Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Bezchybné mzdové výpočty - Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti

15.11.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2017.24.03
Bezchybné mzdové výpočty – Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti

Ing. Růžena Klímová

PODMÍNKY VZNIKU NÁROKU NA NÁHRADU MZDY

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen „náhrada mzdy při DPN”), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle zákona o nemocenském pojištění, tzn., pokud zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění, není překročena podpůrčí doba a zaměstnání trvá. Zaměstnavatelé musí znát podmínky účasti na nemocenském pojištění nejen z uvedeného důvodu, ale též proto, že oznamují okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ”) nástup do zaměstnání pouze těch zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění (dále jen „ZNP”). Od 15. kalendářního dne trvání DPN nebo karantény náleží pojištěnci podle § 23 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZNP”), nemocenské.

Příklad č. 1

Zaměstnanec pracuje v rámci zaměstnání malého rozsahu (pracovní poměr uzavřen v rozsahu 5 hodin týdně, mzda určena ve výši 2 250 Kč za měsíc). V kalendářním měsíci onemocní.

Nárok na náhradu mzdy nevzniká, protože nevznikla účast na nemocenském pojištění. V rámci zaměstnání malého rozsahu vzniká účast na nemocenském pojištění, pokud v kalendářním měsíci byla zúčtována částka alespoň ve výši rozhodného příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění ( v r. 2017 alespoň 2 500 Kč měsíčně).

POČÁTEK DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI

Náhrada mzdy přísluší jen za pracovní dny (plánované směny). Podle § 78 odst. 1 písm. c) ZP se směnou rozumí ta část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen odpracovat na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn. Pokud vznikla DPN v den, kdy již zaměstnanec celou směnu odpracoval, začne běžet prvních 14 kalendářních dnů DPN následujícím kalendářním dnem. Odpracuje-li zaměstnanec jen část své směny, začíná běžet prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN již tímto dnem.

Poměrně složitější situace nastává u zaměstnanců pracujících ve směnném a nepřetržitém provozu, kde noční směny začínají v jednom kalendářním dni a končí v následujícím kalendářním dni. Pokud zaměstnanec odpracuje v den, kterým začíná DPN, celou část pracovní doby určenou na tento den, je nutné počátek DPN posunout na následující kalendářní den. Jestliže má na tento den určenou další noční směnu, nemá v daném kalendářním dni odpracovanou celou pracovní dobu dle harmonogramu směn a DPN začíná již tímto dnem.

Příklad č. 2

Zaměstnanec nastoupí na noční směnu dne 10. 6. v 18.00 hodin a ukončí ji dne 11. 6. v 6.00 hodin ráno. Po skončení směny jde k lékaři, který ho uzná dočasně práceneschopným od 11. 6.

  • Podle harmonogramu směn má plánovanou další směnu týž den, tj. 11. 6. od 18.00 hodin.

Dne 11. 6. nemá odpracovanou celou pracovní dobu. Tento den je prvním kalendářním dnem DPN a též prvním pracovním dnem DPN, za který nenáleží náhrada mzdy (karenční doba).

  • Podle harmonogramu směn má plánovanou směnu až v následujícím dni, tj. 12.6. od 6.00 hodin.

Dne 11. 6. má odpracovanou celou pracovní dobu a je nutné počátek DPN posunout na následující kalendářní den, tedy na 12. 6. Vzhledem k tomu, že má na tento den plánovanou směnu, bude to také první pracovní den v rámci DPN, za který nenáleží náhrada mzdy (karenční doba).

UKONČENÍ OBDOBÍ PRVNÍCH 14 DNŮ DPN U NEPŘETRŽITÉHO A SMĚNNÉHO PROVOZU

Při ukončení pracovní neschopnosti, která trvá maximálně 14 kalendářních dnů, mohou nastat u směnného a nepřetržitého provozu tyto případy:

Příklad č. 3

Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 7. do 23. 7. (14 kalendářních dnů). Na 23. 7. má plánovanou pouze noční směnu, která začíná v 18.00 hodin. Na tuto noční směnu dne 23. 7. nastoupí do práce.

