradí plnou výši přeplatku. Zaměstnavatel však musí se mzdovou účetní uzavřít dohodu o srážkách ze mzdy. Bez uzavřené dohody nemůže zaměstnavatel srážky provádět.

Priklad

Příklad 4 – neodvádění daně a pojistného z benefitu

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům příspěvek na veřejnou autobusovou dopravu ve výši 50 % z ceny jízdného. V tomto smyslu má uzavřenou smlouvu s dopravci, kteří ho informují o zrealizované přepravě konkrétních osob. Příspěvek

.
  1. Smlouva o poskytnutí užívacích práv k On-line produktu (dále také jen   "smlouva") se uzavírá na dobu určitou, a to na dobu předplatného uvedenou v objednávce a ve faktuře. 
  2. Dojde-li k objednání On-line produktu nakladatelství přes internet, vzniká smlouva mezi objednatelem a nakladatelstvím okamžikem odeslání objednávky učiněné v internetovém obchodu nakladatelství. Podmínkou odeslání objednávky je odsouhlasení těchto všeobecných obchodních podmínek pro On-line produkty (dále také "VOP-O"), které se tak stávají právně závazné pro obě smluvní strany. 
  3. V případě objednání On-line produktu jakýmkoli jiným způsobem vzniká smlouva mezi objednatelem a nakladatelstvím zaplacením zálohové faktury. Úhradou zálohové faktury se stávají VOP-O právně závaznými pro obě smluvní strany. 
  4. Ke vzniku smlouvy mezi nakladatelstvím a objednatelem dojde vždy s výhradou ztráty schopnosti nakladatelství smlouvu plnit. 
  5. Objednateli vzniká právo užívat On-line produkt po uzavření smlouvy, zaplacení ceny (předplatného) On-line produktu  a aktivaci přístupu objednatele do On-line produktu provedené nakladatelstvím.
    O aktivaci přístupu do On-line produktu je objednatel nakladatelstvím informován emailem a současně jsou mu zaslány pokyny k přihlášení do On-line produktu. Rozhodne-li se objednatel svého práva na užívání On-line produktu nevyužít, nemá tato skutečnost vliv na platnost smlouvy a povinnost objednatele platit cenu On-line produktu (předplatné). 
  6. Smlouva se vždy automaticky prodlužuje o další předplatné období, jehož délka je shodná s délkou předcházejícího  předplatného období, nedoručí-li nejpozději 6 týdnů před uplynutím předplaceného období uvedeného na faktuře jakákoli ze smluvních stran druhé smluvní straně emailem nebo dopisem učiněné oznámení, že o automatické prodloužení předplatného nemá zájem. V případě jednoměsíčního předplatného se šestitýdenní lhůta pro doručení oznámení zkracuje na 15 dní a ust. čl. 8 VOP-O se nepoužije. Obě smluvní strany s automatickým prodlužováním smlouvy výslovně souhlasí. Objednatel je povinen platit nakladatelství předplatné navýšené o DPH po celou dobu platnosti smlouvy. 
  7.  Nakladatelství je s ohledem na nárůst průměrného indexu spotřebitelským cen oprávněno zvýšit jednou ročně ceny předplatného na další předplatné období, maximálně však vždy o 3 % z  ceny předplatného předcházejícího předplatného období. 
  8. Nakladatelství odešle objednateli zálohovou fakturu na další předplatné období vždy nejpozději 4 týdny před koncem stávajícího předplaceného období. 
  9. Dojde-li ze strany objednatele k prodlení se zaplacením ceny předplatného, je nakladatelství oprávněno požadovat od objednatele zaplacení nákladů spojených s vymáháním každé pohledávky ve výši 1200 Kč v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 
  10. Objednatel je povinen nakladatelství bez zbytečného odkladu oznámit jakékoli změny údajů, které  uvedl při uskutečnění objednávky. 
  11. On-line produkt podléhá autorskoprávní ochraně. On-line produkt nesmí být objednatelem ani nikým jiným bez předchozího souhlasu nakladatelství jakkoli rozmnožován, rozšiřován, pronajímán, propachtován, vystavován či půjčován třetím osobám a jeho obsah nesmí být sdělován v jakékoli formě veřejnosti. 
  12. Právo užívat On-line produkt je nepřenosné. Není-li mezi stranami smlouvy ujednáno jinak (multilicenční ujednání obsažené ve faktuře), má právo užívat On-line produkt
    a) v případě objednatelů - fyzických osob pouze tato jedna fyzická osoba a b) v případě objednatelů - právnických osob pouze jedna fyzická osoba u objednatele. 
  13. Poruší-li objednatel toto podlicenční ujednání nebo poruší-li jinou svou zákonnou či smluvní povinnost podstatným způsobem, je nakladatelství oprávněno od smlouvy s    okamžitým účinkem odstoupit a zrušit přístup objednatele k On-line produktu formou deaktivace přístupu nebo přístupového jména a hesla objednatele. 
  14. Nakladatelství nenese jakoukoli odpovědnost za správnost či úplnost obsahu On-line produktu a za případnou škodu či nemajetkovou újmu způsobenou přímo či nepřímo užitím obsahu On-line produktu. Ustanovení § 2950 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se na odpovědnost nakladatelství neuplatní. 
  15. Nakladatelství odpovídá za to, že dostupnost On-line produktu nebude v průměru měsíčně nižší než 90%. Tato odpovědnost se však nevztahuje na kvalitu internetového připojení poskytovaného objednateli třetími osobami. Objednatel má právo odstoupit od smlouvy s účinky do budoucna, bude-li alespoň dva po sobě následující měsíce dostupnost On-line produktu nižší než 90 %. 
  16. V případě potřeby (oznámení, reklamace, stížnosti atp.) může objednatel kontaktovat nakladatelství na emailové adrese info@dashofer.cz nebo prostřednictvím kontaktů uvedených na www.dashofer.cz.  
  17. Není-li uvedeno jinak, mohou být veškerá oznámení adresovaná objednateli nakladatelstvím činěna ve formě elektronické zprávy adresované na emailovou adresu objednatele. Nakladatelství je dále oprávněno zasílat zálohové faktury a daňové doklady objednateli elektronicky, případně poštou. 
  18. Není-li v objednávce výslovně uvedeno jinak, má se za to, že objednatel je podnikatel a objednávku činí v souvislosti se svou podnikatelskou činností. V těchto případech se na právní vztah mezi objednatelem a nakladatelstvím neuplatní ustanovení § 1799 a § 1800 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákonná práva objednatelů - spotřebitelů nejsou tímto ustanovením dotčena. 
  19. Případné soudní spory vyplývající z právních vztahů mezi objednatelem a nakladatelstvím  bude rozhodovat obecný soud místně příslušný podle sídla nakladatelství. 
  20. Tyto všeobecné obchodní podmínky pro On-line produkty tvoří nedílnou součást smlouvy. Nakladatelství je oprávněno v případě potřeby tyto VOP-O jednostranně změnit. O takovéto změně bude objednatel vždy s dostatečným časovým předstihem písemně, elektronicky emailem anebo na internetových stránkách nakladatelství informován a bude mít možnost změnu VOP-O odmítnout a smlouvu z tohoto důvodu ukončit. 
  21. V případě rozporu mezi ustanovením smlouvy a těmito VOP-O má příslušné ustanovení smlouvy před VOP-O přednost . 
  22. Společnost Verlag Dashöfer, nakladatelství,spol.s r.o. se sídlem Praha 6 - Vokovice, Evropská 423/178, PSČ 160 00, IČ: 45245681, je zapsána u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 7702.