Náhrada mzdy při DPN mu za tento den již nenáleží, protože mu náleží mzda za výkon práce v rozsahu 6 hodin (od 18 do 24 hodin).

Příklad č. 4

Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 7. do 23. 7. (14 kalendářních dnů). Na 22. 7. má plánovanou noční směnu, která začíná v 18.00 hodin a končí 23. 7. v 6.00 hodin ráno. Další směna začíná 23. 7. v 18.00 hodin. Zaměstnanec nastoupí do práce 23. 7. v 18.00 hodin.

Náhrada mzdy při DPN mu za tento den (23. 7.) náleží v rozsahu 6 hodin (jedná se o pokračování noční směny z 22. 7. – doba od 0.00 hodin do 6.00 hodin dne 23. 7.) a mzda za výkon práce v rozsahu 6 hodin – doba od 18.00 do 24.00 hod. dne 23. 7.

Příklad č. 5

Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 7. do 23. 7. (14 kalendářních dnů). Na 23. 7. má plánovanou noční směnu, která začíná v 18.00 hodin a končí 24. 7. v 6.00 hodin ráno. Další směna začíná 25. 7. v 18.00 hodin. Zaměstnanec nastoupí do práce 25. 7. v 18.00 hodin.

Náhrada mzdy při DPN mu za den 23. 7. náleží v rozsahu 6 hodin (jedná se o dobu od 18 hodin do 24 hodin), protože tímto dnem také končí DPN. V takovýchto případech žádný zaměstnavatel nepožaduje, aby zaměstnanec nastoupil na směnu v půlnoci. Protože je nutné dodržet harmonogram směn, musí zaměstnavatel část směny, která není pokryta pracovní neschopností, ani výkonem práce, posoudit jako pracovní volno bez náhrady příjmu, v daném případě v rozsahu 6 hodin (doba od 00 do 6 hodin dne 23. 7.). Druhou možností, jak takový problém vyřešit, je změna harmonogramu směn v rámci vyrovnávacího období, což je složitější řešení.

Při ukončení pracovní neschopnosti, která trvá jen 15 kalendářních dnů, mohou nastat u směnného a nepřetržitého provozu dále uvedené případy.

Příklad č. 6

Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 9. do 24. 9. (15 kalendářních dnů). Zaměstnanci náleží náhrada mzdy do 23. 9. (tímto dnem končí 14 kalendářních dnů DPN). Na 24. 9. má plánovanou noční směnu, která začíná ve 22.00 hodin. Zaměstnanec nastoupí do práce na tuto noční směnu.

Zaměstnanci za tento kalendářní den nemocenské nenáleží, jelikož mu náleží mzda (započitatelný příjem).

Příklad č. 7

Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 9. do 24. 9. (15 kalendářních dnů). Na 23. 9. má plánovanou noční směnu od 22.00 hodin, která končí dne 24. 9. v 6.00 hodin ráno. Do práce nastoupí na další noční směnu dne 24. 9., která začíná ve 22.00 hodin.

Zaměstnanci náleží náhrada mzdy do 23. 9. (tímto dnem končí 14 kalendářních dnů DPN). Od 15. kalendářního dne náleží nemocenské, ovšem v daném případě jen v poměrné výši, která se určí jako poměrný díl připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží započitatelný příjem. Nemocenské bude náležet za 6 hodin, protože za tuto dobu mu nenáleží příjem (doba od 0.00 hodin do 6.00 hodin ráno dne 24. 9.), a mzda za 2 hodiny (doba od 22.00 hodin do 24.00 hodin dne 24. 9.).

Nárok na výplatu náhrady mzdy při DPN nevznikne v době:

  1. kdy mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu poskytnuté na žádost zaměstnance, pokud pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno,
  2. stávky, jestliže pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni, ve kterém se zaměstnanec stal účastníkem stávky,
  3. kdy je zaměstnanec ve vazbě nebo vykonává trest odnětí svobody, přestože právo na náhradu mzdy při DPN vzniklo před touto skutečností,
  4. kdy nadále náleží započitatelný příjem ze zaměstnání, z něhož mu náleží náhrada při dočasné pracovní neschopnosti (např. u soudců, vojáků z povolání),
  5. kdy vykonává práci v pracovněprávním vztahu, z něhož by mu náležela náhrada mzdy v době DPN. Znamená to, že pokud zaměstnanec vykonává práci, má přednostně nárok na mzdu, plat nebo odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a nikoliv na náhradu mzdy (odměny) při DPN.

PODPŮRČÍ DOBA

Jednou z podmínek nároku na náhradu mzdy při DPN je nepřekročení obecné podpůrčí doby pro poskytování nemocenského, která trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. V odůvodněných případech a při splnění zákonem stanovených podmínek může být podpůrčí doba prodloužena maximálně o dalších 350 kalendářních dnů.

U poživatele starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost. Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů poskytování dávky.

Příklad č. 8

Poživatel starobního důchodu má uzavřen pracovní poměr na celý rok a při opakovaných nemocech nebo při jedné dlouhodobé nemoci v tomto roce vyčerpá plných 70 kalendářních dnů dávky a opět onemocní. Vznikne mu nárok na náhradu mzdy při DPN, pokud nebude mít překročenou obecnou podpůrčí dobu 380 kalendářních dnů.

VÝŠE NÁHRADY A JEJÍ STANOVENÍ

Při výpočtu náhrady mzdy při DPN se vychází z průměrného hodinového výdělku pro pracovněprávní účely vypočteného v souladu s § 351 a násl. ZP. Průměrný výdělek se zjišťuje vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí z rozhodného období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí. Pokud bude nemoc trvat tak, že v rámci prvních 14 kalendářních dnů DPN připadne čtvrtý, případně další pracovní den/dny do jednoho čtvrtletí a následující pracovní den/dny až do 14. kalendářního dne trvání DPN do následujícího čtvrtletí, budou se pro výpočet náhrady mzdy při DPN používat 2 průměrné hodinové výdělky.

Příklad č. 9

Zaměstnanec pracuje v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby, která je rozvržena rovnoměrně do pěti pracovních dnů se směnami po 8 hodinách. DPN vznikne dne 23. 6. (pondělí) a bude trvat do 27. 7. roku.

Náhrada mzdy při DPN bude náležet od 26. 6. (čtvrtek, tj. od 4. pracovního dne DPN) do 6. 7. Od 7. 7. bude náležet nemocenské za kalendářní dny až do ukončení pracovní neschopnosti. Pro výpočet náhrady mzdy při DPN bude za dobu od 26. 6. do 30. 6. použit průměrný výdělek platný k 1. 4. a pro výpočet náhrady mzdy za dobu od 1. 7. do 6. 7. průměrný výdělek platný k 1. 7. Náhrada mzdy bude poskytnuta jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny s výjimkou karenční doby (viz dále).

REDUKČNÍ HRANICE

Podle § 192 odst. 2 ZP se pro účely náhrady mzdy nebo platu při DPN použije průměrný výdělek, který se dále upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění podle § 21 odst. 1 písm. a) ZNP.

Pro přepočet redukčních hranic platných pro výpočet dávek nemocenského pojištění se použije koeficient 0,175 s tím, že se takto vypočítané hodnoty zaokrouhlí na dvě platná desetinná místa nahoru.

Redukční hranice pro dávky nemocenského pojištění v roce 2017

I.   942 Kč  
II.   1 412 Kč  
III.   2 824 Kč  

Redukční hranice pro náhradu mzdy při DPN v roce 2017

I.   164,85 Kč  
II.   247,10 Kč  
III.   494,20 Kč  

S použitím hodinových redukčních hranic se provede redukce průměrného hodinového výdělku takto:

  • do výše první redukční hranice se započte 90 % průměrného hodinového výdělku,

  • rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí se započte ve výši 60 %,

  • rozdíl mezi třetí a