Tyto obchodní podmínky si můžete vytisknout kliknutím na následující odkaz:
http://www.dashofer.cz/vop/online/vop-online.pdf.

.

Ochrana osobních údajů a jejich používání

Ochrana soukromí je záležitostí  důvěry a vaše důvěra je pro nás důležitá. Respektujeme vaše soukromí a při zpracování vašich osobních údajů dodržujeme zákonná právní předpisy týkající se ochrany osobních údajů, zejména tzv. GDPR (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)) (dále jen "Nařízení").

Chtěli bychom vás tímto informovat o našem nakládání s osobními údaji pro zajištění vaší informovanosti příp. pro získání souhlasu s jejich zpracováním.

1. Data a jejich využití 

Verlag Dashöfer, nakladatelství spol s r.o. jakožto Správce zpracovává osobní údaje za tímto účelem:

 

 

 

 

Výše uvedené údaje zpracováváme po dobu aktivní objednané služby a po dobu 5 let od ukončení objednané služby nebo nákupu singulárního produktu, nepožaduje-li právní předpis uchování smluvní dokumentace po dobu delší. V případě zpracování osobních údajů na základě uděleného dobrovolného souhlasu po dobu 5 let od udělení souhlasu.

Aktuální seznam našich zpracovatelů můžete nalézt zde.

2. Zabezpečení dat 

Ochrana vašich údajů je pro nás klíčová, proto vynakládáme maximální úsilí pro zajištění jejich bezpečnosti. Plně využíváme technická i organizační opatření pro prevenci neoprávněného přístupu k těmto datům a zamezení jejich zničení nebo zneužití. Způsoby zabezpečení vašich dat jsou také pravidelně kontrolovány.

Při zpracování údajů v plné míře využíváme možností pseudonymizace a anonymizace, abychom co nejvíce posílili jejich zabezpečení.   

 

3. Práva subjektů

Nad svými osobními údaji neztrácíte kontrolu. Můžete k nim kdykoliv přistupovat nebo je opravit. Jako subjekt zpracování osobních dat máte také následující práva: právo na potvrzení o zpracování a informace o tom, jaké osobní údaje o vás zpracováváme, na opravu, výmaz (pokud se nejedná o osobní údaje, které jsme povinni nebo oprávněni dále zpracovávat dle příslušných právních předpisů), omezení zpracování, přenos osobních údajů, námitku proti zpracování, podat stížnost u dozorového úřadu(ÚOOÚ), na účinnou soudní ochranu, pokud máte za to, že vaše práva podle Nařízení byla porušena v důsledku zpracování vašich osobních údajů v rozporu s tímto Nařízením. V případě zpracování na základě uděleného dobrovolného souhlasu máte také právo kdykoliv tento souhlas vzít zpět. 

V případě dalších dotazů ohledně zpracování osobních údajů nás můžete kontaktovat na info@dashofer.cz